Procitám. Tentokrát úplně. Vše zmizelo. Žena. Vlahá noc. Hvězdy. Sedím tu sám, s vystydlou kávou a otevřeným Seznamem v mobilu.. Ptáte se, kde je moje žena? Zkrátka tu není..byla součástí mého života, ale už není. A jiná.. sotva kdy bude. Takže dnes je jen další…

Sleduji, jak tentokrát procitá žena. Otvírá oči, dívá se na mě, zhluboka oddechuje a křečovitě k sobě tiskne stehna.. znám tenhle stisk, tuhle křeč.. snaží se tim sevřít kundičku, po orgasmu je rozevřená a nateklá.. pomalu se narovná, zhluboka vydechne a usměje se. Oba…

Procitám. Vracím se zpět na Zemi. Zvolna přistávám v naší pergole. Otevírám oči, přede mnou klečí moje žena a laškovně se usmívá.. pomáhám jí vstát, a jak se zvedá, jazykem rychle stihne olíznout stále tvrdý žalud. Malé, žertovné, erotické gesto. A přece mi opět…

Fuj, zas jeden horkej den..mam volnou chvíli, sedam pod pergolu a projíždím zprávy na Seznamu..ale myšlenky mi utíkají.. utíkají zpátky, v tom horkém dnů se samy vrací do doby, kdy tu se mnou sedávala moje žena..samy mě nesou zpět časem... "Káva!".. slyším volání…