Když každý myslí něco jiného

Přijel za ní na návštěvu. Plánovali to dlouho a až teď se zadařilo.
Začali tím, že si dali kávu a švestkový koláč. Už nebyl čas malin nezralých, byl čas švestek. Léto se chýlilo ke konci.
Povídal co bylo na dovolené, ona co v práci. Dopil kávu, položil hrneček a významně se na ni podíval. Sebrala odvahu a zeptala se:
"Chtěla bych s tebou dělat něco výjimečného, co jsem ještě s nikým nedělala. Přítel na to nebyl, ten by se tak neodvázal. Chtěl bys to zkusit ?"
Polknul, pootevřel ústa a v očích se mu objevily plamínky. Vstal a chtěl k ní přistoupit. Zarazila ho však větou, že to přinese sama.
Aha, budeme tedy asi venku. Nevadí, pořád je ještě teplo, rosa bude padat později. Zkontroloval dech, voněl po kávě. Narovnal se, pak si zase sednul a tvářil se nenuceně. Hlavně nemít trému.

Na velkém tácu nesla talíře, mouku, vodu v karafě, kečup a ... co to má znamenat ? Většinou se lidi stříkají šlehačkou, čokoládou a pak se olizují a ... přestal uvažovat, protože si sundala tričko a stála tam jen v podprsence. Rozpuštěné vlasy jí padaly na ramena a usmívala se na něj.
Vzala ho za ruce a řekla: "Děkuju, jsi nejlepší. Taky si sundej triko."

To už cítil jak je mu horko a ochotně sundal triko. Měl se posadit. Posadil se. Ona vedle. Položila před ně hluboké talíře a nalila do nich kečup. Nechápal.
Dala ruku v pěst a povídá: "Kámen - Nůžky - Papír. Kdo prohraje, musí obtisknout obličej do talíře. Udělej taky pěst." Nechápal, ale udělal pěst.
Mávala pěstí a odříkávala: "Kámen - Nůžky - Papír - TEĎ !"
Ukázala mu Nůžky. On protože stále nechápal, měl pořád pěst, takže prohrála. Vesele se zasmála a dala hlavu do talíře. Obličej měla celý od kečupu a jen bílé zuby jí svítily, jak se pořád smála celá šťastná, že s ní konečně někdo tu hru hraje.
Vypadala jinak. Jako někdo, koho nezná. Oblékl si triko a odešel.
Nechápala.

A jaké léto jste měli vy ?
Já báječné 😂