No vítejte zpátky v civilizaci.. Život už plyne jako by se nechumelilo, zůstal drobný škraloup po CV, ale to léto.. To už tu je v plném proudu. Včera jsme se byli projít s milou a na závěr jsme to schytali v podobě pořádné buřiny, no pěkně jsem se přitulili k sobě a přečkali to nejhorší pod stříškou.. Už je teplo ale i za bouřky. Mokří jsme zalezli domu napili se a já se nechal krásně namasírovat…
Milý makaron virus má bohužel jisté externality.. Jako že jsem se cca měsíc flákal a přišlo to, čeho jsem se bál.. Flákali se všichni a pak to přišlo. Zakázek za posledních 14 dní tolik, že to prostě nejde stíhat a dále se to kupí a kupí, ale už toho mám plný brejle a musím zvolnit. Díky krizi jsme naskočili na investiční výstavbu a v podstatě až na vyjímky jsem se koncovými zákaníky nestýkal..…
Jelikož pokračuje spaghetti virus seriál, odvezl jsem rodinku k rodičům k Plzni a vrátil se do Prahy. Máme tam letní byt a dá se tam s veškerým pohodlím vegetovat.. Ženuška sice asi není úplně nadšená, protože je trošku odstavená, ale zase má to, o čem pořád mele, holkám se tam líbí mají tam úplný Zoo počínaje slepicema a koněm konče a já tu mám klid.. Řeknu Vám ale, že to je klid relativní .. …
Sluníčko už nám tu řádí jako splašené a s ním i my, předevčírem jsem se konečně urval z práce dřív a vypadli jsme do přírody. Moje milá připravila koš se svačinkou a pitím a vyrazili jsem do nejbližších lesů, kde jsme si vyhledli palouk, který byl zalitý sluncem. V místech, kde jsme řádili minulý týden bylo rozryto od divočáků a naše vysbíraná a vyčištěná planinka s mechem byla z poloviny pryč,…
Po měsíci rozmařilého povalečného života jsem doznal, že Covid vyčerpal svou sílu a během několika dní půjde do prdele a s ním i konečná v podobě plnění pupku, vysedávání doma, útoků na spižírnu s ledničkou a jiné konzumní činnosti včetně paření her na konzolích, které lze označit za bílý sex. Takže jsem dneska vyrazil na večerní procházku naší malebnou čtvrtí, která je plná rozkvetlých stromů.…
Začínám blbnout.. Nechci ani domýšlet kam až to půjde.. Dneska ráno jsem se klasicky vzbudil kolem půl sedmý, ale řekl jsem si.. Co budeš dělat v obýváku, když tady je tak pěkně teplo a ještě víc jsem se zabalil do své mini přikrývky 200x240, usnul jsem.. Nakoupil jsem nová prostěradla, z egyptské bavlny, která je mimořáně příjemná a hřejivá a užíval si toho. V osm mě začala otravovat drahá,…
Dnes je to měsíc, kdy jsme si sedli do vlastních klecí, jako v poslušné Zoo, dobrovolně jsme si za sebou zavřeli vrátka a dobrovolně jsme se vzdali svých opičích zvyků a rituálů. Na úkor čeho? Na úkor všeho, co jsme za posledních 100 let nakopili, zkoncentrovali a ovládli.. Poslední rok cítím, že to takhle dál nejde. Dotáhli jsem to tak daleko, a tak vysoko, že další vývoj by byl popřením…
Tak jsem jsem se zase vzbudil se Stojanem.. Stojan Jakotyč Slinta.. Zdály se mi sny o jedné místní kočičce, ty očíčka se prostě nezapomínají. Žádná divočina, jenom mazlení, neskutečná nadrženost a vzájemné objevování těl, škádlění, prstíčky pěkně do pičky, ochutnat, promnout si ocas, prstíky zase do pičky, pěkně podráždit do nepříčetnosti, povolit, aby trochu zchladla, poškrábat za ouškama,…
Tahle ústavní léčba mě už pomalu, ale jistě začíná lividovat.. Venku se udělalo teplo. Dnešek jsem byl pracovně na nějaké obhlídce a velmi rychle jsem odhodil bundu. Po počátečním vyrhožování jarem křičím. Strhámvám ze sebe všechny hadry a vystavuju svojí vepřovou hruď slunečním paprskům, které už nešimrají ale opékají naše těla jako jedna velká mikrovlnka.. Sluníčko zabíjí včechny viriony a…
Znáte ten pocit, že strašně chcete, slintáte jak nadrženej čokl, ale nejde to ? Prostě to fyzicky nejde zařídit tak, abyste se utrhl.. Jako myslím aspoň na půlden, protože rychlovky nenávidíte. Na to je expoert moje drahá.. Tak přesně do té situace se momentálně dostávám.. Né, že by to nešlo, ale řekl jsem si, že karanténa jednoduše musí platit pro všechny a jako poslušná ovce si odpírám to boží…
