Bike backpacking

Znáte to: něco vás nakrkne. Práce, lidi kolem a tak….. A to se pak naserete, všechno hodíte za hlavu a chcete si orazit. Od všeho utéct… Já už si nepamatuju co to přesně bylo a co stálo na začátku tohohle příběhu. Vím jenom to, že jsem si večer dohledal to příšerné vlakové spojení ze Zlína do Frenštátu p. Radhoštěm (tehdy okořeněné ještě jedním přestupem do dodávky, skrze opravu železničního svršku), letmo zkontroloval bike, přeházel věci z lehkého baťůžku do většího 20l, přihodil tričko a kraťasy do hospody na večeři, sandály, malinkou tubu zubní pasty co jsem sebral kdesi na hotelu (fakt na jedno použití) a zubní kartáček. Zkrátka při bajkováni jde fakt o každý gram :-). Do Garmina jsem naklikal trasu na dva dny. Backpaking.

Ráno jsem se vykopal z pelechu v šest, posbíral hotovost co jsem měl doma, skočil na kolo a letěl na nádraží. Na nějaké dospávání to bohužel nebylo, čekaly mě dva přestupy a navíc ten jeden neplánovaný. Ale cesta nějak uběhla a já před desátou nasedal před nádražím ve Frenu na bike a směřoval to na Trojanovice pod lanovku na Pustevny. Červen. Ten měsíc mám moc rád. Ráno nádherný opar, příroda voní a do toho sluníčko co už umí i krásně hřát. Vyšlapal jsem ten nepříjemný kus asfaltu a i přes to, že byla středa, pěších jsem potkal nečekaně hodně. Holt ta Kořistkova (ano trafikant - poslanec) příšernost zvaná „Stezka v oblacích“ táhne davy polobotkářů.

Zaregistroval jsem ji už dolů pod lanovkou. Trošku zmatkovala, byla tu asi poprvé. Pak ji usadili na tu dřevěnou lavici, její bajk pověsili na hák na boku a ta prastará lanovka ji unášela do prudkého svahu. Já šel na řadu asi o čtyři sedačky později.

Když jsem vystoupil, prodral jsem se davem zevlujících kolem rekonstruované vyhořelé Maměnky a popojel o kousek dál. Vypnul jsem si tlumič „na prázdno“, nasadil helmu a rukavice. Už jsem se chystal spustit Garmina na představci, když jsem za sebou uslyšel: „Ahoj, můžu se tě na něco zeptat“?

Stáła tam ona. Vyoblékaná jak ze žurnálu, či spíš z katalogu Specialized. První jsem si všimnul jejího biku. Napadlo mě, že buď to bude pekelně nalítaná bajkerka a nebo tu někdo neví, co s penězma. Ona nebo její partner? …. Zkrátka Stumpjumpera v plné palbě v S-Worksu si kupují v podstatě jenom tyhle dvě skupiny lidí :-).

Ve vteřině jsem věděl že se jmenuje Naďa a že je z Pardubic. A že je tu poprvé a že neví kam jet.
„A kam se pak potřebuješ dostat“?
„Do Čeladné….“
„No, ono vůbec tady se odsud moc vymýšlet nedá a moc se nesvezeš. Ale jestli chceš, jedu po červené na Martiňák a odsud po žluté sjedeš přímo v Čeladné“. Ukázal jsem přibližně směr..
Bez rozmyslu: „Jo!“
Než jsem stačil říct, že začátek je v šutrech a že opatrně, letěla přede mnou. Na hraně z cesty dolů se trošku zarazila a ztuhla. Pak ale bylo vidět že cosi najeto má a na kole nesedí jak pecka. Dostali jsme se z toho těžšího úseku a já kromě jiného zaregistroval, že se mi ta její malinko objemnější, ale krásně kulatá prdelka „zaťatá v pěst“ natažená v uplých kraťasech vážně líbí. Na dalším těžším úseku jsem se zase takticky zařadil za ni a hltal ji pohledem. Na stehnech v záběru byly vidět zaťaté svaly a ty její opálené lýtka zezadu byly jednoduše nádherné!

