Broskvový polibek

Hele, kámo, musím ti říct, co se mi stalo. U mě doma jsme měli sešlost, banda lidí v obýváku, smích, chlast, pohoda. Já byl v kuchyni, dělal jsem nepečenej dort s broskvema. A tam se mnou zůstala jedna kámoška. Plnoštíhlá brunetka, pořádný prsa, boky jak má ženská mít, a ty její hnědý oči… prostě tě pohltí.

Krájela broskve a občas mi nějakou strčila rovnou do pusy, smála se u toho a já už v tu chvíli věděl, že to neskončí jen u dortu. Bavili jsme se o líbání a ona říká, že zná hru, kdy si někdo vezme něco do pusy a druhej si kousne a políbí ho. Říkal jsem, že jsem to nikdy nezažil. A ona jen vzala broskev mezi rty a koukala na mě, ať to zkusím. Tak jsem do toho šel. Kousnul jsem a v tu chvíli jsme se začali líbat. A ano, to nebylo jen tak. Přitáhl jsem si ji a ona se na mě přitiskla celým tělem. Cítil jsem její prsa, boky, všechno. Ten polibek trval snad věčnost a já byl v tom okamžitě namočenej až po uši.

Když pak část lidí odešla a zbytek spal, šli jsme k mně do pokoje. Dveře jsme zatarasili skříňkou a pak už to šlo. Najednou to nebyla kámoška, co krájela broskve. Byla to nadržená milenka. Vrhli jsme se na sebe, líbání, prsa v dlaních, ruce všude. Oblečení padalo na zem a ona mi sjela rukou dolů. Já jí to hned vrátil – polibky po krku, přes prsa, břicho až mezi nohy. Lízal jsem ji tak, že se prohýbala a sténala nahlas jak nikdy. Držela mě za vlasy a nenechala přestat. Pak si mě stáhla k sobě, sjela dolů a vzala mě do pusy. Já myslel, že vyletím z kůže. Byla divoká, promiskuitní, vůbec se nekrotila. A já jí to vracel stejně. Bylo nám úplně jedno, že za dveřma spí ostatní. Hlučný, divoký, bez zábran. Prostě noc, na kterou se nezapomíná.

Ráno, teda spíš v poledne, jsme vylezli z pokoje. Rozcuchaní, zpocení, a v kuchyni potlesk. Jo, slyšeli nás. Smáli se tomu a já měl pocit, že rudnu, ale uvnitř jsem byl kurva hrdej. Protože ten broskvovej polibek všechno změnil. Z kámošky se stala milenka. A tohle mi nikdo nevezme.