Překvapení na služební cestě
Pondělní ráno. Nesnáším. Sice na peřinu dopadající paprsky slunce slibují krásný den, ale čeká mě služební cesta mimo domov až do pátku. Protáhnu se. Žena vedle mě se zavrtí a změní polohu. Dobře pro mě, protože tím odhalí své oblé pozadí, které mám tak rád. Škádlí mě a nebere si teď pod noční košilku kalhotky. Ach jo. Něžně ji hladím. Má to ráda, a i když ještě spí, lehce se vlní pod mými doteky…