Sjeli jsme na asfaltku, zařadili se vedle sebe a pokračovali vytýčeným směrem. Mluvila na mě a tak jsem si ji mohl prohlédnout líp bez toho abych vypadal jako šmírák. Potvrdil jsem si to s oblečením od Spešlu. I ponožky. Přemýšlel jsem jestli má od nich i podprdu :-). Ale fakt je, že jí ten fialový kytičkovaný outfit slušel. Bylo na ní vidět, že o sebe dbá. Kromě solárka (nepochybně) evidentně i cvičila. Měla krásné vlnité světlé vlasy do culíku, co jí prolézal přesně určeným výřezem z helmy ze série WMN. Rukavice celoprsté, tak to že má krásně upravené nehty jsem zjistil až později. I to, že pod levou rukavicí měla snubák. Věk kolem třicítky. Zvonivý hlas jí vycházel z namalovaných rtů na namalované tváři. Ale make-upu bylo tak a akorát a evidentně žádný šunt z regálu v Lidlu.

O biku cosi věděla, dokonce popisovala funkční upgrady. Takhle nám uběhla cesta až na Martiňák. Bylo zavřeno. Chystal jsem se, že ji doprovodím k rozcestníku na Čeladnou a pofičím si dál sám. Evidentně se ale rozloučit nechtěla. Vyptávala se kam jedu a jaký terén tam je.
„Vadilo by ti, kdybych jela s tebou?“
To mě dost překvapilo.
„No ale to máš úplně na druhou stranu a jak spadneš dolů na Bečvy, zas budeš muset přejet tenhle hřeben.“
„Jedu“ odvětila nekompromisně.
Mám najetý takový pěkný trailík lesem nad Horní Bečvou kolem Kyčery. Chvilkama je to mezi kořeny a šutry hodně hlavou dolů a tak jsem radši do toho úseku najel jako první. Byla tam pomalejší, ale když jsem zastavil a ohlédl se, ani v tom nejtěžším místě si nešlápla. Dobře ty!

Pod přehradou jsme se zastavili na kafe. Bylo už dost teplo a tak si rozepnula dres. Ne, na těch už opravovaných ňadrech nebyla sportovní podprsenka s eSkem :-). Byla jiná a evidentně ne levná, jako ostatně všechno co měla na sobě. Sundala si helmu a sedla si naproti mě. Byla fakt krásná. Všimla si jak si ji prohlížím. Pousmála se. Ale evidentně jí to nedělalo zle.
„A kam teď jedeš?“
„Nahoru na hřeben na Benešky a pak dolů do Karlovic. Tam dám jídlo a přespávám na Kohůtce. To je další kopec nahoru.“
„Co kdybych jela dál? V kolik budeme v těch Karlovicích?“
Když jsem jí řekl že tak za dvě hodiny, vstala a poodešla s telefonem.
„Domluveno, ve tři si mě vyzvedne v Karlovicích!“ řekla s úsměvem
„A kdo?“
„Manžel.“
Ne že bych tu odpověď naprosto nečekal, ale i tak mě to poněkud překvapilo. Snažil jsem se to na sobě nedat znát, ale asi se mi to úplně nepovedlo….
„Jsme tady v Čeladné, protože muž tu má konferenci. Já ho ráno asi prudila když si chystal přednášku, tak mi řekl že mám vypadnout někam ven. Tak jsem vypadla….“
Víc jsem se už nevyptával, ale ona v tématu v náznacích pokračovala dál. Manžel je o dost starší, děti nemají, ona je dost vytížená v zaměstnání, tudíž si tímhle pobytem nahrazuje dovolenou. Prý že má úplně volnou ruku, jakoby tu byla úplně sama. To poslední dost zdůraznila.

