Čumil Franta III: Zevl na terase

František zevloval na terase svojí chatky a kochal se výhledem. U toho poslouchal jeden desetiletí starý prasácký pořad jednoho samozvaného doktora. Měl všechny díly na kazetě a chatkou se rozléhalo telefonické vzdychání jedné nešťastnice zachycené před patnácti lety. Frantovi z toho vždycky tvrdnul. Po skalní cestě nikdo moc nechodil, a tak si ho přitom zase honil. Tady by asi stejně nikoho moc nepohoršil.

Rekord v pohoršených lidech byl kdysi řetízkáč, kam vlezl se sousedem naprosto nadratý. Taky to pak podle toho vypadalo. Lidí tam bylo dost, takže musel na záchytku a strážníky na něj zavolala už paní z maringotky vedle, které zkřivil hlavěň vzduchovky ve snaze "narovnat mušku". Na záchytce si to pak docela "užil". Rád na takové okamžiky vzpomínal. I když si teď leštil bambus na svojí terase. Sem tam se dole na vodní hladině minula loďka. Ale nic moc zajímavého ke koukání. František si zapálil cigaretu a byl dost naštvaný, že v autobuse kouřit nemohl. Kouřil zásadně ručně ubalené bez filtru.

Dech mu docela ještě sloužil, když se dral do kopců, aby mohl v klidu pozorovat. S sebou si bral svuj ultrazoomovej umaštěněj dalekohled, který přibližoval jako divý. A že u přehrady viděl věci! Jako správný pozorovatel si vedl podrobný deník, kam si všechno ze svých výprav po okolí zapisoval. Odhadovaný věk, míry. Dokonce konkrétním lidem, které vídal častěji přiřazoval svoje jména. Pak si psal, co všechno dole u řeky dělali. Neušel mu ani piknik.

Když si zapsal nějakou akcičku, rád se k ní pak vracel, aby se mu vybavily veškeré podrobnosti. Zjistil, že některé páry dole mají oblíbená místa. A někdy si tam dámy vodí pokaždé jiné muže. Z dálky se to fotit moc nedalo, ale sem tam se mu povedlo přiblížit se až na dosah, kdy postava na fotce neměla pár pixelů. Experimentoval taky s držákem vlastní výroby, který mu fotoaparát držel před okulárem dalekohledu.

A tak mohl pořizovat i četné dálkové snímky, které by mu mohla závidět lecjaká vesmírná sonda. Ale nádstavec se stojanem byl na výpravy nepraktický. Spokojil se s válením na zemi s dalekohledem v ruce. A sem tam i obratným připlížením k sexem zaujatým párům. Tentokrát se rozhlédl, jestli za ním někde nečíhá samotný onan, který by ho chtěl přesvědčovat.

Včera viděl docela prasárnu v křoví u vody, kdy žena strkala svému muži něco do zadku. Možná i svoji ruku. Moc ho to nevzrušilo, ale vzal tím zavděk, že se aspoň někdo odvázal. Jiné páry ležely způsobně na dekách, a ve křoví okolo byl sem tam nějaký honič. František měl na protějším břehu konkurenci v podobě pána s dalekohledem, který se mu na slunci docela lesknul. Pán si také hrabal do rozkroku, zcela nepokrytě.

V údolí koz tentokrát moc nebylo k vidění, tak se František přesunul zase zpátky a cestou potkal nějakou třicítku. Nedbal toho, že mu z kalhot cosi civí. Najednou uslyšel ženské vzdychání ze směru jeho chatky. Občas se mu v návalech sluch vracel. Byl natěšený, co vše na lesní cestě nenajde, ale byl to jen kazeťák s prasáckým pořadem, který zapomněl vypnout.