Organismy se většinou rozmnožují buď pohlavně, nebo partenogeneticky – klonováním. Jen málokterý druh zvládá obojí. A právě výzkum těchto výjimečných druhů života pomáhá pochopit, proč evoluce pohlavní rozmnožování vymyslela. Kvůli míchání genů, díky čemuž pak hostitelské druhy dokážou lépe zvládat infekce a parazity.Mikroskopičtí korýši zvaní perloočky se dokážou rozmnožovat jak pohlavně, ta nepohlavně. Srovnání několika generací z obou typů rozmnožování prokázalo, že jedinci vzniklí ze splynutí vajíčka a spermie dvou rodičovských jedinců jsou odolnější vůči infekcím než ti, kteří vznikli z jednoho rodiče.„Jednou z nejstarších otázek evoluční biologie je, proč existuje sex, když nás stojí tolik času a energie. Pohlavní rozmnožování vysvětluje přítomnost pavího ocasu a jeleních parohů… Ale pokud by se samice rozmnožovaly bez oplození, její potomci by brzy převládli, každá další generace by zdvojnásobila tu předchozí, zatímco u pohlavního rozmnožování musejí najít samce, kteří sami musejí investovat do soubojů a předvádění. Takže proč nejsme obklopeni klony? Odpovědí je kondice potomků z obou typů rozmnožování. Ti z pohlavního jsou odolnější a méně nemocní,“ vysvětluje doktor Stuart Auld z University of Stirling.