Parné léto, vzduch se tetelí a mozek odmítá přemýšlet. Rozžhavený asfalt a horké pohledy z pod opocených čel. Jediné štěstí, že klimatizace v autě odděluje ode mě tohle horké peklo. Potřetí objíždím náměstí, a hledám, kde bych zaparkoval. Už podruhé jsem si všiml…

Když jsem psala, cítila jsem, jak se moje tělo spojuje se slovy, jak se moje myšlenky stávají hmatatelnými, skutečnými. Byla jsem jako průvodkyně v temných uličkách lidské sexuality, která se nebojí prozkoumat ani ty nejtemnější zákoutí lidské mysli. Mé příběhy byly o…