Když jsem na začátku své tantrické cesty, terapeutického studia a sebezkušenostních retreathů zabývala tématem ženské sexuality, velmi silně ve mě zarezonoval citát C.G. Junga, který v jedné své knize napsal, že: "Strach z orgasmu, je ve skutečnosti strach ze života".
A píši zde tento citát,protože se tématu ženské masturbace (ale samozrejmě i té mužské) velmi týká
"Když je vědomá masturbace nejjemnější cesta zpět k sobě."
Masturbace je pro mnoho žen tichým, často skrytým, tématem plným studu, někdy bolesti, frustrace, zmatku a nepřijetí vlastního těla a jeho sexuálních potřeb.
Buď ji nikdy nezažily, nebo ji zažívají v rychlosti, ve studu, někdy i s pocity viny, slzami po orgasmu, nebo s myšlenkou: „Tohle bych neměla.“
A přesto je právě vědomý, láskyplný dotek se sebou jednou z nejhlubších cest, jak se uzdravit, rozkvést a znovu se stát celou.
Proč tolik žen potlačuje svou touhu?
Protože jsme slyšely, že „slušná žena se nedotýká“.
Protože jsme se styděly, když nás někdo „načapal“.
Protože jsme vyrůstaly ve společnosti, která ženské potěšení neuctívá, ale kontroluje a zneužívá.
Protože partner řekl, že „když si to děláš sama, tak mě nepotřebuješ/nemiluješ/nepřitahuji tě“.
Protože nás někdo naučil, že naše tělo je buď nástroj, nebo hřích (hluboký otisk katolické víry)
A tak se mnoho žen dotýká sebe:
rychle, skrytě, bez srdce,
nebo vůbec.
Ale naše tělo nezapomnělo.
Čeká. Trpělivě. Na den, kdy se k němu vrátíme s láskou.
Co je vědomá masturbace?
To není technika. Ani výkon. Ani nutnost uspokojení.
Vědomá masturbace je rituál jemnosti, blízkosti a důvěry.
Je to hluboké přijetí vlastního těla, jeho biologických potřeb a zdroj obrovské vitální síly, která ženu zkrásňuje, vyživuje, revitalizuje a rozzáří, pokud je vedená správným způsobem.
Je to o:
naslouchání tělu, ne jeho řízení,
dotek, který není za odměnu ani trest,
přijetí své touhy jako součásti lásky – ne jako hříchu.
Je to chvíle, kdy:
žena sama sobě dává to, co si možná celý život odpírala,
kdy nečeká na druhé, aby ji viděli, cítili, otevřeli,
ale sama se sobě stává milenkou i chrámovou kněžkou - Bohyní, která může přivést skrze své tělo nový život na Svět
Jak vypadá pudová masturbace u ženy?
Rychle a v utajení, často bez vnitřního souhlasu.
Někdy pod vlivem porna, které neodpovídá ženskému tělu, cyklu ani rytmu.
S pocitem: „Musím to rychle vyřešit a jít.“
A často s následným studem, chladem, prázdnem nebo odporem.
Tělo pak nevěří, že je opravdu vítané.
A uzavírá se.
A co se děje, když se žena dotkne vědomě?
Tělo se otevírá jako květ – pomalu, cyklicky, ve svém rytmu.
Objevují se pocity – nejen slast, ale i smutek, něha, vděčnost, agrese z potlačení, hněv za zneužití.
Žena se znovu spojuje se svou dělohou, yoni, srdcem i dechem.
Sexualita se zklidňuje, prohlubuje, a přestává být o výkonu.
Ženy, které se naučí být samy sobě milující pozorností:
lépe vnímají své hranice i touhy,
mají zdravější vztahy s partnery,
jejich tělo září, regeneruje, omlazuje se,
a jejich radost přichází zevnitř – ne z toho, co jim někdo dá nebo vezme.
Vědomý dotek léčí:
vrací důvěru po traumatu,
propojuje ženu s děložní moudrostí,
probouzí pánevní dno, které bylo ztuhlé, unavené, nebo „mrtvé“,
léčí stud, bolest i vinu, které nejsou naše, ale přesto jsme je převzaly.
Tady začíná posvátné milování – sama se sebou.
Tvé tělo si zaslouží být ctěno – i tvým vlastním dotekem
Neexistuje žádné „správně“.
Nejde o to, jestli jsi měla orgasmus. Ani jak dlouho to trvalo.
Jde o to, jestli jsi byla přítomná. Jestli jsi dýchala. Jestli jsi cítila. Jestli jsi byla s láskou – sama u sebe.
„Když se dotýkáš sama sebe, dotýkáš se celého vesmíru v sobě, skrze který proudí životní eneegie a síla. Když si dovolíš cítit, tvoje tělo se stává chrámem.
Když se miluješ vědomě, probouzíš sílu, která léčí nejen tebe – ale i celý svět kolem.“
Možná jsi se nikdy nedotýkala.
Možná jsi se dotýkala, ale s bolestí.
Možná nevíš, kde začít.
To nevadí.
Tvé tělo tě nikdy neodsoudilo.
Tvá yoni nikdy nezavřela dveře.
Tvé srdce je připravené tě přivítat zpět – kdykoli se rozhodneš.
S láskou všem vnitřním Bohyním v nás
Mika 🤗🕉☯️💕