Sedím ve vlaku a konečně vyjíždíme z Plzně, ze které se fakt těším až vypadnu. Vlak měl hodinu zpoždění, což na dobrý náladě nijak nepřidá a do Horažďovic dorazím až za tmy. V kupé se potkávám s kamarádem mého táty, který po mě zvláštně pokukuje. Zná mě vlastně…

“Užij si to,” usmívá se na mě Kamil a strká mi okýnkem do ruky obálku. “Ty ses zbláznil, co to je?” ošívám se. Nic jsem od něho nečekal. “Uvidíš a neboj, je to super,” má zas ten divnej pohled, “hezké svátky!” To zas bude nějaká píčovina! Nadechuju se, že ho na…