Tak tu zase sedím, že napíšu nějakej blog a vím, že bych to dokázal. Vím, že bych dokázal napsat dobrej blog, kdybych chtěl. Jsem klidný, jsem si sám sebou jist, protože věřím ve svůj potenciál, který se ale strašně rád válí za barákem na hnoji, prasák. Nechce se mi brát do ruky pero, přemýšlet a tvořit věty. Udělám se raději někde v koutě a pak si vynadám. Možná kdybych si raději vyfotil pyj…
My muži jsme, vždycky budeme jako malé děti a ženy nás budou vychovávat. Protože jen ženy jsou královnami našich vesmírů, bezchybně detekují naše lži, jsou ztělesněním našich výčitek a snů. Jen ženy ví, jak na nás, uvaří nám, vyskládají košile do skříně, potěší nás, nebo nám nasekají. My muži nikdy nedospějeme. Ženy nám to pořád říkají, ale přitom a to je zajímavé zjištění, ve skrytu svých duší…
Jsem rád, že tady jsem. Okolnosti to tak chtěly. Chtěly abych píchal a hladil. To není špatně. Nezapomínám na lidi z blogu, kteří prošli mým životem. Vážím si jich, včetně sebe. Vážím si jejich stop otisklých ve scénářích životů. Vážím si blogerek a blogerů, kteří mi dneska pod tímhle plátkem neodpoví, vážím si lidí, kteří i když odešli, tak tady byli a prostřednictvím slov poskládaných ve věty…
Tak ještě jednou. Má biografie pro vás všechny, čtenářky a čtenáři. Jak již víte, jsem stárnoucí sexy švihák s jizvou na šourku, roztomilej týpek, který z principu odmítá zástupy nadržených maminek i svodných slečen. Jsem čekatel. Jsem čekatel na zázrak i na mizerný státní důchod. Jsem oblíbený člověk i prašivý pes. Jsem blogerská nula, také jednička. Proto mě milujete, nebo proklínáte. Mezikus…
Dobré odpoledne. Neustále se tady bavíme o souložích, semenech, láskách, zradách a tak, ale uvědomil si z vás někdo, že u všeho je vždycky přítomna spermie? Ať v šourku muže, nebo ve vagíně ženy, nebo lapající po dechu vymrštěná někam ven na prsa, rty, někam do neznáma? Inu, je to tak a proto bych vám nyní rád spermii představil podrobněji. Spermie je velmi roztomilé stvoření, rozverná buňka…
Tak jsem se vydal na vánoční motosraz v Českých Budějovicích. Na Štědrý den ráno jsem nemohl dospat, vynechal ranní masturbaci a pro jistotu vyrazil už v půl deváté ráno, abych o něco nepřišel. Řítím se na budějovické náměstí. Trochu mě mate, že po dobu cesty potkávám jen jednoho důchodce na skútru, který veze na nosiči pytel brambor. Asi na salát. Ale nepodléhám panice. Bublám si to pěkně v…
Mnoho se o tom napsalo, mnoho vykonalo. Mnoho lidí se kvůli tomu rozešlo, mnoho ne. Mnoho už o tom bylo napsáno a tak i já sem dám, dnes jen krátké, osobní, životní postřehy. Postřehy muže, který ví, že lidé se nerozejdou kvůli nevěře jako takové, ale kvůli špatné organizaci nevěrnických konspirací a neschopnosti ukojit všechny, kterých se nevěra týká. Pravda je, že být nevěrným, zaláskovat se,…
Jsem čurák. Orální erotika je pro mě zásadní. Ženy, které mě měly na rtu ví. Když se mi umí ženy věnovat, tak to ocením a když mě ještě k tomu milujou, teču rozkoší. Ony teda milujou i ty svý údy doma, ale když mě opečovávaj a kouří na ret, či mandli, zapomínají a to se mi líbí. Pak se jakoby nic vracejí ke svým vyčáchlým údům do svých bytečků, nebo domečků, tam je přijmou, olíbaj a pomilujou. …
Děkuji tímto milé a krásné ženě, která profesně působí jako reportérka seriózního, tuzemského, všeobecně uznávaného plátku, že se mnou byla ochotna jít. Jít na setkání a uskutečnit rozhovor u lipenského jezera, kde jsme se lépe poznali i pobavili. Pokud chcete, čtěte. Pokud nechcete, nechte být. Text rozhovoru je autentický a po dohodě s paní R., jej zveřejňuji já. Kdysi jste vydal e-knihu, v…
Pepa ošukal Anču, byl nevěrný Šárce, ale protože žije v dnešní době, neusekli mu hlavu, ani penis. Žije dál, s nevěrou. Pepa nebyl úchyl, byl to celkem štramák, pěknej chlap, který nejdříve flirtoval s amatérkami na tomto serveru. Jeho manželka Šárka o tom nevěděla. Anča byla nadrženej, výstavní kus. Emoce Pepy a Anči se proplétaly, vzniklo citové pouto. Pepa se choval jako hovado, na rodinu sral…
