Prozření

„Sáro ,jsi mladá, krásná , máš zkušenosti. Jsi vhodná šířit dál světlo.“ Slyšet to z úst osvíceného Dominika Magnuse je nesmírně uspokojující. Vždy jsem cítila jak z něj sálá boží žár , jeho aura září jak světlo v temnotách.
Nikdy nezapomenu na den, kdy mi zprostředkoval boží dotek. Byl to den kdy jsem se do něj zamilovala.
„Ta žena je pro nás důležitá. Sáro, na tobě je aby jsi přivedla na správnou cestu“
Dominik mluví o bohaté Irině Zacharovové. Ruské podnikatelce která vlastní několik prosperujících podniků. Podle něj je ta žena na scestí a naše organizace jí může očistit od negací a nasměrovat tak aby následovala boží kroky.

„Moc mi záleží na tom aby se Irina stala jednou z nás.“ Řekl mi Dominik a zadíval se mi do očí jeho uhrančivým pohledem. Jedno oko má zelené a druhé modré, ačkoliv se k tomu Dominik nikdy nevyjádřil , nepochybuji o tom, že je to božské znamení vyvoleného.
„Když to dokážeš, postoupíš duševně zase o stupeň víš a kdo ví možná se již brzy staneš požehnanou.“
Stát se požehnanou je něco o čem sní každá žena v Prozření. Byt požehnaná znamená být Dominikovi stále na blízku. Požehnaná se nastěhuje přímo do jeho vily , kde několik měsíců absolvuje rituály a meditace k tzv. povznesení.

Jeho slova jsou pro mě obrovská motivace. „Děvče je to tvá svatá mise.“ Řekne Dominik, přiloží mi svou dlaň na čelo a zavře oči. Někdy to dělá , před tím než se rozloučí. Nevím co to znamená ,ale vždy mám pocit jako by mi v té chvíli četl myšlenky.

Rozloučíme se a já opouštím prostory naší organizace. Doslova cítím jak mé kroky vede božská energie jako bych byla součástí něčeho důležitého. Nesmím zklamat.
Na můj email mi z Prozření pošlou informace o Zacharovové. Dřív než se s ní setkám mám o ní vědět prý víc.
Večer trávím čtením jejího životopisu a taky novinových článků ve kterých Zacharovová poskytla několik rozhovorů. Zaujalo mě ,že je bisexuální , nemůže mít děti a zajímavé je, že kdysi byla vyšetřována v souvislosti se zmizením vlivného podnikatele. Prohlížím si její fotografie. Po pravdě nemám z té ženy dobrý pocit. Jsem členkou prozření už 3 roky.
Naučili mě mnoho a cítím, že mě obklopuje božská energie, ale začínám mít pochybnosti jestli to zvládnu.
Zítra máme schůzku přímo v její pracovní kanceláři. Jdu tedy brzy spát. Nemohu si dovolit vypadat unaveně.

Ráno se dobře nasnídám , osprchuji, stříknu si parfém. Rozčešu si vlasy a dám si je do culíku. Zvolím si jemné líčení a formální oblečení v podobě bílé dámské košile s knoflíčky a tmavě modrou sukni pod kolena s rozparkem .
Nesmím zapomenout na brožuru a taky na energetický kámen.
Jedná se o kus leštěného kamene ve tvaru podlouhlého vejce které je na spodní straně trochu zploštělé aby se dalo postavit. Tento kámen dostane každý člen Prozření ,jako lapač božské energie.

Ještě než vyrazím , stihne mi pípnout mobil. Přišel mi obrázek od Dominika. Je to symbol štěstí a úspěchu.
Dotknu se toho obrázku a představuji si jak do mě proudí energie štěstí. Krátce na to nasedám do vozu a vyjíždím za Irinou.

