Britský komik přišel o penis, teď tím baví publikum v divadelním představení

Ačkoli se společnost v posledních letech penisem často zabývá, mužský pohlavní orgán je zároveň stále tabu. Nezobrazuje se v médiích a i přátelské debaty o něm vyvolávají rozpaky. Také o tom Stampova show je. Ale především o celém procesu od prvního nahmatání bulky v penisu až po vyléčení a dilemata související s rekonstrukcí orgánu a orgasmem.Penis má unikátní postavení v kultuře, je to téma jak velmi vážné, tak infantilní ve stejnou chvíli. V každém evropském jazyce existuje hned několik označení tohoto orgánu, v některých i desítky. Mnohá jsou vulgární, řada z nich je neutrální, jiná používají děti. Na penisu stojí také mužství, alespoň to psychologické, většiny majitelů tohoto orgánů. Na velikosti pak záleží mužům mnohem více než ženám právě kvůli souvislosti s maskulinitou. Muži věří, že jsou tím mužnější, čím větším orgánem se můžou chlubit před svými soky v šatnách a sprchách posiloven, bazénů a jiných veřejných míst. Penisem se muži dokážou chvástat a být na ně extrémně hrdí, ve stejnou chvíli lze právě útokem na něj muže totálně ponížit. To vše vystihuje podstatu Stampova příběhu a příběhu milionů mužů s rakovinou penisu. Tedy situace, v níž se musejí vyrovnat s amputací orgánu. Celková či částečná je při léčbě rakoviny penisu vyžadována vždy. A vždy je to těžké psychologické trauma.„Je to pro mě dokonalá rakovina. S žádnou jinou bych nemohl vytvořit takové představení a získat na to dotaci,“ věří komik Stamp. On je ale jedním z mála, kteří dokázali těžké trauma transformovat v něco, co mu poskytuje možnost tvořit, bavit lidi, a ještě tím vydělávat. Ve své show zmiňuje muže, který v nemocnici ležel vedle něj a po operaci byl rozhodnutý vyskočit z okna a ukončit život. „Já jsem si ale řekl, ne, máš děti, je ti teprve třiapadesát, musíš ještě žít,“ tvrdí v rozhovoru pro iNews.Představení je vyváženou směsí negativních aspektů léčby rakoviny penisu, z nichž amputace a následné psychické trauma jsou jen jedněmi z mnoha, ale Stamp vyjmenovává řadu z výhod. Mozek se naučil stimulací jiných částí těla dosahovat orgasmu. A ten teď trvá sedmadvacet vteřin, to je dokonce o šest vteřin více než průměrný orgasmus ženy a o dvacet vteřin více než průměrný orgasmus muže.Stamp také uvažuje o rekonstrukci pyje, v posledních letech se často píše o majitelích tzv. bionických penisů, které vznikají z tělesných tkání a obsahují hydraulický systém topořivých těles. Muži sice poskytuje erekci stiskem tlačítka, ale Stamp se obává rizik souvisejících s operací a ztrátou dlouhého orgasmu.„Dokážou ho zrekonstruovat. Opravdu chci to tlačítko, ale operaci vám nedovolí, dokud určité věci v těle nezačnou opět fungovat a potřebujete také náhradní stimul. Četl jsem o lidech, kteří si nechali odebrat jen část penisu a zůstal jim mikropenis. Ale raději nebudu mít žádný, než mít jen kousek. Raději jsem se zbavil všeho, protože v dlouhodobém hledisku budu mít velký, když půjdu na rekonstrukci. A také si o tom chci nejprve promluvit se spoustou lidí, kteří mají různé typy takového pyje. Bude nás v místnosti osm a někdo možná řekne, mám největšího ptáka na světě, ale holky to se mnou tak bolí, že se mi každá vyhne, jiný řekne, že má mikropenis a lidé se mu smějí ve sprchách v posilovně. O penisu se dá vytvořit spousta představení,“ uzavírá rozhovor Stamp.