Jiřina

Sedmatřicetiletá Jiřina a o rok mladší Marcela byly učitelky a dlouholeté přítelkyně a ledasco už spolu prožily. Teď seděly v kavárně. „Holka, já bych šoustala," řekla najednou Marcela. „Chlapem ti zrovna posloužit nemůžu, ale jestli chceš, tak tě udělám sama." „Tady?" „Ale ne, u mě doma." „Vážně? Už si ani nepamatuju, kdy mi mezi nohy sahala nějaká ženská. Tak půjdeme?" Jiřina měla příjemně vytopeno. Když se v předsíni vysvlékly z kožichů a zuly si kozačky, nezapomněly se překontrolovat ve velkém zrcadle. Jiřina se postavila za Marcelu a vmáčkla jí přes sukni dlaň do klína. „Co blázníš?" vzdychla Marcela. „Chtěla jsi přece udělat, ne?" „Takhle? Přes sukni?" „Tak si ji zvedni... Ty potvoro, ty nemáš kalhotky." „A tobě to snad vadí? Přece víš, že je někdy nenosím. Koukej si je taky sundat, ať jsme na tom stejně." Jiřina měla podobnou sukni. Marcela na nic nečekala, otočila se a zajela pod ni rukama. „No jo, když ty nosíš punčocháče..." Stačilo pár pohybů a Jiřina je měla dole, stejně jako o chvíli později kalhotky. Oba kousky prádla skončily na botníku a ženy v ložnici. Jiřina si držela vyhrnutou sukni, Marcela před ní klečela a dráždila jí poštěváček. „Jen mi neříkej, že taky nejsi nadržená." „Jsem," klidně přiznala Jiřina. Vzápětí zavzdychala, protože její kamarádka přitlačila a nakonec použila jazyk. Neslyšely, jak v předsíni cvakly dveře. Přišel Pavel, Jiřinin šestnáctiletý syn. Mimořádně mu odpadl trénink. Hned zjistil, že mají návštěvu. Když si zouval boty, všiml si odložených kalhotek a punčocháčů. Potichu přešel ke dveřím do ložnice, které zůstaly pootevřené. Stačil jediný kradmý pohled, aby se ho okamžitě zmocnilo vzrušení. Nasucho polkl. Obě ženy k němu byly bokem, Marcela se právě postavila a začala se svlékat. „Dělej, shoď to ze sebe," prohodila k Jiřině. Za chvíli byly nahé. Pavel z nich nespouštěl oči. Měl srdce až v krku, bezděky si zajel do kalhot a mnul si přirození. Marcela s Jiřinou se do sebe dychtivě zaklesly a třely se o sebe ňadry. Netrvalo dlouho a skončily na posteli. Měnily polohy a byly čím dál divočejší. „Roztáhni nohy," zavzdychala Marcela. „Ty kurvičko," odpověděla jí Jiřina. „Chtěla bys ochutnat moji beruško, co?" „Jo... A taky kozičky." Jiřina se svezla z postele a stoupla si. Podebrala si ňadra a namířila na Marcelu bradavky. Ta byla v mžiku také na nohou a hned jí je začala olizovat. Pavel se lekl, že by ho snad mohly objevit, ale nebyl schopen se ani pohnout. To dělal ten fascinující pohled na dvě zralé ženy, které v ložnici dováděly, naoko se honily, chytaly, objímaly a osahávaly. „Počkej," zarazila se udýchaně Jiřina. Sehnula se, aby z nočního stolku vyndala oboustranný umělý penis. Jenže Marcela nečekala. Zajela jí zezadu rukou mezi nohy a promnula kundičku. Jiřina šla do kleku. Marcela si lehla na záda na koberec, roztáhla Jiřině stehna, vsunula mezi ně hlavu a ústy dorážela na její klín. Jiřina se na všech čtyřech prohnula jako kočka, zakňourala slastí, pak se posunula níž a nabídla Marcele do pusy svá ňadra. „Aby mě ty tvoje kozy neudusily," zamumlala Marcela. „Jen se neboj," řekla Jiřina. Narovnala se, takže seděla s roztaženýma nohama nad Marceliným břichem, a cpala jí do úst ten dvojitý penis. „Takového ptáka jsi v sobě ještě neměla, co? No, jen si ho pěkně připrav, za chvíli ti ho tam vrazím až po koule..."