Nacházím se na parkovišti před 8 patrovou administrativní budovou. Je to taková prosklená kostka.
Vstupuji dovnitř , u recepce mě příjemná slečna doprovodí do výtahu a zmáčkne tlačítko nejvyššího patra.
Když se otevřou dveře vcházíme do jakési čekací místnosti která je před pracovnou ředitelky.
Přítomné sekretářce sdělí můj doprovod ,že jsem Sára Kolbenová ta slečna z Prozření.
Sekretářka mě usadí do křesla a řekne ať chvíli počkám.

„Smíte vstoupit“ Sdělí mi s úsměvem sekretářka po pár minutách.

Vcházím do pracovny. Je vybavena červeným gaučem po straně místnosti a dvěma křesly naproti pracovnímu stolu. Z obrovských oken je hezký výhled na město. Celkově na mě pracovna působí trochu studeným dojmem, podobně jako její majitelka Irina. Za pracovním stolem z dubového dřeva sedí osoba, která je skryta za velikým monitorem. Slyším klapání do klávesnice. Když udělám pár kroků , odsune osoba monitor na pohyblivém kloubu stranou tak, aby měla dobrý výhled. Je to Irina Zacharovová.

Irina je pohledná žena okolo padesáti let. Velmi udržovaná vypadá tak na 40. Má černé vlasy střižené na dlouhé mikádo s ofinou. Má studené modré oči a výrazné líčení. Je vysoké štíhlé postavy, má na sobě černé elegantní kancelářské šaty. Vypadají formálně, ale zároveň dost sexy, obzvlášť na její udržované postavě. Její hluboký výstřih doslova vystavoval dvě bujná ňadra , pravděpodobně po plastice.

Když mě Irena zahlédne ,postaví se a přívětivě mě pozdraví.
„Vítejte Sáro , zaujměte prosím místo.“ Řekne s ruským přízvukem a ukáže na jedno z křesel.
„Dobrý den Irino , ráda vás poznávám.“ Odpovím a podám jí ruku na pozdrav.
Irina a já jsme si potřásli rukou. Ale než mou ruku pustí, tak mě druhou rukou pohladí po předloktí.
„Máte krásně jemnou kůži Sáro.“
Bylo mi to nepříjemné, nečekala jsem to. Usadím se do křesla a náš rozhovor začne její otázkou.

„Vaše barva vlasů je přírodní?“ Touto otázkou mě trošku zaskočila. Netušila jsem, že tu budeme probírat barvu mých vlasů.
„Ano jsem přírodní blond.“ Odpovídám , a všímám si, že Irina na mě může oči nechat.
„Jste členkou Prozření už dlouho?“ Ptá se zvědavě.
„Ano 3 roky.“ Odpovím a vyndám ze své kabelky malou brožuru doufajíc, že díky ní se konečně zaměříme
na důvod ze kterého tu jsem.
„A čím se živíte?“ Položí mi Irina další otázku, během toho co si ode mě bere brožuru do rukou.
„Já. Dělám v modelingu , ale zatím se mi nedaří prosadit, tak jak bych chtěla.“
„Aha. Modelka , to vysvětluje proč jste tak přitažlivá. Jen nechápu jak to že nemáte úspěch.
Není smyslem Prozření přinést svým členům právě štěstí a úspěch?“ Řekne Irina s posměšným výrazem a prstem mi podtrhne slova Štěstí , Úspěch , které jsou tučně vytištěná na přední straně brožury, kterou jsem jí podala.

