Rozvířený trapno Ležím v posteli. Nahej. Rukama si zakrejvám obličej. Ona neříká nic. Už vzdala i poslední pokus mi ho postavit. „Promiň, jsem přetaženej,“ šeptám směrem ke stropu. Karin mlčí. Byly doby, kdy mívala slova pochopení a útěchy. Ty jsou ale jasně pryč.…