Nezapomenutelný večer - soutěžní

Skoro každá z nás zná, kdy ji začnou tikat biologické hodiny. Akorát někdy nelze najít partnera, se kterým by šel strávit život. Bohužel je to i můj případ. Jmenuji se se Alice. Je mi 35 let. Pracuji jako zdravotní sestra v soukromé ordinaci. Na svůj věk jsem pořád štíhlá, plná energie. Ráda ve volných chvíli běhám, cvičím. Nevím zda jsem moc náročná na vlastnosti a vzhled mého případného partnera. Již jsem měla několik vztahů, ale ty ztroskotali. Buď kdy to vypadalo, že bychom mohli spolu začít žít nebo mi zahýbali. Poslední rok pozoruji, jak se rozněžním nad miminky, které potkávám skoro na každém rohu. Sem tam si na pár hodin půjčím děti od kamarádek, aby si odpočinuli. Poslední dva měsíce přemýšlím o tom, jakým způsobem utišit mé pudy. Adopci jsem zavrhla. Jednak tím, že jsem sama, mám náročnou práci a je to hodně zdlouhavý proces, plno papírování a výsledek nejistý, plus většinou k adopci jsou už větší děti nebo postižení kojenci. Vím, že i oni si zaslouží lásku a péči, ale nějak cítím, že chci své vlastní biologické.Zažít jak ve mne roste, vyvíjí se. Určitě si říkáte, proč nejdu do laboratoře na umělé oplodnění nebo se prostě nevyspím buď s kamarády nebo úplně s někým neznámým. Ale tohle není můj styl. U anonymních dárců nikdy nevím, jak jsou na tom s genetikou.
Dneska je pondělí ke konci směny mne opět tyto myšlenky napadají. Už je čekárna prázdná tak si to mohu dovolit, bloumat ve svých myšlenkách. Deset minut před koncem pípne monitor, že je tu pacient. Nepatří k našim stálým, ale k doktorovi za kterého máme zástup. Je to muž v mém věku. Roman Kostelník. Když otevřu dveře a spatřím ho, pomyslím si to je krasavec. Je vysoký, svalnatý, hnědovlasý, modrooký. Vím že hodně běhá, jezdí na kole. Bydlí o dva vchody vedle. V počítači vyhledám jeho složku.
„Dobrý den, copak vás trápí?“ Nevypadá nijak nemocně.
„Dobrý den potřeboval bych udělat kompletní prohlídku pro zaměstnavatele.“
V duchu si říkám to jsi nemohl přijít dříve než na konci. I to, že by stál za hřích. Změřím mu tlak a pošlu do ordinace. Luboš ho prohlídne, dá potvrzení, že je zdravý jako rybička. Nevím proč, ale nedá mi to a prolustruji celý jeho chorobopis. Vím, že se to nemá, ale něco mne na něm láká a chtěla jsem zjistit zda je ženatý nebo není. Sem tam ho potkávám v přítomnosti jedné dámy. Jeho zdravotní stav je na jedničku, chodí pravidelně darovat krev. Říkám si to by byl ideální adept na dárce spermatu, co se týče biologie. Jaký má charakter to nevím.
Ve středu se potkáme na běžecké trase. Jelikož spěchám uběhnout svou denní trasu a on běží pomalu ho poprosím ať uhne. Jen otočí hlavu, usměje se a trochu se posune bokem. Když uběhnu o kousek dál nedá mi to a kouknu na něj. Jeho oči jsou upřené na mou zadnici. Zrychlí se mi ještě o něco tep. Otočím hlavu zpět a ještě zrychlím tempo. Doma si dopřeji teplou sprchu. Zavřu oči a vidím jeho. Mám ještě 20 minut čas. Tak neodolám, nadstavím sprchu tak, aby mi proud vody dělal dobře. Mé bradavky začínají reagovat a tvrdnou. Rukou si promasíruji ty mé trojky, sem tam zatáhnu za bradavky. Sednu si na roh vany tak ať nenacákám všude. Roztáhnu nohy, prsty zajedu do své lastury. Za zavřenými víčky si představuji, že mi dobře dělá on. Jak klečí u mých nohou, jeho jazyk mne láska mezi nohami, prsty zkoumá můj vnitřek a druhou rukou se věnuje mým prsům. Netrvá to dlouho a udělám se.

