Zralá žena - zajíček

Tento blog mne napadlo napsat po veřejné diskuzi se čtyřicátnicí, která se cítí vhodná pro staré, plesnivé dědky, protože v tramvaji se prý jeden snažil masturbovat o její rameno. A že by si prý nemohla nic začít se zajíčkem, ve věku jejího syna.

V devatenácti jsem se sblížil s vdanou paní, o 19 let starší. Byl jsem v té době extrémně nadržený. Moje vrstevnice buď preferovaly vodění za ručičku a prdolení o nesmyslech, anebo nedokázaly držet moje sexuální tempo. Vydržel jsem šukat od rána do večera, pouze s nejnutnějšími pauzami na trochu jídla, pití a nejnutnější tělesné potřeby. Po prvním dnu stráveném v posteli jsem od nich většinou dostal kopačky, protože je pálila pička, nezvyklá na pořádnou šukačku. Obvykle jim brzo vyschla. V té době lubrikanty nebyly a nepomohlo ani lízání a slinění.

Tahle paní vůbec neměla problém s mým sexuální apetitem. Její manžel byl stavbyvedoucím, věčně cestoval různě po republice a nadržený zajíček jí přišel vhod. Samozřejmě že jsem si nemohl nevšimnout jejích prvních vrásek, které moje vrstevnice neměly. Měla ale spoustu jiných předností. Kromě neúnavné a vždy vlhké pičky, byla velmi inteligentní, žensky chytrá a nenuceně komunikativní. Dokázala mne vychovat ke slušnému a taktnímu chování k sobě samé a potažmo ke všem ženám. Zamilovali jsme se. A protože láska hory přenáší, přestal jsem vidět její drobné nedostatky a chválil jí její přednosti.

Když to shrnu, Kromě oboustranné přitažlivosti a lásky, to byl sexuálně reciproční vztah. Ona mně zvedala pérko a já jí sebevědomí. V tom byl celý princip tohoto vztahu.

Vrátím ke čtyřicátnici z úvodu článku, která se cítí vhodná pro staré dědky. A tak i zůstane, pokud si nepřipustí že by mohla být atraktivní i pro mladší muže. Pokud si to připustí, začne lépe pečovat o svůj zevnějšek a nějaký zajda by se určitě našel. A se zajdou by odešly všechny ty myšlenky na staré dědky, se kterými by měla víc starostí jak užitku. A hlavně by se zajdou získala mladistvý vítr do plachet a chuť do života! Změnila by si nicneříkající profilovou fotku na přitažlivější. A i kdyby vztah se zajíčkem dlouho nevydržel, určitě by se našel další.

Se svou dávnou láskou se už nevídám. Občas jsme se potkávali ještě před dvaceti lety. Vždy jsme se urvali aspoň na kávu či sklenku vína a popovídat si. Měli jsme málo času kvůli jejímu babičkovství a mému otcovství, ale vždy nám oči jiskřily neutuchající láskou. Dodnes na ni často s vděkem vzpomínám. Nejen za sex, ale i za to že mne dovychovala a naučila nejen postelovým záležitostem. Doufám že tu energii ode mne cítí a pomáhá jí v překonávání nástrah stáří.

Jak to vidíte vy? Je lepší cítit se vhodnou pro staré dědky, nebo pro zajíčky?