Všimli jste si někdy, že je láska ke knihám je skoro úměrná tomu, že jste podívin? Klídek, nadechněte se a vyslechněte dřív, než mě začnete lynčovat. Hlavně ty Franto. Víš co? Možná bude lepší, když jsi půjdeš přečíst znovu ten manuál, jak nepřipálit rýži. Protože už zase něco smrdí z kuchyně. Samozřejmě sem nespadají úplně lidé, co si čtou jen složení, když se nudí na záchodě, nebo krátké…

Asi začíná být mým dobrým zvykem psát někdy kolem rána. Ne úplného rána, ale pár hodin hodin před stopro. Kdyby tohle byl horor, tak za patnáct minut zemřu. Ano, jsou tři ráno a moje hlavička je plná myšlenek. Nevím kde začít a nevím kde končit. Kde je ta krásná hranice mezi písmenky a osobní zpovědí. Co začít tím, že mi zase hraje zpropadený lofi a já hodinu nedkoázal napsat skoro nic? Když už…

Foggy mind inside Jsou dvě ráno, a já stále na tebe myslím. Minimálně, takhle bych nazval svůj lofi mix, protože většinou mívají úspěch. Ale vážně jsou skoro dvě ráno, přesněji minutu od v době psaní. A vážně mám na mysli dívku. Slečnu, dívku, divoženku a stvoření elegance zároveň. Slečna, o které skoro s nikým nemluvím. Je to mé malé tajemství před světem. A ty sama nejlíp víš proč, víš toho…

webu.. Aneb jak nemít nejmenší šanci, že uvidíte kozy z tohoto serveru, jinde než na tomto serveru. Jak je mým dobrým zvykem... (Ačkoliv to tak nevypadá, protože všechny předchozí blogy jsou v zapomnění HDD, pod tunou porna. A možná, taky možná to je tím, že jsem je smazal.) Menší disclaimer: Zmiňované postavy nejsou inspirovány skutečnými postavami, nebo situacemi. Jakákoliv podobnost je čistě…

vašemu okolí. Takovej menší disclaimer. Jsem šťastně zadaný a k tomuto mě přivědli všechny ty články o tom, jak skvělé lidi za život poznali. Mohl bych udělat to samé, ale to by bylo klišé. Proto vezmu všechny ty krásné vztahy (bože dej, ať tu není nějaká moje bejvalka... Většina ví, kde bydlím.) a vezmu to z opačného konce. Ty jež si mě připravila o nevinnost. Ano, Ty! To, že jsme v tu chvíli…