No hádejte kteroupak ? Tu drzou, spontanní ...děsnou Markitánku, která se tu kdysi zaregistrovala právě pro ten jedinečný rajc, nespoutanou provokaci, poznávání hranic svého já, ale i duší jednotlivých osobností se srdcem na dlani..zbožňující právě onu píseň.. Možná…

..touha prchavá.. Svíjím se v rytmu bachaty a říkám si, jak jsem někdy bláhová, proč si dávám zas a znova naději, že bych mohla zhmotnit kousek svého snu a dotknout se hvězdy, která mi spadla do dlaně...zahřát se a být jen občas součástí okamžiků udělat Tě šťastným... …

Tohle skoro léto voní po jahodách, po vyzrálých třešních, které jsou pěkně chrumkavé..jen se do nich zakousnout jako do tvých rtů..tak sladkých a přitom tajemných s příchutí hříchu orosených kapkami vychlazeného Ryzlinku. Někdy jsou slova zbytečná a rty tolik napoví..…

Ale sni opatrně..protože jsou křehké a splněním podléhají kouzlu snění ♡.. Listuju vzkazníkem a zároveň se ospravedlňuji, že většinou neodpovídám, protože jsem si na to vyhradila právo stejně jako na místo tu jen tak nenápadně fungovat a nevinne dráždit erotično..Ale…

..která mi učarovala a stále mi leží v hlavě..Ten její vyzývavý pohled mívám často před očima a když vidím jejich fota v civilu, tak je v myšlenkám svlíkám až na duši jejich nestoudné perverze. Poznala jsem ji odsud, vlastně oba dva, nádherný mrdavý pár, které zde měl…

Po delší době jsem stála na tom nejsvětějším místě a zaposlouchala se do víry. Prý bezbřehá vášeň ničí hranice, ale co mám k sakru dělat, když jsem se už s tímto břemenem narodila ? Prostě tu vášeň mám v sobě a nic s ní neudělám, jen, že ji použiju v tu nejlépe…

Když Tě nemůžu dostat z mé hlavy, možná tam máš být. Ono se nic neděje jen tak, prostě věřím na náhody, věřím na osudové setkání ..zázraky a kouzlo spontánnosti, v bezmezný chtíč a pokušení, kterému se prostě nedá odolat.. A to jsem celá JÁ :-) Ani netušíš, jak jsem…

Už dávno nevěřím na pohádky, jsem už totiž velká holka..i když občas blbnu a lítám často tam někde vysoko mučena chtíčem nevšedních zážitků. Ale, když jsi mi tenkrát oznámil, že za mnou přijedeš stovky kilometrů a ještě k tomu na motorce, zdál se mi to jako sen.…

Děsně trpím bezmeznou touhou po Tobě. Bolí mě celé tělo chtíčem..je nadranc a potřebuje poléčit tvými polibky, doteky, objetím..splynutím až na ono dno. Nadrženost střídá vášeň, touha střídá oddanost, mokrou kundu střídá odlesk slz v mých očích.. Ne nepláču po Tobě.…

Tak si tak lítám vysoko nad mraky ...přemýšlím nad nesmrtelností brouka a myslím na Tebe .... S lidským chtíčem, pokorně v myšlenkách odevzdání osudu, který mě je předurčen..krok za krokem..vstříc vydařeným zítřkům.. Jenže ?? Chuť malinových retů, oddaných dlaní,…