„Možná se mi nedaří, protože to není cesta která mi je souzena.“ Odpovím a snažím se zůstat klidná. Tento výslech a očividný útok na Prozření se mi přestává líbit.
Irina si listuje v brožuře a vznáší další dotazy.
„Ten váš vůdce, Dominik Magnus...“ Musela jsem jí přerušit a opravit její výrok o vůdci.
„Omlouvám se ale Dominik není žádný vůdce, je to zakladatel.“
Irina pokračovala. „Tak tedy ten váš zakladatel. Je to velmi pohledný charizmatický muž že? Líbí se vám Sáro?“
Má trpělivost pomalu přetéká.
„Odpuste mi , ale co má toto společného s naší schůzkou? Projevila jste zájem o naší organizaci a já tu jsem abych vám vysvětlila její fungování a princip energie se kterou pracujeme. Odpovídat na osobní dotazy vám opravdu nemusím.“
Na Irině je vidět, že jí můj vzdor velice imponuje. Není zvyklá aby jí někdo odpovídal tímto stylem.
Ona je ten typ ženy, kterou musí všichni poslouchat a ten kdo nechce, toho touží zkrotit.
Od této chvíle se její mlsný pohled změnil přímo na chtivý.

„Vidím, že jsem se dotkla citlivého místa. Nebojte slečno Kolbenová , miluji zázraky a tajemno tak, že si ráda poslechnu jak to všechno funguje.“
Irina otevře minibar a nabídne mi sklenku drahého pití. Odmítla jsem s tím, že alkohol nepiji.
Nalije si tedy jen ona. Se zájmem mě pozoruje a naslouchá , během toho co upíjí ze své sklenice.

Vysvětluji jí ,že naše organizace pracuje s energií kterou přijímáme od boha, lépe řečeno Magnus je ten vyvolený který má k té energii přístup a dar tu energii přenášet na ostatní.
Běhěm toho co jí vše vysvětluji se mi zdá ,že jí vůbec nezajímá co říkám. Kouká mi na prsa , na mé nohy , na má ústa. Dívá se na mě jako mlsný pes, pak mě náhle přeruší.

„Promiňte zní to zajímavě, ale mohu to cítit? Myslím tím tady a teď tu vaší energii? Stačí mi i malinký zázrak abych uvěřila.“ Zeptá se mě a z jejího hlasu vycítím ,že mi ani trochu nevěří.
Vyndám z mé kabelky broušený kámen a položím ho na její pracovní stůl.
„Tento kámen je nabytý božskou energií. Dal mi ho Dominik Magnus.“
„Smím se ho dotknout?“ Zeptá se Irina s vážným výrazem.
„Smíte, ale člověk který není trénovaný meditacemi, poprvé nic necítí. Ani já jsem poprvé nic necítila.“
Její roztřesené konečky prstů se pomalu přibližují, až se nakonec dotknou leštěného kamene.
Náhle se jí na ústech objeví mírný úsměv.
„Něco cítím.“ Řekne překvapeně a její zahloubaný pohled kamsi do prázdna nasvědčuje tomu ,že vnitřně zkoumá nové pocity.
V duchu si oddechnu. Konečně by se mohla situace obrátit. Bůh mě v tom nenechal, pomyslím si.
Sleduji nadšený výraz Iriny, která poprvé poznává něco co nezapadá do jejího materiálního světa.
Nepochybuji o tom ,že se právě rodí nový člen Prozření.

Irina sebou škubne a rychle pustí kámen. „Promiňte je mi nějak divně.“ Řekne ,chytne se svého stolu a zhluboka dýchá.
„Je to na vás asi moc silné. Mohu vám pomoct? Mám někoho zavolat?„ Ptám se starostlivě.
„Ne to není třeba. Jen mi prosím Sáro pomozte přejít k tomu gauči.“ Řekne Irina a ukáže na gauč, který se nachází dva metry po naší pravici.
Pomohu jí vstát , jistím jí při chůzi. Mám strach aby neomdlela.
Když jí opatrně posadím na gauč ,nechce pustit mou ruku. „Prosím Sáro zůstaň tu se mnou.“ Řekne roztouženým hlasem a přitáhne si mě k sobě.
„Ukázala jsi mi božskou energii. Cítím jí i z tebe. Jsi překrásný anděl.“ Z úst Iriny vycházejí slova které mi svým způsobem lichotí , na víc mám pocit, že bych jí brzy mohla mít pod kontrolou.
Přestávám se bránit a posadím se vedle ní. Irina mě nečekaně obejme.
Naše prsa se k sobe přitisknou, její ruce mi přejíždí po zádech a hladí mě. Neustále mi děkuje.
Podobný stav jsem sama zažila, když mi Dominik poprvé zprostředkoval boží dotek, reagovala jsem podobně , jen jsem u toho brečela. Plně chápu její potřebu se mě dotýkat ,je to silný zážitek.

