Konečně se snad uvidíme. Třeba z toho jako vždy nevycouváš. Pokaždé jsem se těšila a pokaždé jsi se na to vykašlal. Odmlčel ses. Nevím, jakou jsi ode mě vždycky čekal reakci. Že už nenapíšu a budeš mít konečně klid? Jsem v některých věcech paličatá a musím mít poslední slovo. I kdyby to mělo být slovo idiot. Navíc mě moc lákáš. Nevím proč to tak je. Jsi moc mladý. Nikdy jsem o tolik let mladšího…

Dnes se za tebou moc těším. Už jsme oba pořádně nadržení. Vždyž jsme se neviděli dva týdny. Do tašky hodím sítované samodržící punčochy, černou košilku a černá tanga. Konečně vyrážím na cestu. Před tvým domem mi začně rychleji bušit srdce. Kdo ví, co se dnes bude dít. Píšu ti, že jsem před domem. Otevřeš mi s milým úsměvem, který ti oplácím. Dáme si pusu a zveš mě dál. Vyzuju si boty, sundám…

Přestalo mě to bavit. Nikam to nevede. Necítím z tvé strany nadšení ani zájem. Moje trpělivost je u konce. Nebudu ztrácet čas. Chci šukat a ne si jen psát. Ozval ses. Proč??? Nebudeš si se mnou zahrávat, na to ti z vysoka seru. Psals, že se chceš sejít, ať toho nechám a bla bla bla. Opět jsem vyměkla. Ale ne proto, že bych tě potřebovala vidět. Setkám se s tebou a dám ti pěkně najevo, že jsi mi…

Konečně se znovu uvidíme. Jedu za tebou se smíšenými pocity. To naše psaní mi někdy dává zabrat a pořád nevím, co si mám o tobě myslet. Někdy si připadám, že otravuji. Jindy mám pocit, že jsi rád, že si píšeme. Ale na tom asi teď nezáleží... Znovu tě uvidím a možná ucítím. Doufám, že budeš tak roztomilý jak při našem prvním setkání. I když je pravda, že ta roztomilost se po písmenkách postupně…

Čekám na tebe. Těším se, ale zároveň se docela bojím. Jsi na mě naštvaný. Nechtěl jsi, ať si nechám propíchnout jazyk a já to přesto udělala. V takových věcech si nenechám nic diktovat. Jazyk mám propíchnutý dva dny, je pořád oteklý a docela to bolí. Ale jak se říká "parádo trp". Konečně jsi přijel. Vystupuješ z auta, ale nesměješ se na mě jako obvykle. Asi jsi vážně naštvaný. Pozdravíme se a…

Jak dlouho jsme se neviděli? Rok? Dva? Proto mě překvapilo, když jsem tě potkala u nás ve městě. Oba jsme se skoro lekli, když jsme se uviděli. Začneš se smát tím hlasitým smíchem, který jsem tak nesnášela a zároveň milovala. Říkáš mi, že jsi byl tady domlouvat tetování. Chvíli jsme se bavili o blbostech a poté jsme se rozloučili. Ještě ten den jsi mi napsal. Že vypadám pořád stejně a že jsi moc…