Milý Ježíšku

Já vím, že tuhle konverzaci už jsme spolu vedli. Loni to tedy bylo horší, loňskej dopis jsem Ti radši ani neodesílala, protože jsem na Tebe byla dost naštvaná za to, jak jsi plnil to, co jsem Ti psala předloni. Tedy, psala jsem ten dopis po láhvi Primitiva, jako holka, co těsně před čtyřicítkou hnije o Vánocích u svý mámy na gauči a dělá všem parchantům v rodině trhlou a trochu dost extravagantní tetu. Prostě taková jihočeská verze Bridget Jones, akorát o něco starší a o nějaká ta kila těžší. No, nebylo to hezký čtení, zkrátím to tím, že kdybys mi loni býval pod ten stromeček přišel nasrat, výsledný efekt by byl o dost lepší.
Ale dost už, nebudu Tě plísnit, přece jenom máme před sebou zase ten každoroční zázrak, kdy se zase jako každý rok narodíš jako čerstvé miminko a o Velikonocích zemřeš jako chlap v nejlepších letech. Možná by bylo lepší, kdyby se mojí letošní nadílky ujala nějaká z Tvých dospělejších verzí, která už má ty zasraný Velikonoce nadosah trochu víc, než Ty, který se právě narodíš a budeš dělat ty letošní zázraky.

Milý Ježíšku, letos už mi prosím nenaděluj žádné muže. Bez sexu se obejdu a těch, co okolo sebe mám, mám tak trochu po kokot. Tedy obrazně řečeno. Takže chlapy prosím ne, chlapi a měkký dárky vždycky stojí za kulový, jakkoliv krásně jsou zabalený. Takže letos prosím žádný extravagance. Zato bych si letos prosila pořádnou dávku štěstí. Ne takovýho toho serotoninovo-dopaminovýho stavu, kterého se dá prý dosáhnout pomocí motivačních příruček a meditace. Do letošního roku potřebuju pořádnou dávku hráčskýho štěstí a dost odvahy, jestli mám obstát a ze všeho se neposrat. Znáš to, štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Taky vytrvalost mi naděl, prosím. Nejenom do nohou obutých v keckách, i když tam by taky neškodila. Potřebuju vytrvalost na to, abych tím příštím rokem proběhla i s pneumatikou od traktoru přivázanou provazem k mýmu pasu. Abych to uběhla i do kopce a z kopce, aby mě to nezabilo. A potom prachy, prachy, prachy. Já vím, že celej život říkám, že láska a rodina jsou víc. Jo, jo, jako bych se slyšela. A s těma rodinama je to jako s těma chlapama, rodiny už mi taky žádný nenaděluj, mám svých víc, než dost. Už takhle je to na sdílenej google kalendář, takže další rodiny prosím nepřidávat. Takže děkuji pěkně, rodiny už mám nastřádaný z minulých let a nejdou na rozdíl od peněz utratit. Láska to samý, tragikomických historek mám nastřádáno tak na 17 povídavejch opic, takže další příběhy, abych byla zábavná královna večírků, už taky nepotřebuju, jsem saturovaná do konce života, děkuji pěkně. Takže letos bude stačit, když to zasypeš prachama, já už budu vědět, co s nimi.

Jo, asi jsi zklamanej, Ježíšku. Každej rok píšu takový porna, útočím na smysly a lechtám představivost, jenom abych letos přišla s přáním, který se ze všeho nejvíc evokuje vaginální suchost. Ale i takový roky jsou. Někdy potřebujeme krmit srdce a smysly a někdy holt uvažujeme prakticky. Nezlob se na mě, ale už za sebou máme pár let spolupráce a už tak nějak tuším, jak Ti to s tím plnění přání jde. Je mi jasný, že to stejně bude nakonec na mě, jako vždycky. Ale s tou trochou toho gamblerskýho štístka to ještě zvaž. Nebudu to pokoušet na doraz, slibuju. Jenom mi někde občas trochu popostrč, já to poznám a budu ráda.

A mám taky jedno přání pro vás pro všechny: přeju vám, aby se vám splnilo všechno, co si přejete. A přeju vám, abyste si přáli opravdu ze srdce, abyste se vnímali, abyste cítili, po čem opravdu prahnete. Abyste svá pravá přání opravdu pustili ven a nechali je, ať se splní. Anebo si je splnili sami, protože kdo by spoléhal na miminko, že?