„Jen klid. To co cítíte je světlo které vás vyvede z temnoty.“ Řeknu a na důkaz přijetí jejího nového stavu jí také rukama obejmu, aby se naše energie dokonale prolnuly.
V tom najednou cítím jak její dlaň klouže po mých zádech níž a níž , nakonec zajíždí prsty za horní okraj mé sukně. Její prsty mí přejíždí přes kostrč a dostanou se mi do žlábku mezi půlkami. Druhou rukou Irina také nezahálí a zajíždí mi prsty do vlasů. Normálně bych sebou asi škubla a vytrhla se , ale z nějakého důvodu jsem takzvaně zamrzla. Nemohla jsem se ani hnout.
Irina mi tiskne a hladí můj zadeček , když mi k tomu začne olizovat můj krk naskočí mi husí kůže.
Snažím se z toho vymanit ale marně , mé tělo mě neposlouchá. Jemně mi zatáhne za vlasy, čímž mě přinutí naklonit mou hlavu a lépe jí zpřístupnit mou pravou stranu krku na který mi tiskne jeden polibek za druhým. Téměř po každém polibku mi poděkuje.

Děsí mě co se právě děje. Je to špatně nebo dobře? Jsem v jakémsi šoku a zároveň v situaci, kdy nechci nic pokazit. Lidé kteří prozřou se chovají přecitlivěle. Mají sklony k fyzickému kontaktu ,to přeci vím.
Sama sebe se snažím přesvědčit, že to co se děje je normální a v mezích , když v tom Irina uchopí mou košili u límečku a prudce trhne. Ten zvuk utržených knoflíků a jejich cinkání o podlahu se mi vryl hluboko do paměti.

Má ňadra v bílé krajkové podprsence se krásně zavlní v rozevřené košili a okamžitě se ocitají v rukou Iriny. Pevně mi je mačká a masíruje přes podprsenku. Cítím jak se mi zvedá tep. Pak uchopí okraj podprsenky a přetáhne jí dolů. Mé krásné kozičky vykouknou ven.
„Tohle je vskutku boží dílo“ Okomentuje Irina ten skvostný pohled na ně a hned si bere do úst jednu z mých bradavek.

Od dob co jsem v prozření jsem neměla s nikým podobný fyzický kontakt. Ano 3 roky bez sexu.
Nevím , ale možná to je ten důvod proč mě to dráždění prsou vzrušilo.
Strašně se stydím za své pocity , ale je mi to tak nepopsatelně příjemné , že se prostě opřu zády o opěradlo gauče , zakloním hlavu a sladce vydechnu.

Užívám si to dráždění mých bradavek , to jak mi přes ně Irina kmitá jazykem. Krásně mě z toho šimrá v rozkroku a pomalu tam dole vlhnu. To, že právě porušuji všechny pravidla Prozření, mi zatím vůbec nedochází.
Když mi k tomu zajede Irina rukou pod sukni , kde mi hladí vnitřní stranu stehen , začne mnou vzrušení doslova proudit. Instinktivně roztáhnu nohy abych jí zlepšila přístup tam kde to chci nejvíc.