Od hotelu Bečva kde jsme si dávali to kafe (nic moc teda), jsme se vydali do prvního velkého stoupání na Benešky. Moje předsevzetí, že si to pěkně vydupu kam až to půjde vzalo za své. Vypadalo to jak debatní kroužek a víc jsme tlačili než šlapali. Na sjezdovkách kvetlo letní kvítí, sluníčko krásně hřálo, všechno vonělo a tak mi to ani nevadilo. Navíc se Naďa ukázala jako velmi zábavná společnice a tak ta cesta k odpočívce Solisko hezky ubíhala. Odsud je krásný pohled zpátky na beskydský hřeben, ze kterého jsme před pár desítkama minut sjeli dolů do údolí. Ten pohled je odsud úžasný. Asi tohle bylo tím spouštěčem, endorfiny udělaly svoje…. Zkrátka se přitočila a vlepila mi pusu.
„Ty jo! Díky! Tohle je nádhera! Sama bych sem nikdy nevylezla!!“
Přemýšlel jsem, jestli to byla normální kamarádská pusa a nebo byla o nějaký ten zlomek vteřiny delší a značí něco jiného. Paní mi v hlavě udělala trošku zmatek…. Snažil jsem se vypadat vyrovnaně. Po chvilce zírání na horu a asi tak padesáti fotkách pořízených oběma mobily jsme se vydali dál do kopce. Cesta vede lesem až nahoru na Benešky s pořádným strkem. Ono vůbec - ten první den jsem si naklikal stoupání přes 1600 metrů. Naďa ale vypadala plná sil a opět přerušovaně jsme šlapali do pedálů nebo „tlačenkou“.
„Tohle ještě nic nebylo, nahoře na Beneškách se ti ten výhled bude líbit víc“ řekl jsem a odhodlal se k testu. Zkrátka jsem ji plesknul po prdeli, přičemž jsem záměrně volil směr tak, aby mi konečky prstů skončily co nejníž mezi půlkama. „Pohni!“ Zadek měla vysportovaný a krásně pevný. Bylo vidět že se trošku zasekla, ale evidentně se nenaštvala.

Vyjeli jsme na hřeben a otevřel se ten úžasný pohled na Javorníky zahrnující Kasárna až po Kohůtku s Makytou v povzdálí. Na nebi ani mráček… Bylo tam trošku rušno, ale i tak mi zopakovala to poděkování z předchozí zastávky. Bylo delší a obsahovalo i průzkum mých zubů jejím jazykem. Já na oplátku zase chytil její zadek v podobném směru jako před chvilkou a pevně stisknul. Zvedla se na špičky treter… Z povzdálí to asi vypadalo jako objetí partnerů po sportovním výkonu. Já ale věděl, že tam kdesi v údolí ji stopuje manžel a že pokud chci skórovat, toho času moc není….
„Co plánuješ?“ Zeptal jsem se opatrně
„To dost záleží na tobě“ podívala se mi do očí….
„Máme myslím dost málo času….“
„On když tak počká….“ Řekla, šáhla do kapsy na zádech, vytáhla iPhone a přepnula ho na „letadýlko“….
„Ok. Pojeď za mnou.“ Původně jsem měl naplánované jet po hřebeni až na Třeštík a dolů Kobylskou do Karlovic. Takhle jsem se rozhodnul pro změnu.
„Chceš na rozhlednu?“
„Jo!!“
Rozhledny mají jednu velkou výhodu. Když na nich děláte něco „nekalého“ vidíte do dálky jestli se někdo blíží a když už někdo začne dupat po schodech, máte dostatek času zakamuflovat a zahladit stopy. Netuším jestli přemýšlela stejně jako já a nebo se jenom těšila na další výhled. Každopádně jsme po hřebeni vyrazili vstříc rozhledně Miloňová.

