Blog: Jsem v období “PROČ?” – a je to jízda.
(aneb když tě opustí žena, ale zůstane ti smysl pro humor… a registrace na amatérech, kterou jsem si zařídil až dva roky po rozvodu, mimochodem.
Proc? Dřív jsem o ni nevěděl. Vy třebas také nevíte kolik váží mrak , kolik je mostů přes řeku Amazonka, kolik tepu srdce udělá vorvaňe za minutu nebo na co mam právě chuť! No tak dobře. Poslední jste uhádli. Ano sex. Proč? Překvapivá otázka. Tak pojďte blíž a ja Vám to povím. Ještě blíž. No i Ty. Nebudu se opakovat. ..
Tak a teď víte, proč mám chuť mna sex. Jo a nechci se chlubit, ale včera jsem poprvé zažil 69. Hele bomba. Co Vám budu vyprávět. Neskutečné. Jen se přiznám, že si myslím, že by byla 69 mnohem lepší ve dvou. Prostě sám to není ono..
Proc asi? 😀Vyzkoušej a uvidíš.
⸻
Nyní k tématu:
Po letech žití po boku ženy, se kterou jsem sdílel lože, chleba i záchodovou štětku, nastalo něco… jiného. Neříkám, že horšího. Ani lepšího. Prostě něco, co by se dalo popsat jako restart systému, který v jednu chvíli zamrzl na heslu “Společný Netflix účet” a teď mi hlásí: “Zadejte nové uživatelské jméno. A taky heslo. A ideálně i fotku penisu.” Trhni si! Nebo snad : PROČ?
Žena odešla – ne tragicky, ne dramaticky – spíš tak jako když se ti rozpadne oblíbená kempovací židlička. Najednou si sedneš… a je po všem.
A já? Já jsem znovu na začátku. V duši se cítím jak malé děcko, co právě objevilo, že existují knoflíky, co se dají mačkat. A všude. A pořád. A na všech.
⸻
Vítejte v období PROČ?
Říká se, že děti kolem třetího roku věku vstupují do tzv. období “Proč?”
No, tak hádejte co. Já mám tohle období teď. Ve 30+, 40+, no dobře, řekněme prostě „po ženě“.
A jak to vypadá?
• Proč se tolik holek fotí ve zrcadle na záchodě?
(Mají tam snad nejlepší světlo nebo tajný teleport do porna?)
• Proč když napíšu milý komentář, tak to působí zoufale, ale když jí pošlu jen „máš kundu?“, tak mi poděkuje?
(Tímto zdravím profil “AndílekSatan123”.)
• Proč se říká „bez fotky neodepisuju“, a ona sama vypadá jak šifrovaný přenos z ISS?
(Černý flek, zamlžené okno a jako popisek „nehledám sex“.)
⸻
Nejčastější jev: “Bez fotky ti neodepíšu.”
Chápu. Poctivě. Taky nejím jogurt bez víčka (i když většinou slížu jen to víčko).
ALE – proč ona tu fotku taky nemá?
Nebo má, ale tak, že to vypadá jako zvětšenina atomu rtěnky přes prasklý displej v kalkulačce.
Navíc je tam k tomu výhrůžka stylu:
“Bez fotky ani nepiš, ani mě nezajímaj tvý bláboly a už vůbec mi neposílej dickpick.”
A pod tím jediná její fotka – kytička z pole.
Hele, nic proti květinám. Ale když už mě nutíš vystrčit svoje ego v JPEGu, ukaž aspoň list, stonku nebo kořen. Něco. Nějaký náznak existence.
⸻
Shrnutí: Hledám, ptám se, někdy i brečím smíchy
Je to jako když tě pustí po 20 letech poprvé do zábavního parku, ale neřeknou ti, že některé atrakce mají pravidla. A některé jsou jen kulisy.
Ale baví mě to. Fakt. Ptám se, zkouším, mačkám knoflíky, směju se. Někdy se i naštvu, pak se zasměju tomu, že jsem se naštval.
A tak vás tady všechny zdravím. Ženy, muže, kytičky i ty anonymní černé čtverce s nápisem “možná”.
Dík, že jste. I když občas nevím proč.
A na závěr: pisu o fotkách a sam nemám.
PS 2: Ať je jasno ohledně těch fotek
Fotky jsem sem dvakrát dával. A dvakrát mi je zamítli. Jo – nejdřív je schválili… a pak si to rozmysleli. Jako by se někdo v admin týmu probudil, podíval se na můj obličej a řekl:
„Hmm… ne, tohle lidem dělat nemůžeme.“
Takže NE – neschovávám se.
Foto klidně pošlu. Rád. V klidu. I víc než jedno. Jen to tu zjevně musí projít přísnějším filtrem než plastická chirurgie v Jižní Koreji.
Ale zpátky k jádru: nehledám výmluvy, nehledám konflikt – hledám lidi. S očima, se smíchem, s ironií. A ideálně bez věty “bez fotky nepiš”, když máš v profilu jen šeřík a GPS souřadnice okresu.
Tak. Víc už si nebudu stěžovat. Jsem v období „Proč?“… a některý odpovědi prostě nemají přijít hned.
Někdy musíš sedět, psát, čumět… a počkat, kdo tě pochopí.