„Chceš být mojí kurvičkou?“ Zašeptá mi do ucha , když vidí jak ochotně jsem jí nabídla přístup k mušličce.
Ta otázka mě strašlivě urazila. Přitiskla jsem stehna zpátky k sobě a pokusila jsem se jí odstrčit a vstát z gauče. Ona mi v tom však zabránila.
Ve chvíli kdy se zvedám mě chytá za paže a zatlačí mě zpátky na gauč.
„Pusťte mě!“ Křiknu a snažím se jí vytrhnout.
„Líbí se mi jak se bráníš.“ Vysmívá se mi ve chvíli kdy se jí podaří převalit mě na záda a sednout si na mě.
Tře při tom o mě své velké ňadra , cítím její parfém který se v potu zápasu více uvolňuje do vzduchu.

Jsem tak zmatená a zároveň vzrušená z toho co se tu právě děje. Vím že musím rychle odejít nebo tomu podlehnu. Jsem znehybněná váhou Iriny. Začnu jí tedy prosit.
„Prosím... nechte mě odejít... Já tohle nechci.“
Irina mi drží ruce nad hlavou a její obličej mám tak blízko toho svého. Usměje se a odpoví mi. „Dobře , pustím tě za cenu jednoho polibku.“

Souhlasně přikývnu. Chci to mít rychle za sebou. Nebyla jsem vůbec připravená na jemnost a krásu polibku , který mi věnovala. Od prvního okamžiku co přitiskla své rty k mým jsem jí podlehla. Nikdy jsem se nelíbala s ženou ,ale tohle byl ten nejlepší polibek co jsem kdy zažila.
Líbáme se dlouze. Irina mi už dávno pustila ruce a já se už dávno přestala bránit.
Líbání vystřídá mazlení kde se svými rty přisaji na její krk který jí přikusuji a dráždím.

Irina si stáhne své šaty přes ramena směrem dolů a z výstřihu se vyvalí její obrovská prsa mi plesknou na obličej.
„Líbí se ti?“ Ptá se mě během toho co nasávám do úst její bradavky. Po chvilce se narovná čímž se zvednou její prsa z mého obličeje a řekne. „Chci slyšet tvou slast.“ Pak cítím jak mi vyhrne sukni a její ruka klouže po mém těle až k mým kalhotkám. Irina sebou trhne a ucítím škubnutí a ozve se prasknutí látky. Pak mé roztržené kalhotky hodí na zem vedle gauče. Poté sáhne rukou do mého rozkroku. Její prsty mě pomalu rozevírají a vlhnou od mé šťávičky. Jak pomalu kloužou hlouběji ,celá se roztřesu vzrušením a slastí. Lapu po dechu a zavírám své oči když mě Irina začne přirážet prstíky do míst, kde už dlouho nikdo nebyl.
Brzy ze sebe vyrážím tóny čisté slasti. Irena přesvědčená o tom ,že mě už zlomila vznese znovu otázku. „Teď už jsi moje kurvička?“ .
„Ano jsem vaše kurvička!“ Vykřiknu v euforické křeči. Po mé odpovědi ze mě vytáhne s mlasknutím své prsty a vrazí mi je do mých otevřených úst.

Ochutnávám sama sebe. Je to úžasný. Irina se pak posadí na gauč a poručí mi, abych si klekla na zem.
Rozevře svá stehna a ukáže mi svou vyholenou kundičku. Rukama si jí pořádně roztáhne a přísně mi poručí. „Lízej kurvičko.“
Rychle se přisaji rty na její dírku. Jazykem kroužím a snažím se nic nevynechat. Irina zakloní hlavu a rukou si zajede do vlasů. Slastně vykřikne něco v Ruštině a občas zaškube nohama jako by jejím tělem proudil elektrický proud. Druhou rukou si tiskne a mne prsa. Znova vykřikne pár ruských slov. Pořádně nasaji do úst její klitoris který cucám a kmitám přes něj jazykem. Irina mi křečovitě sevře hlavu stehny a několikrát sebou po prudkém nádechu zaškube. Mohutný výkřik se rozezní celou její pracovnou.