Když jsme tam dojeli, nikdo tam nebyl. Oba bajky jsme opřeli tak abychom na ně viděli a vyběhli nahoru. Asi nikoho nepřekvapí, že jsem po schodech zase lezl jako druhý. Nahoře to vzalo ukrutně rychlý spád. V mžiku byla nahá jenom v tretrách. Zkrátka dres s podprsenkou letěly přes hlavu ještě před vrcholem a tam jenom svižně stáhla kraťasy s vložkou, které měla jako správná bajkerka naostro. Dostal jsem pusu na uvítanou. Dlouhý a něžný polibek. Její rty chutnaly slaně, ale i když měla celé to krásné tělo vlhké potem, nádherně voněla. Hladil jsem ji po jejich krásně tvarovaných prsou co za sebou měly opravdu citlivě a hezky udělanou plastiku. Žádné balóny, ale přirozené a krásně souměrné „slzičky“ pro tak trošku větší dlaně. Po chvilce hladově poklekla na dřevěnou podlahu a já rychle dodělal co jsem už začal před chvilkou. Kraťasy žuchly na zem vahou mobilu co jsem měl v kapse. Vzala mě do pusy a začala intenzivní tanec ústy, jazykem a rty na mém péru, co už drahnou dobu tohohle výletu stálo v pozoru.
„No, to bude rychlé! :-)“
Na to zareagovala jednoduše: vyskočila, opřela se o zábradlí někam směrem do údolí ke Galíku, vyšpulila na mě zadeček a lehce rozkročila své opálené a vyšpponované nožky, přičemž v tretrách stála na špičkách. Lehce se zavlnila: „Rychlovky jsou nejlepší!!!“
Šáhnul jsem jí do neuvěřitelně mokrého rozkroku zezadu a přivoněl. Mám rád když ženská není vymydlená a voní přirozeně. Když jsem přičichnul k ruce, byla cítit výrazným voňavým pižmem, jejím potem co už jsem měl načtený a lehce i močí, protože před pár minutami si v lese odskočila na malou. Přiložil jsem žalud mezi naběhlé pysky přejel nahoru a dolů a přitlačil. Okamžitě mi vyšla vstříc. Přirazil jsem párkrát pomalu a vychutnával si tu krásně vlhkou a horkou dirku. Pevně jsem ji chytnul za boky a začal bušit. Uvědomil jsem si, že jsem sice nahý, ale kromě botů co jsem měl stejně jako ona na nohách mám pořád na hlavě helmu. Přišlo mi to legrační, ale nebyl čas to řešit. Mrdal jsem ji rytmicky a tvrdě, protože když jsem zpomalil a ty přírazy zjemnil, okamžitě mi přírazy dala najevo, že takhle fakt ne! Pustila zábradlí jednou rukou a začal si v tom kalupu honit kundu zepředu. Já už byl blízko vyvrcholení a tak jsem musel různě povolovat nohy abych se neudělal dřív, než dáma dosáhne kýženého cíle. Ten po asi třech - čtyřech minutách přišel. Pot ze mně lil proudem a do nohou už jsem chytal křeče. Ona při svém orgasmu povolila v kolenou a šla do lehkého podřepu, kde se třásla ve slastné křeči. Já vyklouznul ven a tak jsem jenom pravou rukou třikrát potáhnul a postříkal jí záda a kříže s krásnou malou kerkou ornamentu, takovou dávkou mrdky, že mě to samotného překvapilo…
„Tos nemusel! Mohls dovnitř…“ hlesla, posunula se blíž zábradlí, opřela se o něj břichem, naklonila se dopředu a povolila nohy. Já se opřel zády vedle ní.
„To je v pohodě Naďo, já jenom nechtěl, aby ti to teklo při jízdě ven do vložky v kraťasech!“
„To je fakt!“ Naklonila se ke mně v náznaku, abych se shýbl a políbil ji. Po krásné a dlouhé puse jsem se prohrabal v batohu a našel vlhčené i normální kapesníky. Utřel jsem jí krásné záda a plácnul po zadku. Ona si pak ještě otřela stehna a lýtka, kam mezitím ta moje rozpouštějící se nadílka stekla. Pak nečekaně prudce vyskočila a začala na sebe házet oblečení. Následoval jsem ji. Po krátké přednášce co kde je a který kopec je který, jsme seběhli dolů po dřevěných schodech. Právě včas: k rozhledně se blížila asi nějaká škola v přírodě.

Sjeli jsme dolů k hotelu Galík a pak dál nahoru na Horal, kde jsem si naplánoval oběd. Vyhodil jsem do koše plné kapsy kapesníků z předchozího utírání a sedl si ke stolu. Bylo asi půl třetí. Naďa vytáhla mobil a chvilku do něj klikala. Objednali jsme si jídlo a pití. Klábosili jakoby nic a já na sobě nedal znát trošku smutek z toho že budu pokračovat sám.

Když jsme dojedli a pili kafe, zazvonil jí telefon. Vyskočila, vyklopila do sebe zbylý obsah šálku a když jsem vstával že se rozloučíme, naznačila rukou ať si sednu.
„Vydrž! Seď, já ještě dojdu…“. Polilo mě horko, že se vrátí i s chlapem a já budu muset hrát asi tak 45 minut potom co jsem vytáhl čuráka z kundy jeho staré, jak moc rád ho poznávám a křenit se při seznamovacích formálních kecech. Maloval jsem si to původně tak, že odejde a už se nevrátí. Ale takhle jsem se snažil nahodit nějaký neutrální výraz a připravoval se na to, jak mu podám ruku, ke které jsem před chvilkou voněl a ta vůně mě vzrušovala až k zbláznění.

