Odbočila z hlavní na úzkou příjezdovou cestu krájející smrkový les. Zbývaly poslední dva kilometry. V rádiu poslouchala zprávy. Neměla už na nic z toho náladu. Všechno, co řešila ve městě, tam chtěla i nechat. Zapnula dálková světla. Už byla tma a i přes nízkou…

V šeru klubu, kde jazzové tóny pulzovaly jako srdce noci, stála ona. Byla to beatnice, žena s očima plnými touhy a úsměvem, který dráždil všechny přítomné. Její tělo, zahalené v lehkém saténu, se pohybovalo v rytmu hudby, jako by sama byla jedním z nástrojů v orchestru…