zajdové? Mimo jiné mě v poslední době láká zkusit zajdu, ideálně panice od osmnácti do dvaceti. Jenže se to zdá jako nepřekonatelný problém. Proč? Nevím. Blbá nejsem, ošklivá nejsem.. naivní jsem, to bude možná ono. Fakt se na ten důvod snažím přijít. Jasně že mě napadlo zkusit to v offline světě, jenže úplně do klubů nechodím (nebo kam vlastně vůbec chodí..). Jo, a většinou mám s sebou dítě…

Jestli někdo čeká nějakou odpověď, tak já to nevím. Už od nějakých dvanácti let jsem si začala uvědomovat, že u opačného pohlaví můžu probouzet jisté pocity, a v dnešních čtyřiceti s tím snad umím i zacházet. Jak ale na ženu? Jak poznat, že se mnou nebaví jen kamarádsky? S muži jsem nejednou zažila situaci, kdy jsme beze slov prostě věděli, že si sedíme, nemuseli jsme nic řešit a prostě si to…

Někdy máš pocit, že je všecko na hovno, někdy máš pocit, že je všecko skvělý… Když máš měsíčky, nemůžeš nic (aspoň první den), bolí tě záda, musíš zrušit rande… nebo nemusíš? Měli jsme domluveno, že se uvidíme odpoledne/v podvečer. V poledne to začalo. No nic, tak mu to napíšu, třeba se budeme jen hladit a povídat (haha)? S každým jiným by mě to netankovalo, ale tohle fakt zrušit nechci. Odpověď…

aneb život si stejně dělá, co chce. Už nějakou dobu žiju sama s dítětem, je mi dobře, občas se objeví nějakej kamarád, občas i vydrží :D Tak si říkám, jo, fajn, takhle mi to vyhovuje, partnera nechci. Prostě tak budu nějakou dobu fungovat a pak se uvidí. Amatéři jsou jedním ze způsobů, jak se zabavit. Jenže ona je to trochu nuda, tak beru zavděk každou zajímavou místností, a zkouším, jestli se…