Všechny figurky lovců z doby kamenné vyřezané do dřeva, kosti či
slonoviny byly neskutečně prdelaté. Polští archeologové na třiceti
soškách z doby před patnácti tisíci lety zjistili, že tehdejší ideál
krásy nařizoval „zabolené ženské tvary s nápadnými hýžděmi.“
Sošky tehdy představovaly to, co muži skutečně na ženách dokázali
ocenit a co uctívali jako výjimečnost. Největší pozornosti se pak
těšily zástupkyně s obřím pozadím. Sošky i rytiny do kostí mnohdy
představují až nepřirozené bytosti s útlým pasem a obrovskými hýžděmi
nadpřirozených rozměrů.
„V té době to znamenalo, že dotyčná žena je bohatá a dobře živená.
Nevíme přesto zcela jistě, zda sošky představují skutečný obraz
tehdejší ženy nebo byly spirituálním vyjádřením ideálních ženských
tvarů,“ napsali polští vědci.