Já seděl zády k tomu průchodu kolem recepce, kudy se na terasu Horalu jde. Čekal jsem tedy útok zezadu, ale bylo mi blbé si přesednout opačně. Útok přišel. Proplula kolem mě a práskla sebou zpátky na židli. Trvalo mi asi tři vteřiny než jsem se zeptal:
„Co je? Kde ho máš?“
„Odjel. Necháš mě na té Kohůtce přespat u sebe?“
Seděl jsem konsternovaně na židli a dost možná jsem seděl s pootevřenými ústy. V úžasu. Až v ten moment jsem zaregistroval, že vedle ní na židli přistál cyklobatoh. Vsadil bych se, že byl úplně nový. Moc jsem nechápal co se děje.
„Já mu volala už před tím, jestli mu nebude vadit že dva dny nebudu. Že jsem někoho potkala a chci si to tady projet. Tak že by mi mohl nabalit batoh…. Co jsem riskovala? Jenom to, že kdybys mě sral, nasednu tady do auta a odjedu s ním zpátky.“ Usmála se nahlas zvonivě a ukázala světu svoje krásné zuby.
„Tak co, bereš mě?“
„A jemu to nevadí?“
„To neřeš Martine. Jedeme spolu na Kohůtku? Ty asi pojedeš zítra na druhou stranu, ale dívala jsem se, že když bych sjela zítra někam na Vsetín, odsud mi pak jede vlak, abych se nějak přiblížila k Čeladné“
„Jo, pojedeš do Frenu jako já dneska ráno.“
Vzal jsem telefon a volal na hotel, jestli můžeme přespat dva. Před prázdninami to ještě nebyl takový problém. „Jedeme, cesta dlouhá a hlavně do kopce….“

Přes sedlo Pod Lemešnou jsme se vyškrabali na Kasárna a tam na terase u piva jsme si špitali a chechtali se při pohledu přes údolí na rozhlednu, kterou jsme před pár hodinami pokřtili. Cesta po hřebeni potom byla několikrát okořeněná nějakým tím muchlováním, prstěním, lehkým pokouřením a tak. Na Kohůtku jsme dojeli zbití jak psi, ale moc příjemně a jasným příslibem že tenhle den ještě nekončí. Naďa se oddělila a vyběhla na pokoj, když jsem zamykal bajky v kolárně. Když jsem došel na pokoj, bylo mi blbé za ní lézt do sprchy. Když vyšla ven, byla v osušce a v ruce držela erární fén, co vzala v koupelně. Vysprchoval jsem se a převlékl do toho lehkého oděvu co jsem si nabalil. Ona na tom byla stejně, jenom místo kraťasů měla krátkou sukni. Hádal jsem - jak jsem pak zjistil správně, že pod ní nic neměla. Seběhli jsme dolů na večeři. Dali jsme si kultovní borůvkové knedlíky a s kávou a flaškou bílého šli na pokoj.

„Jak se cítíš? Potřebuju pořádně ošukat…“ vypálila na mě bez varování po chvilce kdy jsme s kávou seděli na posteli. „Nalij víno, za chvilku dojdu…“

Když se vrátila, měla na sobě superprůsvitné rudé krajkové spodní prádlo, co odhalovalo mnohem víc než skrývalo. Tohle se běžně v cyklobaťůžku nevozí. Že tu cosi nehraje mi docvaklo ve vteřině. Ještě větší úžas se dostavil, když jsem v její ruce zaregistroval tubu lubrikantu.
„Tohle ti chlap normálně balí do batohu na kolo? A ausgerechnet v situaci, kdy máš přespat kdesi mimo s někým, koho nikdy neviděl? Osvícený muž, toho se drž!“ Snažil jsem se zavtipkovat……
„Jo. Ale znáš to, je to něco za něco. Chce kompletní fotodokumentaci. Budu se snažit fotit tak aby ti nebylo vidět do tváře. A nebo že bys nás spíš fotil ty?“
Polknul jsem naprázdno. Cuckold….. Jackpot na jeden vsazený sloupeček! Jsi šťastný parchant chlape!

