Celý den jsem seděla doma v tričku bez podprsenky. Vzduch byl těžký, dusný, a každý pohyb látky po kůži mě dráždil. Každý telefonát, každá zpráva mi zněla jako výmluva k tomu, abych se mohla natáhnout na postel a roztáhnout nohy jen tak… bezdůvodně. Ale důvod se našel. Byl to on. Napsal jen: „Co bys mi udělala, kdybys mě teď měla za sebou?“ Zasmála jsem se nahlas. Nebyl to smích, byl to výdech…