Zrovna se vracím z takové krásné, slovenské, rodinné oslavy.
Naše prastarka měla 100 let.
Musím říct, že pozorovat jí, byl pro mě takový malý zázrak. Naprosto samostatná, veselá babička, která i v těch sto letech pořád vypadá, že nás všechny přežije.
Člověka to nutí zamýšlet se nad jejím životem, který byl ještě tak čistý, jednoduchý a přesto plný radosti, a vděčnosti.
K jakému věku asi vedou ty naše životy? Plné internetu, stravy, kterou nikdy ani neviděla, natož jí ochutnala. Místo horské vody, pijeme nedokonale vyčištěnou tekutinu s příměsí bůh ví čeho. A taky ten odlišný způsob života. Dokázala sedět na zahradní houpačce klidně dvě hodiny, v tichu, klidu, který občas doplnil bzukot jenom nějaké včelky, nebo štěkot psa dole ve vesnici. Umíme to i my? Dopřát mozku jen tak dvouhodinovou oázu nicnedělání? Já ne. Minimálně musím otevřít amatéry, nebo něco hledat na internetu, a nebo se aspoň na něco dívat. Máme neustálou potřebuju, ten mozek zaměstnávat od rána do večera. Například psaním blogu. 🙄😃
Nicméně teď přejdu k takový trochu prasácký části, protože kvůli tomu jsme tady.
Šlapeme si s mužem takhle kolem kostela a hned za ním mě chytnul kašel. Takovej ten chrchlák, kdy plíce nemůžou uvěřit, že dostávají trochu toho horského vzduchu a začnou se zběsile čistit. Tak jsem si prostě potřebovala odplivnout před vilou, která stála hned za kostelem. Nejsem až takový čuně, abych to tam mrskla doprostřed silnice a tak jsem šla k té vile, a hezky do kanálu, jako dámička samozřejmě, jsem si decentně odplivla. Muž mi povídá... "Tvl kdyby tě viděl farář, ten by ti dal!" Najednou mi došlo, že ta luxusní vila patří jemu. No jo, jsme na vesnici, kde farář znamená a má všechno, takže mě vlastně ani nepřekvapuje, že nebydlí v žádném malém staromládeneckém pokojíčku na faře, ale má vilu jako kráva.
A najednou ze mě vypadlo... "No co, beztak čumí určitě na porno, kde na něj plivou a chčijou tři černošky!" Amatérka se ve mně nezapře!
"Tak za tohle by tě teď celá vesnice ukamenovala!"
Je pravda, že tam je farář prostě bůh!
Ale to se jako nehoní? Kam jde ten přetlak, aby mu to za ty roky nelezlo i ušima? Já vím, neměli by, ale stejně mi to nedá a uvažuju nahlas.
Dokáže víra navždy umlčet tělo?
Dají se ty pudy někde v sobě vypnout jedním tlačítkem?
Nebo mu stojí péro, on si zběsile opakuje jeden otčenáš za druhým a čeká, než mu klesne? A pak jsou určitě i tací, kteří na to potají kašlou a jedou v honění první ligu. A možná nejen v honění. Pár příběhů o ministrantech slyšel asi každý z nás.
Vždycky si vzpomenu na ten vtip, jak se potichu ptá ministrant kámoše vedle. "Hele kolik dává starej za vykouření?" Myslí tím samozřejmě otčenáše.
A kámoš odpoví "Nevím, jak komu, ale mně Fidorku."
A taky se mi vždycky vrátí ta scéna z filmu Hastrman. Kde si farář vyrobí ze dřeva imitaci nejhezčí holky z vesnice, taková trochu rajdička to je a v místě frndy má takovej oválnej boxík vystlanej červenou látkou, asi aby na něm neměl pak třísku. 🤭
Strašně by mě zajímalo, jaký jsou čuňata a co se v těch jejich vilách po večerech děje. Jsem hroznej neznaboh a zasloužila bych si upálit, ale kdyby jste náhodou někdo něco věděl, hned mi to sem napište!