Upili jsme trošku vína a já ze sebe shodil ten srandovní oděv. Lehnul jsem si na záda, Naďa se postavila na posteli nade mě a chodidlem mi začala přejíždět po ptákovi. Sehnula se, sebrala z prostěradla telefon, podala mi ho odemčený a řekla: „foť“. Napráslak jsem pár fotek tohohle z mého pohledu skvělého výjevu. Pak poklekla a začala mě laskat ústy na hrudi. Rukou občas jen tak jakoby mimoděk zavadla o mé péro, co stálo v pozoru. Pak jsme se líbali, já jí hladil přes jemnou krajku její krásná prsa. Dala ruku za záda a zkušeně v mžiku jí podprsenka sjela dolů po ramenou. Takhle to bylo lepší! Převalila se na záda nohy pokrčila a dala zeširoka od sebe… Já klekl před ni a snažil jsem se nějak odsunout tu krajku z jejího klína.
„Nebylo by lepší to sundat?“ Ptám se. Nezaváhala ani na vteřinu a kalhotky letěly z postele na zem. Zbořil jsem se ústy do její do hladká vyholené pičky. Ta vůně z odpoledne tady byla pořád, jen už ne tak výrazná. A chutnala úžasně. Měla překvapivě velký poštěváček, co na mě výhružně trčel. Opatrně jsem ho oblíznul. „Přitlač! Mám to tak ráda!“ Obrátil jsem dlaň pravé ruky nahoru a do její dírky jsem strčil ukazováček a prostředníček. Při tom jsem jí střídavě sál a jazykem objížděl naběhlý klitoris. Ona ležela se zakloněnu hlavou a rukama se mi hrabala ve vlasech. Najednou se nadzvedla, podala ze stolku lubrikant a řekla: „Ty tvoje prsty chci do zadku!“ Na prsty mi nanesla čirý gel a já splnil její přání, Pokračoval jsem v tom dráždění a Naďa se kroutila a prohýbala vzrušením. „Dost!“ řekla se vzrušeným výdechem a začala se zvedat. „Lehni si na záda“ když mi tohle říkala, sebrala zase svůj telefon a strkala mi ho do ruky. klekla si nad mé nohy a začala mě kouřit. Byl vidět že to dělá ráda a že ví jak na to! Já ji fotil ze všech možných směrů a úhlů. V tom se zvedla, otočila a obkročmo zády ke mně si na mě nasedla. Fotil jsem každičký moment - to jak si mě zavádí do kundy, to jak si hledá správnou polohu a to jak na mě začala dlouhými a pomalými pohyby jezdit. Bylo to skvělé!
„Dej mi ten telefon…“ dala ruku za sebe a já jí ho dal. Čekal jsem že se nějak bude fotit zepředu. Jenže ona vytočila vybraný kontakt a neustávajíc ve svém pohybu si dala telefon k uchu:
„Ahoj lásko! Co deláš? Máš čas?“
….
„Já šoustám. Je to skvělé! Chtěl bys tu být a vidět to?“
……
„Sedím na něm a mám jeho čuráka v kundě, chceš slyšet jak jsem u toho mokrá?“ Telefon dává dolů a ten na druhé straně slyší to co já.
…..
„Nechám se ošukat do prdele, jsi rád?“
….
„Pošlu ti nějaké fotky zlato, už musím. Pa!“
Když už jsem věděl co mě čeká, řekl jsem jí, že ji chci píchat zezadu. Ochotně mi nastavila na všech čtyřech, prohnutá v zádech a s nohama do široka rozevřenýma. Klekl jsem si za ni a začal ji šukat podobným tempem jako odpoledne. Když klečím na kolenou, nehrozí že bych se udělal. Vydržím dlouho….. V mžiku jsem zase měl v ruce její telefon a dokumentoval. Pak jsem ho položil a do zadečku jí strčil nejdřív jeden a pak zase dva prsty. Evidentně se jí to líbilo, protože začala být ještě hlasitější. Její vzdechy musely být slyšet až na chodbu. Nahmatal jsem tu modrou kulatou tubu a z ní vytáhnul ptáka, vytlačil jsem na žaluda trošku gelu, jednou nohou jsem šel do podřepu a přiložil čuráka k její nádherné druhé dírce. Příprava prsty se vyplatila a tak jsem do ní vklouznul téměř okamžitě. Donutila mě k dalším detailním fotkám. Mezi tím jsem přes tu tenkou hráz ucítil že si do pičky strčila dva a dost možná tři prsty a začala si drandit celkem zuřivě přední stranu pochvy. To mě vzrušovalo a tak jsem trošku přitvrdil. Reagovala silnými a hlubokými steny a já pochopil že to na ni jde. Držel jsem ji za vlasy a táhl jí hlavu nahoru a druhou rukou jsem jí plácal po natřásajícím zadku. To ten orgasmus ještě urychlilo. Ucítil jsem na svém stehně mokro, jak si při tomhle čísle ustříkla. Vytáhl jsem ho ven a viděl že i prostěradlo pod ní je dost mokré. Nu což? Budeme se při spaní tulit na druhé půlce! :-)

