Rozhledna v noci Letní večer byl teplý a vzduch voněl po borovicích. Měsíc svítil vysoko na obloze, jeho stříbrné světlo dopadalo na dřevěnou konstrukci rozhledny, která se tyčila nad lesem. Stála jsem tam, opřená o zábradlí, a dívala se na rozprostřenou krajinu pode mnou. Byla jsem tam sama. Nebo jsem si to alespoň myslela. Kroky na schodech mě přinutily otočit se. Přicházel on. Vysoký,…

Jeho oči se stále vpíjely do mých, jako by hledal odpověď na otázku, kterou neřekl nahlas. Upravila jsem si rozcuchané vlasy a cítila, jak mi zrudlé tváře pálí. Vzduch v kanceláři byl teď těžký, prosycený nejen naší energií, ale i něčím, co viselo mezi námi. Tohle nebylo jen o okamžiku – bylo to něco víc. „Nečekané?“ zopakoval s úsměvem a jeho ruka jemně sklouzla po mém boku, jako by mě nechtěl…

Jeho košile skončila na podlaze vedle mého saka. Když jsem se konečně dotkla jeho kůže, byla horká, pevná, a moje prsty se zastavily na jeho hrudi, kde jsem cítila silný tlukot jeho srdce. Jeho dech byl rychlejší, stejně jako můj, a jeho ruce, které byly doteď jemné, začaly být odvážnější. Vzal mě za boky a přitiskl mě k okraji stolu. Moje tělo reagovalo okamžitě, chtěla jsem ho blíž, chtěla…

Byl to další dlouhý pracovní den, kdy se kancelář ponořila do ticha. Většina kolegů už odešla domů, jen několik světel stále zářilo nad opuštěnými stoly. Seděla jsem za svým stolem, přemýšlela o tom, jak dokončit poslední projekt, když jsem zaslechla kroky. Byly pevné, jisté, a jak se blížily, cítila jsem, jak se mi napětí rozlévá po těle. „Stále tady?“ ozval se hluboký hlas. Zvedla jsem hlavu a…

Byla už téměř půlnoc, když jsem zabloudila hluboko do lesa. Původně jsem si chtěla jen vyčistit hlavu po náročném dni. Myslela jsem, že procházka lesem mi pomůže odpočinout si od všeho hluku světa. Na začátku to tak i bylo. Lesní stezka, ozářená slabým světlem zapadajícího slunce, působila klidně a přívětivě. Šumění listí mě uklidňovalo a zpěv ptáků mi připomněl, že příroda je stále krásná, i…