Pobrečím si :)

Říká se že je důležité si přiznat vlastní chybu a že problém je v první řadě v sobě samém. Je mi 42 jsem pořád svobodný a celý svůj sexuální život hledám. Za celou dobu sem měl jen 2 vztahy, ten první sem nezvládl páč jsem nebyl na to dost dospělý a v tom druhém si našla lepšího a ten ji udělal dítě. V obou případech je to už dávno a mám pocit, že to už tak zůstane. Před 20 lety to bylo tak nějak všechno snazší a mám pocit, že této době čím dál tím méně rozumím, respektive nerozumím současným holkám. Ta doba se za těch 20 let příšerně zkazila v tomto. Několik let jsem už na seznamkách výsledek nula, jediný kdo mě tam lajkuje jsou tlusté padesátnice a výš s nižším počtem zubů a vyšším počtem dětí na krku, tohle je prostě frustrující a deprimující. Dobře a teď si budu sypat popel na hlavu. Je problém ve mě ? Někde sem četl že aby muž u holky uspěl musí mít aspoň jedno z pěti "P" prachy, sebevědomí, mládí, krásu, inteligenci (případně ještě velký péro) , já nemám ani jedno a můžu se rozkrájet, ale ta šance se rovná nule. Nedávno sem si tu psal s jednou holkou a vypadalo to dobře, chtěla se setkat, nic nenasvědčovalo nějakému problému, už jsme vybrali i kde a kdy se sejdeme a pak s ní vypadlo, že chce prachy za setkání.... ,spousta si tu s vámi jen hraje, nebo je to rovnou fake. (a to nejen tady ale i na seznamkách) za celé ty 3 roky co tu jsem na Amatérech jsem to s žádnou nikam nedotáhl. Asi je problém ve mě. :( Fňuk :( Můj psychiatr mi řekl, že jsou 3 cesty , první je mít holku a mít dobrý vztah, druhý je mít holku a být v toxickém nebo špatném vztahu a třetí střední cesta je zůstat sám.

no tak ja to este rozvynu.
Chapu taky mi prijde ze po X letech s byvalou sem defacto stratil cas, ale zase sem hrdej na dceru.
Nicmene kdyz se k tomu co pises prida este postizeni a to ted mluvim z vlastni zkusenosti, kdy byvalka me opustila jen protoze nemam auto, stejne i kdybych ho mel, nemohl bych jej ridit.
Tak ta sance se rovna -10000000. Dokonce sem premyslel, ze bych pesel na pravoua neotresitelnou viru, ale jaka je ta prava? Mit 4 zeny na to nemam financne, ta prava, na to sem prestal verit no.
A ted babo rad!
Obcas kdyz si mi kamosky stezujou jak je na ne ten jejich zlej, jak je jim neverny a na otazku, proc s nim sou teda, odpovedi, ze on ma i spoustu dobrych vlastnosti.
Tak ja pak nevm no. Ano taky sem byl x let debil, kdy sem sponzoroval byvalou az sem se ji omrzel, ale..

Děkuji za vaše příspěvky. S tím sebevědomím je to težký, můj otec se postaral abych žádné sebevědomí neměl. V dospělosti se to v některých ohledech zlepšilo, ale ne ve vztahu k lidem (sociální fobie), když mám mluvit s lidmi hlavně s těmi co neznám, tak jsem uplně mimo nevybavuji si slova, zapomínám co sem chtěl říct a někdy nejsem schopný se ani nadechnout a dojde mi v půlce věty dech. Takže asi chápete že některé věci jako třeba to seznamování jsou problém. Přiznávám že na pozitivní myšlení už jsem rezignoval a dost sem v tomto tzv zahořkl a nevidím moc pozitivní výhled a nějaké šance jak to změnit. Upřímně za to jaký jsem si můžu sám, ale viním s toho i rodiče, pro otce sem nikdo resp byl jsem pro něj jen levná pracovní síla, nic mě nenaučil, nemám na něj jedinou hezkou vzpomínku, nikam mě nepouštěl a všechno mi zakazoval, takže většinu dětstvi sem strávil bud ve škole, nebo prací doma a posloucháním toho jaká jsem nula a k ničemu. Matka byla/je pod jeho vlivem a pořád mě strašila tresty a abych ho poslouchal. Seděli jsme jen doma nikam nejezdili, žadná společnost, nekázali mi nic ze života, tohle vidím jako ten hlavní problém. Moje teta mámina sestra má 4 děti, všichni mají už vlastní děti, všichni mají tituly, strýc a teta je všechny podporovali a maximálně se jim věnovali. Kdybych se narodil v jiné rodině můj život mohl být diametrálně jiny., Ježiš zas tu brečím xd. Ne hele já sem si toho vědom, ale když to už zkoušíte tak dlouho jako já, tak vám prostě v jeden moment dojdou síly. A nepomáhá tomu ani fakt resp vědomí toho že dosud nebyl nikdo kdo by vám tu náklonost kterou protějšku věnujete opětoval. Já nevím jestli už nepíšu blbosti, ale prostě tak nějak to cítím.

Docela tě chápu.
Já měl první holku a s ní první intimní zkušenost až v pětatřiceti.
Není sice vzhledově ani povahově můj typ, ale máme alespoň nějaké společné zájmy, umí vařit a má ráda sex. Dnes máme relativně spokojenou rodinu.
Jestli máš rád výlety do přírody, zkus seznamku treking.cz. Tam jsme se poznali. Byla to jediná seznamka, kde mi po každém inzerátu přišlo několik odpovědí. Se dvěma jsem se potom sešel i v reálu.

Očividně trpis malim sebevědomím, začni si trochu věřit a zbytek přijde sám.

Tak docela zásadně bych začala tím sebevědomím.