Holky z porna: naše zkušenost (10)

21.7.2021 Zdeno666

Rozešli jsme se do svých pokojů a já vzal pro cestě Majku za ruku.
„Poprvé budeme pár hodin sami.“
„Říkáš to, jako by ses bál,“ odpověděla mi s úsměvem.
„Normálně mi to najednou přišlo divný. Jen já a ty.“
Skokem se mezi nás dostala Zuzka. Každého obejmula v pase a my se s Majkou pustili.
„Teda to je dobrodrůžo! Najednou ale nevím, jestli bych nebyla radši s vámi. A dáte mi na noc nějaký úkoly?“
„Mám pro tebe velký úkol,“ převzala iniciativu Majka. „Teď budeš sama, bez nás. Chtěla bys je oba svádět. Chtěla bys, aby ti dávali sexuální úkoly a ty musela plnit třeba různé polohy nebo jim na příkaz udělat orgasmus.“
„Ano, přesně to si moc přeju!“
„A můj úkol pro tebe zní, že nesmíš navrhnout žádné hry a že musíš odmítnout každou hru, kterou by navrhli tobě.“
„Paní, to splním, ale to se třeba ani nebudeme milovat a já to přece potřebuju.“
„Nezakazuju ti sexovat. Zakazuju ti hrát při sexu hry.“
„Rozumím, Paní,“ odpověděla potichu a trochu zmateně Zuzka. „To je těžké, hodně těžké, co musím splnit. Když jsem to vše brala jako hru a úkoly, třeba i na place při točení, bylo to úžasně snadné. Ale jak jste mi to teď řekla, bojím se a nevím, co mám dělat. Prosím přikažte, co má vaše nehodná a nadržená čubka plnit, rozskočí se mi hlava.“
„Dám ti příklad. Budou se na tebe dívat. A budou tě chtít vidět nahou.“
„Ano, Paní, budu před nimi stále nahá. Děkuji.“
„Nemáš úkol být nahá.“
„Ne? Mám být při sexu oblečená?“
„Nemáš za úkol sex!“
„A-ano, Paní. Budu jen vaše a Pána, s nikým jiným už v životě nebudu. Děkuji vám, má Paní, že mě chcete jen pro sebe. Budu vaše věrná otrokyně.“
„Nezakazuju ti sex! Přikazuju ti přestat tuto noc hrát hry. Nic nehraj.“
„Paní, já tomu nerozumím. Nemám hrát nahé hry?“
„Zuzko, tuto noc jsi volná a můžeš dělat co sama chceš. To je můj úkol. Jen co chceš, a žádné jiné úkoly a ani hry. Od nikoho. A tím myslím, že si úkoly nesmíš dávat ani ty sama sobě.“
„Paní ano. Paní, já vůbec nevím, co mám dělat. Prosím pomozte mi.“
„Od teď jsi Zuzka, co nesnáší hry. Vše musí být opravdové. Zítra ráno v osm hodin jsem tvou Paní a budeš mi podrobně vyprávět, co Zuzka dělala. Už rozumíš?“
„Ano Paní, konečně rozumím. Mám se jen schovat a pustit Zuzku ven. Zuzka nebude nic hrát. Nebude dělat nic, co by se jí nelíbilo, jen co sama opravdu chce. A nemusím se bát, protože ráno se zase k vám vrátím, má Paní a můj Pane. Je to těžký úkol ale splním ho. Budu všechno vypravovat. Děkuji Paní za takový krásný úkol.“
„Jsi naše hodná a poslušná čubička. My si vezmeme kartáčky. Zítra nám musíš vše do nejmenších podrobností popsat.“
„Ano paní, splním svůj úkol.“

Martin s Klárkou na nás u sebe čekali. Majka se hned pustila do vysvětlování.
„Zuzku chceme odnaučit být něčí hračkou. Stalo se to jejím únikem z reality. Proto s ní nehrajte na úkoly.“
„Hele, takže ji fakt nemusím vošukat, abych jí dokázal, že je krásná? Já mám totiž tady Klárku. A hele, Klárka mi řekla už v letadle, oč tu jde. Zapřísahala mě, že to nesmím nikomu říct. Ale teď jsme se dohodli, že půjdeme s pravdou ven. Já jsem moc rád, že jste mi Klárku vybrali,“ dokončil Martin svůj monolog a chytil při tom Klárku za ruku.“
„I já jsem ráda, že jsem poznala Martina. V normálním světě bychom se nikdy nemohli potkat, a to bych byla smutná. Vím, se Zuzkou to je těžký. Ale když nebude smět hrát hry, třeba to s ní později bude ok.“
Ozvalo se zaklepání.
„Dále,“ trochu překvapeně zareagoval Martin.
