Byl krásný letní den, roku 1941, Anežku nezajímalo válečné běsnění všude kolem, měla radost z teplého počasí a rozkvetlých luk, tak se rozhodla, že si vyjde do lesa na procházku. V bílých šatech a věnečkem květin na hlavě a s košíkem v ruce vyrazila na cestu. Maminka…

Pomalu jsem vlezla na starou půdu, dřevěná prkna nepříjemně vrzaly a celou dobu mě dráždil neodbytný pocit, jako by se tady, v tomhle temném prostoru, obklopeném starým, zatuchlým dřevem, ukrývalo nějaké tajemství. Všude kolem se povalovalo neuvěřitelné množství krámu…