...a dál zkušenosti nemám. Tak končí její blog. Zkusím navázat, jakkoliv nejsem žena :-), ale z pohledu chlapa o tom ,,po čtyřítce" a padesátce. Jasně, každý to má jinak. ,,Ve čtyřicítce se na mě ,,plácá" a neudýchá to..." tohle bych zařadil k chlapům co žijou v manželství, patnáct, dvacet let, a k ničemu už nejsou nucení a manželka je už neinspiruje, kozy už trochu dole po dětech, povolený…

Mám rád volnost, svobodu a prostor, nezávislost. Jsem pravda malinko bohemského myšlení, umělecká profese se nezapře, neformální ne smírně přátelský kluk středních let.. V mých letech jsem se prostě rozhodl, že už nechci manželku, spolubydlící, žádnou ženskou, která jen otevřete dveře od bytu už jede co jsem neudělal, co je potřeba, co u ní v práci Mařena říkala, co šéf a podobně. Není nad to…

Ten titulek je vlastně jen PR, nebude to jen o ňadrech :-) Už mám nějaký rok v životě za sebou, nežil jsem, ani nežiju jak poustevník a jak to v životě je, prošlo mi jím leccos a leckterá. Když jsem byl mladší, když stál jen při pouhé myšlence, tedy vlastě pořád :-) by jsem zahleděný do větších ženských ňader. Podle toho jsem si vybíral objekty svého zájmu, pak i manželku, jak nebyly alespoň…