„Můžu?“ zeptala se nesměle Zuzka. „Já tam byla dlouho sama a nevěděla jsem, jestli se něco neděje. Tak jsem se přišla za váma zeptat. Ale klidně hned půjdu pryč.“
„Nikam nechoď, je dobře, že jsi přišla,“ snažila se Klárka uklidnit Zuzku. „My se tady s Martinem přiznali, že už v letadle jsem prozradila, že to je nahraný a že jsme holky z porno branže. Martinovi to nevadilo, a tak jsme se spolu domluvili, že když si třeba nesedneme, tak si aspoň užijeme dovolenou. Jenže jsme si dost sedli. A dovolenou si taky užíváme.“
„Smím tu být s vámi?“
„Jasně, nebo pojďme radši k bazénu, venku je celkem teplo a bude příjemné posedět pod hvězdnou oblohou. Uděláme s holkama k té romantice sangrii,“ navrhla Klárka a hned se zvedla a Zuzka s Majkou spolu s ní.
„Martine, nezlobíš se na mě za tu manipulaci? Došlo mi to všechno až tady. Trochu pozdě, vím.“
„Hele, asi bych měl bejt nasranej. Jenže nemůžu. Klárka má naprostou pravdu, že bez tebe a Majky jsme neměli absolutně šanci se poznat. A to by nám teď, co se známe, fakt hodně chybělo.“
„Díky a promiň. Holt nemusej bejt všechny nápady, co mívám, úplně nej.“
Do atria nakoukla trochu rozcuchaná Sabča a nesměle se zeptala: „Party tedy nakonec pokračuje?“
„No vlastně ani nevíme. Ale přidejte se. Martin právě prozradil, že už z letadla ví, oč se tu jedná,“ a povzbudivě jsem při tom na Sabrinu mrknul.
„Cože? Tak nejsem jediná slepičí prdelka? Ona i Klárka? To mi spadl kámen ze srdce. Jdu pro Toma. A kde máte holky?“
„V kuchyni něco připravují.“
„Tak to jim půjdu pomoct. Jen Tomovi řeknu, ať sem taky přijde.“
Během chvilky se k nám Tomáš přidal, trochu stydlivě se usmál a s hlavou na stranu nám řekl: „Jsem rád, že už nemusím tajit, že vím, že to bylo pečlivě připravený.“
„Kdy ses to dozvěděl?“ zeptal jsem se hodně zvědavě.
„Sabča mi ti řekla ještě před tím, než jsme vstoupili do Mile High klubu.“
„To je dobrá,“ uznale pokýval Martin.
„Jo, řekla, že takový věci by se dělat neměli, když to ten druhý neví. Jakože já když to nevím. No, a tak jsem Sabče odpověděl, že bychom měli hrát, že to nevím. Že je absolutně bezva. Že jsem se do ní zamiloval na první pohled a že je mi jedno, jakou má práci.“
„Ještě jednou mi promiňte za takové si zahrávání s vašimi city,“ řekl jsem zkormouceně a házel jsem po klucích zatrápené obličeje.
„Martine, co s ním je, že je takovej lítostivej? Že žárlí na Zuzku, že bude v noci s váma?“ začal si mě dobírat Tom.
„Kluci, když já fakt nevím, co bych měl se Zuzkou a Klárkou dělat,“ kroutil hlavou Martin a skutečně nevypadal nejšťastněji.
„A čeho se bojíš?“
„Že mi už nebude Klárka věřit. Že mě bude považovat za nadržený hovado, který se neudrží a bude jí zahejbat. Že se to mezi námi změní, když mě uvidí, jak koukám na Zuzku a jak mi z ní stojí.“
„Klárka je dost chytrá a i chápavá, jak jsem ji poznal,“ snažil jsem se rozptýlit Martinovi obavy. „Tohle, cos řekl nám, řekni i jí a uvidíš, jak bude reagovat. A že to nebude negativní reakce, tak tím jsem si jist. Co bys dělal na Martinově místě ty, Tome?“
„My jsme to už rozebrali. Pro nás je podstatné si říct, že se i tak máme rádi. To že je pro nás nejdůležitější. Mnohem důležitější než nějaká výměna tělesných tekutin. A když u toho bude ten druhej, tak to by bylo úplně nej. Tak zní naše dohoda. Není to volný vztah, to ne, ale také to není klec.“
„Holky, vidíte je, jak tady seděj? Jako by jim něco ulítlo,“ spustila se smíchem a tácem plným skleniček Sabča.