Dny utíkají rychle jsou to dva týdny, co jsem ho viděla naposledy. Nějak ho nedokážu dostat z mysli, proto se rozhodnu nesedět doma a zajít do místního podniku, který je kousek. Dneska se pořádá diskotéka spojená s barmanskou šou. Kamarádky nesehnaly hlídání, tak vyrážím na chvíli sama. Sednu si k baru, objednám si piňa coladu. Bavím se koukáním na lidi okolo. Když potřebuji na toaletu spatřím jeho ve společnosti přátel. Naše oči se střetnou, věnuje mi úsměv, který opětuji a pokračuji v cestě. Když dorazím zpátky na bar aniž bych si objednala mám před sebou drink. Nechápavě se podívám po číšníkovi. „To je na účet toho pána.“ Ukáže směrem ke stolu od Romana, který pozvedá svůj nápoj jako přípitek. Čas trochu postoupil a dík alkoholu jsem trochu v náladě. Jdu na parket si zatančit. U ploužáku se nezadaní muži mohou přetrhnout, aby mohli se mnou tančit. Docela se bavím dokud jeden z mužů nezačne být dotěrný pořád se na mne lepit a navrhovat mi ať jdeme do keříku si ulevit. Odstrčím ho a pošlu do háje. Nedá si říct je čím dál dotěrnější. Své ruce mi dá na zadek a přitiskne, co nejvíc k sobě až cítím jeho ztopořený penis. Nelze se ho zbavit, nakonec zasáhne Roman.
„Řekla, že ji máš nechat na pokoji!“ Jeho dost tvrdý a nekompromisní hlas dotěru donutí se stáhnout. Ještě neskončila skladba. Roman mne obejme, nijak nedotírá. Cítím z něj mužnou sílí, zvláštní vůní. Ještě protančíme pár songu. Pozve mne na bar, kde si povídáme. Zjistím, že máme hodně společného. Jeho přátelé se dožadují jeho společnosti. Nabídne mi jestli nechci k jejich stolu, prý aby si nikdo už nedovoloval. Nabídku příjmu. Jeho parta je příjemná, veselá kopa. Ve dvě usoudím, že je čas jít domů. Než odejdu s některými si vyměním kontakt. Roman jde se mnou.
„Ještě jednou děkuji za záchranu a příjemný večer.“ „Není zač rád se vždy zastanu ženy v nesnázích.“ „Tak dobrou, třeba někdy na sebe zas narazíme.“. Když si chci odemknout vchodové dveře mne z ničeho nic popadne do náruče s políbí. Nijak se nebráním, spíš naopak se dost vášnivě zapojím. Polije mne po celém těle horko. Úplně mnou prostupuje něco, jak elektřina. Cítím vlhko v mých kalhotkách. Roman se uvolní a raději odchází než, aby to zašlo dál. Nevím, kdo z nás změnil svůj běžecký čas, ale najednou jsme se začali potkávat častěji. Normálně se bavíme jako přátelé. Ani jeden z nás se nevrací k polibku. Akorát já na něj nedokážu zapomenout.
Jeden večer když popíjím víno na mne dolehne splín. Tím, že mám už upito a brouzdám po seznamce mne napadne si podat inzerát. Sice má divné znění.

Hledám muže jenž mi daruje své sperma, abych mohla otěhotnět bez pohlavního styku. Nabízím vám za to finanční odměnu. S tím, že nebudu mít žádné požadavky, co by se týkalo výživného, výchovy dítěte. Prosím zasílejte na uvedený email informace o svém zdravotním stavu, genetice a svou fotografii.