Když povolí mou hlavu, oznámí mi. „Jsi má nejšikovnější kurvička. Já ti teď ukážu skutečnou božskou energii.“
Irina ze mě svlékne roztrženou košili, podprsenku i sukni a odvádí mě nahou k obrovským proskleným oknům.
Když procházíme okolo stolu uchopí do ruky můj energetický kámen.
Zastavíme se před obrovskou skleněnou tabulí za kterou vidím město a několik blízkých firemních budov.
Irena mě přitlačí na chladne sklo a donutí mě roztáhnout nohy.
„To hrozně studí!“ vyjeknu když se má prsa natlačí na studené sklo.
„To vydržíš. Hřeje tě přeci boží dotek.“ Odpoví mi se smíchem.
Měla jsem pocit že z blízkých protějších budov mě může kdokoliv vidět. Bylo to nepříjemné i vzrušující zároveň.
Náhle cítím jak mě Irina jednou rukou uchopí za rameno a pevně drží a druhou mi cpe něco do kundičky.
Pomalu si to razí cestu a rozevírá mě to víc než jsem zvyklá. Obrovská slast s trochou bolesti a nepřirozeným tlakem, to právě zažívám.
Náhle mi dojde že mi do mé kundičky právě zasouvá můj energetický kámen.
„Tak co už cítíš tu energii?“ Ptá se mě když vidí jak se mi slastí podlamují kolena. Natlačím své čelo na sklo a zasténám vysokým hlasem.
Irina kámen pomalu zasouvá a zase vysouvá ven a zrychluje tempo. Je to neskutečně příjemné. S každým dalším zásunem se to blíží.
Přichází to pomalu, plíživě a pak jako by uvnitř mě něco vybuchlo a zaplavilo mé tělo všemi existujícími emocemi a slastí.
Několikrát vykřiknu a pomalu kloužu po skle směrem dolů. Mé nohy mě už nemohu udržet.

Opřená o studené sklo zhluboka dýchám. Mé líčení rozpíjí slzy. Pomalu mi dochází co jsem to provedla. Cítím se špinavá ,poskvrněná a naprosto bez boha. Irina ke mě přichází a natáhne ke mě ruku ve které drží sklenku drahého pití. „Teď už si dáš?“ Zeptá se.
Vztekle jí strčím do ruky až sklenka vylétne a roztříští se o kus dál.
„Asi máš o čem přemýšlet.“ Řekne Irina klidným hlasem. Pak se jde posadit do svého křesla.
„Jednou mi poděkuješ za to skutečné prozření které jsem ti tu dnes ukázala.“ Prohlásí tónem jako bych jí měla být vděčná.

Já si uvědomím, že můj kámen mám stále uvnitř sebe. Roztáhnu nohy uchopím ho, vytáhnu ven a pustím ho na zem. Kámen zazvoní o keramickou dlažbu. Cítím se tak bezvýznamná a zbytečná a zahanbená. Pomalu se zvedám a sbírám ze země své oblečení. Nedbale ho na sebe oblékám. Má roztržená košile mi sotva zahaluje prsa , přes rameno si přehodím mou kabelku a kráčím ke dveřím.
Ozve se stisknutí knoflíku. „Slečna Kolbenová už odchází.“ Oznamuje Irina své sekretářce.
„Mohu se těšit na další setkání?“ Ozve se za mými zády provokativně, když otvírám dveře. Beze slov odcházím.

Pohled a maskované úsměvy sekretářky už ani nevnímám. Venku začíná pršet. Procházím recepcí, někdo na mě mluví ani nevím kdo. Vycházím ven do deště a v kabelce se rozezní můj mobil. Když ho odemknu, vidím zprávu od Magnuse.

JAK SI VEDE MÁ NEJLEPŠÍ ŽAČKA? CÍTÍM ŽE JE BŮH S TEBOU.

Vlezu do svého vozu a odepíšu. SELHALA JSEM. ODPUSŤ. UŽ SE NEMOHU VRÁTIT.

Poté mobil vypnu a odjíždím domů s pocitem samoty , zklamání a očima plných slz.

Konec.