„Copak má nějaké koule?"Obě se zasmály. Marcela si od Jiřiny vzala atrapu a nepřestávala ji olizovat. Pavel je pozoroval a onanoval při tom. Nemohl to vydržet. To prostě nešlo. Udělal se do kalhot. Ty orgie ho tak rozpálily, že ho ani potom vzrušení neopustilo.Jiřina s Marcelou seděly na koberci naproti sobě, měly roztažené a pokrčené nohy a cpaly si do svých vagín ten kus umělého penisu. Každá z jedné strany. Pak se položily na lokty, kroužily boky, zavíraly oči a vzdychaly. „To se nedá vydržet," zašeptala Jiřina. „Jo... Ale já se ještě nechci udělat." Marcela si vytáhla atrapu z pochvy, malátně vstala a hladila se po celém těle. „Ježíš, to je nádhera... Takhle rozrajcovaná jsem už dlouho nebyla. Někdy ti mám chuť šoustat i ve škole. Vytáhnout si nějakého toho hošíka k tabuli, posadit se na roh stolu, vyhrnout si sukni, roztáhnout nohy..." „Krásná představa," vzdychla Jiřina a také se zvedla. „A on by se sehnul a jazykem si tě načal..." „Přesně tak... Já to snad někdy budu muset fakt udělat," zasnila se Marcela. Jiřina obešla postel a přidržovala si v sobě penis. V jejím obličeji bylo znát, jak ji to dělá dobře. Marcela ji zastavila, vytáhla jí tu atrapu, odhodila ji na zem a Jiřinu objala. „Zapícháme si jako lesbičky," zamrkala šibalsky. „Hm, a co tady podle tebe celou tu dobu děláme?" Začaly se ve stoje líbat. Jedna druhé dráždila klín a ňadra. Pomalu se položily na postel. Za okamžik už ale byly zase pěkně divoké. Jednou se objevila nahoře Jiřina, podruhé Marcela, jednu chvíli se přetočily tak, aby si mohly navzájem jazykem laskat kundičky, pak se zase Jiřina přitiskla na Marcelina záda, ležely na boku, takže jí mohla dobře hladit v rozkroku. Jejich milostná hra se však nezadržitelně blížila ke svému konci. První se ve slastných křečích orgasmu začala svíjet Marcela a hned nato i Jiřina. Hlasitě dýchaly, vzdychaly a úpěly, až zůstaly nehybně ležet na zádech s rozhozenýma rukama a nohama. Něco si šeptaly. Pavel měl sucho v krku, hltal ta dvě nahá ženská těla očima a myslel si, že se od nich nikdy neodtrhne. Ale pak se přece jenom vzdálil. Padl ve svém pokoji na pohovku a chvěl se vzrušením. Ani nevěděl, jak dlouho tam takhle ležel. Snad na chvilku usnul. Vyrušilo ho až otevření dveří. „Pavle, ty už jsi doma?" řekla poněkud zmateně jeho matka. Byla oblečená. „Kdy jsi přišel?" „Před minutkou," zalhal. „Všiml jsem si, že tu máš návštěvu, tak jsem nechtěl rušit. „Aha," řekla Jiřina a zavřela dveře. V předsíni stála Marcela, která se chystala k odchodu. „Myslíš, že nás viděl?" zašeptala Jiřina. „Nestraš..." Lehce se jako přítelkyně políbily a Marcela potom odešla. Jiřina zamířila do kuchyně, jenže samou nervozitou nemohla nic dělat. Musela myslet na to, jestli Pavel tuší, co se tu před chvílí odehrávalo.