Druhý den se divím, co jsem to udělala. Chci inzerát smazat, ale nelze ho hned smazat až po třech dnech. Tak si říkám, že se aspoň trochu pobavím. Kupodivu dost mužů mi odpovídá. Jen jeden mne dost zaujme. Je hodně tajemný ani nepřiložil fotografii. Něco jako šestý smysl mi říká ať mu odpovím. Začneme si tak psát několik dní než se rozhodneme sejít. Jsem na místě o několik minut dříve. Nervozita ze mne jen čiší. Tu mi někdo zakryje oči rukama. Až se trochu leknu a nadskočím na židli. „Snad ses neleskla?“ Uslyším za sebou Romanův hlas. Poté se usadí naproti mně. Je oblečený tak, jak jsme se domluvili s mým anonymním dárcem. Přepadne mne šílený smích. „To snad ne, já z plno mužů se rozhodnu dát šanci tajemnému anonymu a vyklubeš se z toho ty. Věděl jsi, že jsem ho psala já?“ „Jen jsem měl tušení, když jsem brouzdal po seznamce. Vzpomněl jsem si, že ses zmínila o tom, že bys už chtěla být mámou. Mně už nějaký ten čas znáš, tak víš, jaké geny bych předal. Akorát mám jednu podmínku. Oba víme, jak to mezi námi jiskří. Tak bych aspoň jednou chtěl strávit s tebou noc. Ale nebránil bych se i víckrát, kdyby to na poprvé nevyšlo.“ Zírám na něj celá paf. Chvíli mi trvá než všechno zpracuji. Když prochází číšník poručím si panáka fernetu. Vypiji ho na ráz. Roman jen hodí udivený obličej. Dobrých deset minut přemýšlím nakonec souhlasím. Ovulaci mám přesně za týden. Domluvíme se, že k aktu dojde u něj doma. Hned mi podepsal papíry ohledně toho, že se vzdává všech svých otcovských práv a povinností a já že na oplátku nic nebudu po něm vyžadovat.Během toho týdne se nepotkáváme, což mne mrzí.

