„Nechci jen sex,“ napsala.

„Nechci jen sex,“ napsala...
No jistě, klasická past. Žena, co vypadá jako reklama na hřích, mi říká, že nechce jen sex. Co to vůbec znamená? Že bych měl přijet s knihou poezie? Nebo s formulářem na hypotéku?

Ale byl jsem odhodlaný. Nenapsal jsem „A co teda chceš?“ (i když jsem chtěl). Místo toho jsem napsal něco jako: „To naprosto chápu. Vztah je přece víc než tělesno.“
A pak jsem si nalil panáka.

Je zvláštní, jak se dnes všechno točí kolem sexu, a přitom, když dojde na skutečnou blízkost, většina lidí uteče rychleji než před exekutorem. Muži chtějí sex, ženy chtějí něco „víc“. Ale co je to víc?

Je to to, že jí zavoláš i když nemáš chuť? Že spolu snídáte v pyžamu a nikdo nic neskrývá?
Nebo že dokážeš říct „nechci tě jen svléknout, chci tě taky poznat“ a nemít při tom erekci?

Tahle žena mě naučila jednu věc:
Že když ti někdo řekne, že nechce jen sex, neznamená to, že ho nechce.
Jen prostě chce, aby to bylo něco, co dává smysl. A ne jen výstřik do tmy.

A tak si říkám…
Možná jsme to my muži, kdo by měl přestat brát sex jako hlavní chod a začít ho chápat jako zákusek.
Otázka je: Umíme ještě vařit celý menu?