Vykoupal jsem se, vzal jsem si pyžamo, vyčistil jsem si zuby, oblékl jsem si župan, ostříhal jsem si nehty na rukou a na nohou, měl bych se oholit, ale nechce se mi, tak jsem si nechal vousy na tváři. Sedl jsem si na meditační polštářek, ruky volně položil na kolena a uvolnil se. Chvíli jsem měl zavřené oči, počítal jsem nádechy a výdechy, a uvědomoval si, jak ve mně vznikají myšlenky, volně se…
Občas člověka v životě postihne nehoda Dle karmických zákonů to prý není náhoda Nikdo se v tom však řádně nevyzná co já vím Vesmírný řád je divočina občas z toho mívám splín. Dlouhá léta jsem pobýval mezi lidmi dobrých mravů Že jsem onemocněl nedělá si z toho nikdo těžkou hlavu Jejich život jde v poklidu dál v boji s větrnými mlýny Jen já jsem teď a náhle nečekaně trochu jiný. Víc klidu mám pro…
Život je postaven na vzájemné péči, která ho dělá lepším a snesitelnějším. Pokud budeme přemýšlet nad BPSS dimenzemi, tedy bio psycho socio spirituální dimenzí, po česku tělo mysl společnost duchovnost, pak je docela jednoduché si to představit. O tělo se nám starají doktoři, výživoví poradci, fitness a jiní trenéři i my sami, zvažujeme kolik do sebe dostat tuku, sacharidů, bílkovin, vitamínů a…
Dnes jsem nastínil myšlenku diskriminačního (výběrového) klíče, podle kterého vybíráme (lidé i příroda), od - do určité hodnoty, hranice, nebo chcete-li, pásma. Možná to vyznělo tak, že existuje nějaký jeden univerzální klíč, ale tak jsem to nemyslel. To je chybný výklad. Existuje jeden, deset, sto, tisíc a víc různých klíčů, tedy v různých řádech počtů. Některé klíče se překrývají, v jejich…
Delší dobu mi v hlavě zní myšlenka o výběrovém (diskriminačním) klíči. Není to nic urážlivého, je to jen cizí název. Diskriminační klíč vybírá, od určité hranice do určité hranice propouští, a zbytek neguje. Tahle jednoduchá myšlenka má mnoho využití, já jsem přemýšlel nad tím přírodním a lidským využitím. Příroda vybírá (diskriminuje) podle svých vlastních kritérií, kterým ne všem rozumíme,…
Jsem myšlenkově sice trochu v předstihu, ale nikdy není na škodu řádně se připravit. Těším se, že budu moct říkat, že už je mi sát. Ne náct, ne cet,ale sát. Padesát. Už se nebudu muset za ničím honit, už nebudu muset podávat maximální výkony. Prostě řeknu, nezlob se, ale mně už je sát, já už musím zvolnit tempo. Taky když budu vyprávět, jo, to za mých mladých let, tak už to bude mít nějakou…
Necháš někoho, aby si o tebe udělal dobře? Proč? Nechá tě někdo, aby sis o něj udělal dobře? Proč? Trvá to rok, dva roky, pět let, deset let, či víc? Proč? Je odpovědí na mé otázky vnitřní uspokojení?
Mám rád ticho. Je to známka klidu, mírumilovného, poddajného, ze kterého může vzejít cokoliv. Můžu si klást otázky, můžu si na ně odpovídat, v mysli, nemusím je vyslovovat nahlas. A když mi šibe v palici, můžu nahlas zakřičet. Zanadávat si. A pak si zase užívat klidu a ticha. Zvoní zvonek. Sestra se psem. Zabouchla si doma klíče, když šla venčit psa. Tak jsem zavolal mamce, jestli nespí, má…
Někdy mi vrtá v hlavě, jak to vlastně je. Je poplatné omezování se jen na tento jeden život, nebo jich bylo a bude víc? Byl jsem v minulém životě mnich, co nikdy neměl žádnou ženu? Byl jsem proutník, co ohnul každou sukni, co viděl? Byl jsem věrný manžel a milenec? Staral jsem se řádné o své potomky i o svůj harém? A co v budoucím životě, jaké to bude? V rámci představivosti si umím představit…