Nadešel den D. Obléknu se dost vyzývavě. Jsme domluveni, že napřed zajdeme na večeři. Na sobě má korzet jenž mne ještě zeštíhluje, tanga, samodržící punčochy s krajkou nahoře, halenku a mini sukni. Když jdu dolů po schodech jsem nervózní, v hlavě mi proběhne myšlenka ať to odpískám a neriskuji tak zničení krásného přátelství. Roman již na mne čeká před vchodem. Není vhodně oblečený do restaurace, což mne překvapí. Na uvítanou mi dá pusu na tvář, podá mi ruku a zavede před jeho vchod, otevře dveře a dovede mne do druhého patra. Vybavení bytu je v moderním stylu. V kuchyni je připravená večeře. Krásně voní. „Tak na náš večer, ať splní všechna očekávání.“ „Ať stojí zato.“ Přiťukneme si a spontánně se políbíme. Nejde o klasický polibek, ale o francouzák jak vyšitý až se mi podlamují kolena. Večeře probíhá v příjemné atmosféře ani si neuvědomují, jak rychle mám snědeno. Roman sklidí ze stolu. Přistoupil za mé záda a ty mi masíruje. Nevím odkud vytáhne škrabošku, jen mi ji dá přes oči. „Neboj věříš mi?“. „Věřím, jen jsi mi slíbil desert.“ „Momentálně mám chuť na svůj a jím jsi ty. Tak pojď.“ Chytí mou ruku a odvede do vedlejší místnosti. Pomalu mne svlékne jen mi nechá tanga a punčochy. Poté jsem nasměrována na postel. Přiváže mi ruce k pelesti nad hlavou. „Neboj nic se ti zlého nestane.“ Pohladí mou tvář. Políbí. Slyším, jak odchází. Po chvíli ucítím stékat něco studeného na můj krk, prsa, pupek. Tekutinu, začne líbat, lízat. Mnou projíždí zimnice, velmi pečlivě se věnuje mým prsům, hlavně bradavkám, když se dostane k podbřišku, neudržím se a ozve se můj sten. Vyhne se mému pokladu, věnuje se mým stehnům, co nezakrývají punčochy. Náhle cítím pocit samoty. Jen zvuk hledající něco v šuplíku mi napovídá, že je stále se mnou. Tanga mi dá na stranu, lehce přejede jazýčkem po celé délce. „Hm velmi dobrý, sladký desert jako třešnička na dortu.“ Několikrát si ještě lízne, svůj jazyk náhradní masážní hlavici. Je to hodně intenzivní až se vrtím proto mi znehybní i nohy. Hraje si se mnou pěkně. Vždy přivede na okraji orgasmu, ale přestane. Svými prsty začíná zkoumat mou vlhkost i když si myslím, že je to zbytečné. Dráždí mne k šílenství, nakonec mne přivede k orgasmu. Pořád mi ho protahuje, jeho prsty náhradní něco jiného, jeskyňku mi znovu zakryje kalhotkami. Ujistí se, že předmět dobře drží. Spustí vibrace nejdříve pomalé, trochu se zklidním. Slyším, jak si odepíná pásek u kalhot. Když je svléknutý, sundá mi škrabošku ať se mohu na celé jeho tělo podívat. Je trochu svalnatý. Dlouho mne nenechá rozjímat. „Abys neřekla, že jsi neměla skládkou tečku večeře, tak ti ji dám teď.“ Na svůj penis si namaže trochu zmrzliny a vloží mi ho do úst. Čím víc ho dráždím v ústech, on zvedá ovladačem vibrace. V jeden moment ho nechtěně kousnu. Až se nabaží téhle hry, sundá mi tanga, vyjme ze mne vajíčko, uvolní nohy, což mi umožní protažení, ruce nechává přidělané. Pootočí mne na bok a vstoupí do mne. Nevím zda to nebyl jeho záměr, abych viděla obsah jeho šuplíku. Obsahuje různé vibrátory, svorky na bradavky, kroužek jenž používají gynekologové k vyšetření a další věci. Na stěně jsou pověšené rákosky, bičíky, plácačky. Trochu jsem tím rozptýlená, proto raději zavřu oči a vychutnávám si pocit plnosti. Přetočí mne na záda. Znovu dovnitř vklouzne a uvolní ruky. Mám je trochu otlačené. Začne přidávat na tempu. Trochu ho poškrábu na zádech ať má památku na pár dní. Mám dost velkou výdrží než vypustí své bojovníky jenž mají splnit můj sen. Chvíli ležíme vedle sebe. Pak jdeme do sprchy každý zvlášť, dopijeme víno u toho si povídáme. Zabrousíme i na téma jeho vybavení ložnice. Nikdy bych do něj neřekla, co se z něj vyklube. Navenek působí, jako jemný člověk, který by neublížil ani mouše. Když chci odejít mi navrhne ať zůstanu až do rána, ať ještě aspoň jednou zpečetíme naše snažení. „Neboj se nic z toho na tebe nepoužijí pokud nebudeš chtít, pokud budeš něco z toho chtít vysvětlit není problém.“
Nakonec se milujeme ještě dvakrát.
Je to měsíc od naší noci. Pořád se potkáváme, jsme i nadále dobří přátelé. Měl pravdu, byla to nezapomenutelná noc. Dlouho trvá než se odhodlám udělat si těhotenský test. Na jednu stranu si přeji ať je pozitivní na druhou, bych si znovu zopakovala večer. Jsem rozechvělá než se objeví dvě čárky.

Od osudné noci uběhli dva roky. Narodili se mi krásné dvojčata kluk a holka. Roman je pro obě děti strejda. Zajímá se o ně, ze začátku mi dost pomáhal i když nemusel. Oba jsme nezadaní, pořád nemůžeme zapomenout na osudnou noc, ale podle dohody to zůstalo jen u jedné noci. Pořád cítím sexuální energii, vášeň, elektriku, když náhodně se jeden druhého dotkne. Roman se dále schází s dotyčnou dámou, ale jen za účelem uspokojení jeho i jejich tužeb. Jednou se mi přiznal, že ho to tolik nenaplňuje, jak se mnou i to že měl zapnutou kameru a nahrál si to. Dovolila jsem mu si nahrávku nechat, ale nesmí se tím chlubit.

PS: Omlouvám se za případné chyby, psáno ve volných chvílí a na rychlovku.