Zážitky z vlaku I

21.7.2021 svm2021

Vlakem už nejezdím tak často. Jednu dobu však tomu bylo jinak. Většinou je ve vlaku nuda, pokud se nějak nezabaví. Ale každá jízda vlakem obvykle přináší pár zajímavých okamžiků. Bylo to krátce p mém zážitku s Tondou. Seděl jsem v kupé a četl si nějaká skripta. Ačkoliv byl vlak celý prázdný, přistoupil do kupé jakýsi pán a hned mě nevybíravě zpražil, že mu sedím na místě.

"Promiňte!" Řekl jsem, posbíral papíry z celé sedačky a přesedl si na druhou stranu. "Ǎle!" Řekl pán a než vyhodil batoh nahoru, tak z něj vytáhl flašku. "Domácí, chceš?" Začal ji lít do kelímku u okna, kde jsem před chvílí měl kafe. Z mých předchozích jízd vlakem se mi zdálo, že flaška je odpověď na všechno v mnoha krajích na Moravě. Vždy se našel někdo obtěžující ostatní cestující, aby ochutnali zaručeně domácí. Kelímek jsem ignoroval, což pána rozčílilo, že si musel přihnout znova.

"Víš, že ti buzeranti mají v práglu nějaký pochod?" Zeptal se zamyšleně. Chtěl jsem se ho zeptat, jestli se taky účasní, ale rozmyslel jsem si to mlčením, protože mi to bylo jedno. "Taky do prýglu?" Zeptal se. "Tohle na ně mám! Byly ve slevě!" Pochlubil se platem vajec v batohu, když si chtěl vytáhnout další flašku. Ale můj zájem, že bych si hodil taky neupoutal ani tím, když si přisedl na rozvalené papíry vedle mě.

"To nemyslíš vážně, že o prázdninách študýruješ!" Ucítil jsem jeho alkoholický dech až nepříjemně blízko. Snažil se cosi přečíst, ale nešlo mu to. Pak dal svoji ruku kolem mých ramen. "Kamaráde, napij se, ať to těm buznám..." Už jsem ho měl dost. Nevím proč mě napadlo dát mu ruku na stehno. Očekával jsem aspoň úlek, když jsem mu ji dal do rozkroku. Ale nijak na to nereagoval, ani, když jsem s ní pohyboval. Konečně se aspoň zarazil a po chvíli povolil sevření. Ale chytil moji ruku a začal s ní hrabat ve svém rozkroku. Po chvíli ji strčil do svých kalhot.

Mezitím si lokl z flašky a opilecky říhnul jako prase. Jakoby připomínal někoho z Tondových známých, kteří byli ujetí kus od kusu. Nešlo mi ale do hlavy, proč si před chvílí stěžoval na jakýsi pochod, ale tohle mu dělá dobře tak, že dal svůj penis na odiv. Alespoň, že ve vlaku nikdo moc nebyl. "Achh, to ne!" Vykřikl, když jsem se nahnul a olízl mu žalud. "A nebo jo, ale musím se posilnit!" Řekl, když si dával lok z flašky. Mě to ani tak moc nevzrušovalo, jen jsem zkoušel, kam až zajde.

"Joo, to je ::škyt:: dobrý!" Komentoval moje počínání. A jaksi se mu začal stavět o něco víc. "Kolik vám je?" Zeptal jsem se, když mě asi po hodině bolela pusa. "70 mi už bylo!" Řekl. "To víš, zachovalý kvůli medicíně!" Ukázal na flašku bez nápisu. "Jsem překvapen, že se vůbec staví!" Dodal a smál se u toho opileckým smíchem. Pak vytáhl z kapsy cigaretu vlastní výroby, kterou jsem odmítl. "Chápu, ty máš jiný kuřivo, pokynul ke svému rozkroku, který mě už nebavil. Kouř ze zapálené podivné cigarety bez filtru se dral ven otevřeným oknem. "To víš, ze zdravotních důvodů. To mám přímo od doktora!"

Usmál se teď trochu jiným smíchem. "To dráždění přitom je supr!" Řekl a udělal se. "To si mohl říct! Já bych se udělal třeba do kapesníku!" Řekl, když jsem plival jeho sperma z otevřeného okna. "Ale stejnak půjdu proti pochodu!" Dodal, když trochu vystřízlivěl po kafi, které jsem mu nabídl ze své termosky. "Tohle bylo skoro jako v představách od tý ženský co jsem viděl mihnout se venku!" Došlo mu, že bychom si mohli zatáhnout závěsy kupé. Já mezitím uklízel skripta do svého batohu a našel v něm lubrikant. Pán už byl o něco střízlivější.

"No, když už si mi ho hulil, tam mrdání bych mohl zkusit taky!" Odpověděl na můj návrh, zatímco si zapaloval další cigaretu. Se vzpomínkou, že kdysi mrdal nějakou mladou paní, když mu za humna přijela technopárty. Kravál to byl jako prase, nedařilo se usnout, tak se mu stačilo nalít a jít křepčit. A pak tam přitom plácal pár žen po zadku. Až si jedna dala říct.

Byl jsem stejně už připravený pro někoho v Praze, kam to byla už tak hodina cesty. "Tyjo, to je zajímavé!" Řekl, když ho do mě zasunul v poloze zezadu, protože přimo se a něj posadit šlo až potom. Trochu jsme nehlídali čas, protože se za záclonou mihlo pár siluet, které taky vystupovaly v Praze. "Fajn!" Řekl pán a zrychlil přirážení, když jsme projížděli tunelem k nádraží. Udělal se chvíli poté, když vlak zabrzdil. Toho pán využil, aby si zařval. "No máš to teď v sobě, neva?" Řekl mi poté, co si v rychlosti sbíral věci mimo prázdných flašek. Myslel jsem, že na mě čeká u výstupu, ale šel už pryč.

Dotyčný, kvůli kterému jsem do Prahy jel na schůzku nepřišel. Tak jsem si jen prohlédl město a jel zase domů.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
No, pán byl solidně nametenej. Byl spíš zpočátku dost otravný.
Je to dobrý. Konečně něco nevšedního *451*
Sry, vybájená debilita.