„Musím Martina trochu rozpumprdlíkovat,“ přidala se Klárka. „Bajvá děsně upjatej a bojí se, že jsem zakuklená, zdrženlivá a nic nechápající sufražetka z devatenáctého století. Jako by nevěděl, že volební práva už máme vybojovaný. Martine, všechno je úplně fajn, a je mi tu hezky. Neměl bys nechat kámoše takhle zaražený, trochu je zabav, ať se taky vodvážou. Romane, co je s tebou, spolknuls pravítko?“
„Jen jsem se klukům omlouval za nápad s touhle dovolenou. Že to byla troufalá manipulace se všema,“ přiznal jsem, o čem jsem se s klukama bavil.
„Jééé,“ udělala ksichtík Sabrina, „když bychom se necítili dobře, myslím tedy mě, Toma, Martina i Klárku, už dávno jsme to dali najevo. Vždyť se vám to s Majkou povedlo úplně suprově, dát nás takhle dohromady. Užijme si bezva dovolené a co bude dál, to se uvidí. Kdo souhlasí, ať spolu se mnou skočí hned do bazénu! Žádný dlouhý přípravy a převlékání, jasný?“
Aby ukázala, jak to myslí, svlékla se ze všeho, co měla na sobě, a skočila do bazénu. Hned za ní byla ve vodě Zuzka. Majka na mě mrkla, bleskově se svlékla také a byla v bazénu jako třetí. Nemohl jsem ji v tom nechat, rychle jsem ze sebe všechno shodil a skočil do vody šipku. Jako poslední byl ve vodě trochu vykulený Martin.
„Jo, to je bezva vodvaz! Martine, poplav ke mně! Jak to, žes byl poslední?“ volala na Martina Klárka.
„Martin to asi dneska schytá, co myslíš?“ pošeptal jsem Majce.
„Aby ses nedivil. Sovy nejsou tím, čím se zdají být,“ uzemnila mě Majka replikou z prastarého seriálu. Neodvažoval jsem se na to cokoli odpovědět a nechtěl jsem se také přízemně ptát, jak budeme vylézat z bazénu a co budeme dělat, až z bazénu vylezeme. Kupodivu se všichni smáli, cákali na sebe a jedinej já byl zaraženej.

Musel jsem rychle přijít s technikou, jak svou náladu bleskově změnit a také se trochu odvázat. Chce to obejmutí a smích. Zhluboka jsem se nadechl a udělal pár temp za Majkou. Obejmul jsem jí, naklonil se k jejímu rozkošnému oušku a pošeptal, že je nádherná a že jí chci. Objímání totiž stimulujete některé body na těle, které snižují hladinu stresových hormonů. Je to patrné už u malých dětí, když je plačící vezmete do náruče. Dotýkáním se také uvolňuje hormon lásky oxytocin. Kdo jiný, než Majka by měla ve mně vybudit mohutné vyplavení oxytocinu? Protože je prokázáno, že smích zvyšuje množství dopaminu v mozku, musím se postarat i o něj. Obě tyto techniky by mi tak měly řádně zlepšit náladu. Oxytocin nebo bůhví kterej z hormonů však u mě téměř okamžitě vyvolal velmi pevnou erekci. Bylo hotovo a ani jsem si nemusel vytvářet nějakou směšnou představu. Se smíchem jsem Majce pošeptal:
„Teď mi stojí tak, že aspoň půl hodiny nebudu moct z bazénu vylézt. Prostě na mě působíš naprosto božsky.“
„Tak zkusíme trochu exhibice, co ty na to?“
„Jak to myslíš?“
„Nehodlám tu ztrácet čas, když ti tak hezky stojí. Vezmu tě za něj a přede všemi si tě odvedu do ložnice. Vylez první a podej mi ruku.“
Poslechl jsem a jako by nic jsem vylezl z bazénu. Natáhl jsem k Majce ruku, a hned jak byla nahoře, druhou mě za něj chytla, a já za ní za hlasitého povzbuzování osazenstva bazénu cupital směrem k vyměněné ložnici Martina a Klárky.
„Seš dobrej. Stres, nepohodlí a nespadnul ti. Asi mě chceš stejně jako já tebe,“ pošeptala mi Majka hned za dveřmi ložnice.
Neměl jsem na to co říct, opřel jsem se tedy o dveře a přitáhl ji k sobě.
„Jsi nádherná potvora. Takovou tě neznám. Chci tě poznat. Úplně celou.“ Na důkaz, že to myslím doopravdy, jsem začal systematicky líbat její krk a chtěl jsem postupovat níž a níž.
