Osudný pohled V zaprášené kavárně, vůně kávy vznášela se vzduchem, mezi cinkotem šálků a tlumeným šepotem. On vešel, a svět jako by na chvíli ztichl, v jeho očích jiskra, co pohltila mé myšlenky. Pohledy se střetly, jen na okamžik, a přesto to bylo, jako by nás vesmír spojil. Žádná slova, jen ten vzrušující proud, co tělem projel mi jako elektrický šok. Seděl naproti, ale prostor mezi námi…