Našel jsem v sobě poslední kapičky nějaké mužské intuice, aby jsem se dokázal vůbec od toho stvoření odtáhnout. Kdyby nebyl tak zatraceně hezký, tak by to šlo snadno, ale měl jsem před sebou hodně moc velké pokušení v pohodě nějakého zabijáka, který se tady prostě vzal…

Ten zakázaný plod.. poznáni?! Takže se polpšuju. Opravuji text.. sice nikdo nevi, co jsou zakázaná slova. Jejich seznam neni. Ale v dalšičh řadcich, nejsou.. tím jsem si jista!!!! Úřad. Čekáni nekonečné.. tak vytahuji červené pokušení. Okoupu si ho. Osušim.. přičichnu…