Ta touha zlobit, to je potvora. Hlavně v létě. Znáte to, chcete být skvělým partnerem/partnerkou, žijete svůj život zodpovědně tak, aby všechno klapalo jak má. Zkrátka nemáte důvod zlobit.. A pak to přijde. Jeden večer, který na to třeba ani nevypadal, jeden zpočátku nevinný pohled, co může zpustit něco podstatně většího. Stačí pár sklenek, uvolněná atmosféra a trocha chemie mezi dvěma. Občas se mi zkrátka stává, že zpočátku nevinná diskuze s nějakou do té doby třeba neznámou paní vezme jiný směr, než bych i na začátku chtěl. Manželka mi sama říká, jaká jsem koketa, že nejsem katalogový krasavec, ale mám nějaké charisma (já tomu říkám ukecat ji). Taky jí vždy říkám, že má samozřejmě pravdu a ať mě tedy nenechává s jinou ženou popíjet a bavit se. S ubíhajícím večerem slova plynou a pod vlivem alkoholu začínají postupně odcházet mimo IQ také zábrany, které otevírají dveře nižším pudům. Upřímně by mě zajímalo, jestli to tak mají i zadané ženy, zdali na muže také koukají s fyzických chtíčem. Jestli při takovém večeru začnou více vnímat tělo druhého, míst, kde se kůže odkrývá a hlavně... dostavuje se také touha zjistit, jak asi vypadá bez toho oblečení?
Musím se přiznat, že i v takových chvílích mám celkem spolehlivou brzdu. Někde v hlavně se mi spustí poslední zbytky nějaké zodpovědnosti a nejdu nikdy (dobře, skoro nikdy) dál než přes pár dotyků, hlubokých pohledů do očí a pár propletených prstů. Chci cítit její prsa na své hrudi při objetí, její touhu po mně, té mé po její a setrvat v "tom" okamžiku co nejdéle. Protože tohle je pro mě víc než sex. To erotické napětí, duševní souznění a také to tajemství. Chvíle potom, co se naše cesty rozejdou. Představy, jaké by to mohlo být, kdyby.. Právě to slovo mě naplňuje zvláštním hořkým uspokojením a vykouzlí mi úsměv na tváři. Není to morální chování, pokud máte partnera. Ale je to menší zlo. A touha zlobit je prostě potvora.