Moje první povídka, vlastně ani není povídka, ale skutečnost, která se stala před mnoha lety a vzpomínka na ní se mi občas vrací. Zejména ve chvílích jako je tato, kdy za temným oknem řádí první letní bouřka a do parapetu bubnuje déšť. Ležím po koupeli v ložnici a na sobě mám jen lehkou košilku a jsem bez kalhotek. Zdržela jsem se ve vaně déle, než obvykle a poté co jsem se vyholila v podpaží,…