„Já tě chci poznat. Občas mi přijde, že jsem se totiž v tobě úplně ztratila. Jak mohu najít cestu ven, když tě nebudu znát?“
„Nechci, abys našla cestu ven. Chci, abys ve mně už na furt byla.“
„Ano? Na oplátku ale musíš hned do mě, tady, u dveří.“
Přidržel jsem si její nádherné stehýnko, zvedl jej trochu výš a prudce do ní pronikl. Byla na mě dokonale připravená. Vyměnil jsem rychle naše pozice tak, aby byla opřená o dveře místo mě. Potřeboval jsem oporu v prudkosti, kterou mi má touha přikazovala. Držela se mě pevně rukama okolo krku a snažila se sama co nejhlouběji nabodnout. Nedokázal jsem se ovládat. Obejmula mě svými stehny, pravou rukou jsem si ji přidržoval v pase a levou drtil její ňadro. Po snad dvaceti přírazech jsem pocítil neodolatelnou touhu po jejích polibcích. Aniž bychom se rozpojili, donesl jsem ji na postel, položil na záda, vyhledal její ústa a pronikl do nich jazykem. Polibky mi vášnivě vracela. Znovu jsem se snažil najít ten správný rytmus. Přišlo mi, že jsem pomalý a snažil se své přírazy zrychlovat a zrychlovat. Cítil jsem, že brzo budu, ale nedokázal jsem zběsilý rytmus změnit. Nadzvedl jsem se, opřel o ruce, pokusil se ještě trochu zrychlit, když tu Majka vykřikla, propnula se do oblouku, a já do ní stříkal a stříkal.
Překulil jsem se na záda a přitáhl si ji tak, aby mi ležela na rameni a já ji mohl hladit.
„Zase to bylo jiné a zase úžasné. Nemohu se tě nabažit. Jsi krásná. Jsi dokonalá.“
„Ty to děláš tak, že se nepoznávám. Tentokrát jsem nevystříkla a bylo to stejně strašně silné.“
„Musím ti něco říct. Jak jsme hráli tu hru a tys ukázala, co jsi naposledy googlovala, tak když bych měl ukázat historii svého hledání já, nebylo by tam IVF, ale prostě a normálně napsáno asistovaná reprodukce kliniky. Bez uvozovek.“
„Jsme asi blázni,“ přitulila se ke mně ještě blíž a políbila mě.
„Chceme minimalizovat rizika, chceme všechno na nejvyšší možné bezpečné úrovni. Nevěříme matce přírodě, protože si uvědomujeme to strašné množství záludností, které má na nás připravené.“
„Jsem ráda že také víš a že rozumíš.“
Políbil jsem její krásné rty a padla na mě krásná pomilovací malátnost.

Probudilo mě zaklepání. Majka ještě klidně oddychovala a spala. Šel jsem potichu otevřít. Za dveřmi stála Zuzka.
„Pane, je už osm hodin, vrátíte se s Paní k nám do pokoje? Martin s Klárkou právě plavou v bazénu.“
„To už je tolik hodin?“ ozvala se z postele Majka.
„Ano, Paní. Přinesla jsem vám čisté oblečení. Své jste nechali u bazénu. Vyprala jsem ho a už se suší.“
„Zuzko, proč jsi tak smutná?“
„Paní, tato nehodná osoba nedokázala splnit úkol, který jste jí uložila,“ smutně zašeptala a po tvářích se jí koulely obrovské slzy.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@GregoryW Děkuji za komentář, moc lidí, kteří to čtou, vlastně ani nijak nereagují, proto si vážím každého, komu stojí má povídka za napsání jakéhokoli komentáře. Ještě jednou díky!
@ZuzADan Uklepl jsem se a nedopsal. Četli jste i Zpověď? Měla totiž málo čtenářů, tak mě zajímá, jestli to bylo o tolik horší čtení. Děkuji za komentář!
Dobře se to všechno čte, baví mě to, těším se na další
A kdy bude další díl? Díky za odpověď!
Nejsme tu dlouho ale čtení je parádní! Vlastně co jsi napsal a stačili jsme přečíst, tak nás bavilo. Těšíme se na pokračování!
@Sean73 Děkuji za zájem o má písmenka. Což o to, příběh je už dávno dokončen (jen není rozepsán do kapitol) a co víc, je hotové i čtyřdílné volné pokračování (tam už nemusím nic dopisovat, je kompletní, jen ho chci zveřejnit až po této sérii).Tedy na dalším díle momentálně pracuji (druhá stránka je hotová), mám v plánu 11 díl v nejbližších dnech dopsat a stejně tak i další tři až pět dílů (děj je jasný, jen nevím, na kolik dílů to ještě vyjde). Takže autor se našel a snaží se být plodný (literálně, slibuji *4*). Díky ještě jednou za komentář a hezký den!*52*
Paráda jsem rád že se konečně našel čas na další díly já se lekl že je příběh ztracen i s autorem 😉
@AlanS Díky za komentář! Doufám že to moc nevadilo, to zpětné čtení :-)

Dobrý čtení, taky jsem se musel podívat na pár předchozích dílů 👍