Problém se seznamováním

Dobré ráno bando amatérská. Vzhledem k tomu, že se jako každé ráno věnuji jedné důležité činnosti, a tim je sezení na trůnu, tudíž nemůžu logicky spát, tak tady pročítám blogy. Prostě klasika.

Mistr @Karess mne ve svých komentářích pod svým posledním blogem přivedl na myšlenku, nebo spíš podivení. Překvapilo mne, jak krásně naivně se diví, že existují ženy (jsem bohužel ženská, tak budu psát z mého ženského pohledu), které v reálném světě NIKDY nebyly baleny. NIKDY je chlap NIKDE neoslovil a nepozval třeba jeh na kafe.

Ano, jsem tento případ. NIKDY NIKDO! Věřit mi to můžete, ale nemusíte. Společenskému životu jsem se nevyhýbala, takový asociál nejsem. Kanálama také nechodím. V práci se s lidmi potkávám a komunikuji v pohodě. Překvapuje mne, že se tomu většina diví. Že se diví tomu, že člověk není schopný v reálném světě sbalit protějšek, nebo být balen.

Tak přemýšlím, kde je zakopaný pes. Vzhled je prim. Pokud člověka nezaujmete na první dobrou, zbytek jde do kopru. Kdo tvrdí, že na vzhledu nezáleží, kecá. Vždy záleží na vzhledu, VŽDY.

Upřímně, je mi 46, mne už nikdo nemusí chlácholit, utěšovat a mazat med kolem huby, že ten "pravý " do mne narazí i v reálném životě. Ja si zvykla, že veškeré mé vztahy byly navázány přes internet. Ale fakt, zažít aspoň jednou za život, že mne v reálu někdo pozve na kafe. To bych chtěla zažít, aspoň jednou.

Byla bych z toho tak zaskočena, že bych určitě odmítla a ještě si v duchu říkala, co je to za blba slepého. Však víte ;-) Ale zažít bych si to přála.

Tož hezký víkend, a oddávejte se sexu a hříšným myšlenkám i za mne . Šuku 3x zdar zdar zdar...