Než budu pokračovat v mých dalších vzpomínkách na můj dosavadní život, tak bych tímto rád poděkoval všem, kteří mi napsali milé vzkazy a povzbuzují mně do dalšího psaní. Vzkazuji některým škarohlídům, ztopořené údy a vlhké vagíny v mých, nebojím se říct, pamětech nenajdete. Takových vykonstruovaných příběhů tu jsou stovky ne-li tisíce. V mých povídkách lze najít pouze jak řekl klasik, Dichtung…

Posledně jsem se dostal ve svých vzpomínkách do finále. Cesta k happyendu ovšem nebyla úplně jednoduchá. Která cesta v mezilidských vztazích ovšem jednoduchá je? Žádná, nebo ji neznám. Po našem otevřeném rozhovoru, který proběhl, na jedné z laviček petrovských teras jsme k sobě začali mít blíž. Od té chvíle jsme spolu začali víc kamarádit. Bylo to z obou stran velmi opatrné oťukávání. Denisa byla…

Po příjezdu domů z narozenin jsem si dal hodně ledovou sprchu. Ulehnul jsem do prázdné a studené postele. Padl na mně smutek, stesk. Vzpomněl jsem si na Klárku, Hanku a Beátu a začal si v duch hrát nekonečnou hru na kdyby. Kdyby tu byla Klárka, kdyby tu byla Hanka. Kdyby Beáta neodjela. Kdyby , kdyby, kdyby. Chyby! Nekonečná spirála otázek a nezodpovězených odpovědí. Třicítka téměř na krku a jsi…

Vím, že se budu opakovat a někoho tím i nudit, ale když jsem se jednou rozhodl podělit se s vámi o své životní výhry i prohry, které mně provázely a provázejí celým mým životem, tak si dovolím napsat ještě jeden svůj střípek z mého života. Po Beátině odletu za moře jsem začal pociťovat prázdnotu ve svém životě. Ta holka mi prostě chyběla. Mnohokráte jsme zvažovali variantu jejího neodjezdu.…

Když jsem v tom bilancování svého života, tak nemůžu zapomenout na jednu se svých přítelkyň, na Beátu. Beáta byla čerstvě vystudovaná lékařka. Její rodné město byl Poprad, ale po studiích na MU zůstala pracovat v Brně. Byla to taková průměrně hezká temperamentní tatranská lištička. Nebyla zrovna typ, kvůli své výšce, na módní molo, ale něco v sobě měla. Možná mně přitahovala ta její…

Jak plynul čas, začali jsme spolu plánovat společné bydlení a budoucnost. Vše jsme malovali v růžových barvách. Naplánovali jsme si krásnou budoucnost. Bydlení jsme neřešili. Měl jsem opravený vlastní domek po babičce, ona pronajatý byt v Hranicích. Bylo jasno, přestěhuje se do Brna. Se svým vzděláním neměla o dobrou práci nouzi. Co si budeme nalhávat, pro chlapa, když se k němu má přistěhovat…

Po víkendu jsem byl plný dojmů a nečekaných zážitků. Nedokázal jsem na nic jiného myslet než na ni, na Hanku. Pořád jsem ji viděl před sebou. Tu krásnou plavovlásku se zelenýma očima, tenkým pasem a nádherným poprsím. Nenašel jsem odvahu vytočit její číslo. V hlavě, někde tam vzadu mi nějaký škodílek pořád říkal, co na tobě vlastně vidí? Nebyl to z její strany jen takový úlet? Chtěla jen svému…