Převalila se na záda a hluboce oddychovala. Já ležel vedle ní a hladil ji ve vlasech. Vzala mi čuráka do ruky a potahala mě za něj jak za vodítko psa: „Pojď do mě zepředu“. To nemusela říkat dvakrát :-). Klekl jsem si před ni a strčil čuráka do rozvolněné kundy, která byla jako vždycky u ženské po squirtu mokrá vevnitř i zvenčí. Miluju to, když se pak na takhle mokrou kůži lepím. Mrdal jsem ji pomalu, ona měla pokrčená kolena doširoka rozevřená. Líbali jsme se při tom a ona slastně vrněla. „Můžu ještě do áčka?“ „Jo, samozřejmě!“ odpověděla. Levou rukou jsem byl opřený o postel. Pravou ruku jsem prostrčil pod ni a pevně ji chytil za prdel. Pochopila že víc rukou nemám, našla si cestu do svého klína a poté co jsem z ní vyklouznul, strčila si mého ptáka do zadečku. Nohy zvedla vysoko nad sebe. „Přidej!“ Začal jsem do ní bušit a pravou rukou jsem jí drtil zadek. Hrudníkem jsem byl nalehnutý pevně na ni a užíval si té slasti ležet na jejich prsou. Cítil jsem že mě v tom rozkroku odtlačuje. Přerývaně dýchala a já ucítil jak mě zas tahá za kokota. Teď si ho zavedla do pičky. Otevřela oči a dívala se do mých. Ústa měla sevřená, byla soustředěná a položená do toho co dělá. Kolem očí se jí dělaly při tom vypjatém výrazu rozkošné vrásky kolem očí a úst. Po chvilce se operace opakovala a já zase skončil o patro níž. Užíval jsem si to, že tahle nádherná ženská co patří někomu jinému, je dneska jenom moje. Ochotná udělat co mi na očích uvidí a evidentně šťastná že to tak je. Mrdal jsem ji a představil si na okamžik tam kdesi na druhé straně chlapa vzrušeného svým ponížením s telefonem v ruce, jak čeká až mu jeho milovaná manželka zavolá a nebo pošle fotky toho, jak mu jí przní nějaký cizí parchant. Já. Doteď jsem se v té situaci necítil komfortně, ale přistihnul jsem se u toho, že se mi ta představa líbí…..

Vydrželi jame takhle dost dlouho. Já ale už dost cítil záda a chtěl si odpočinout. Odvalil jsem se vedle ní. Na to ona zareagovala téměř okamžitě. Nasedla si čelem ke mně. Přiznám se, že jsem v tom prvním momentu nevěděl kde jsem, protože obě dírky už měla tak rozmrdané, že se to moc pocitově poznat nedalo. Po chvilce kdy na mě skotačila jak při rodeu jsem zjistil že to byla prdelka. Pak se nadzvedla a jak ten večer už nepočítaně udělala opět výměnu. Byl jsem zase jak v transu - z tohohle pohledu to bylo ještě lepší. Její dokonalá vysportovaná postava se nade mnou tyčila a vrcholem byly ty překrásné kozy. Ještě chvíli jsem ji musel fotit. To už mi trošku ne že by vadilo, ale spíš odvádělo od soustředění na tu nádheru, kterou jsem měl jenom pro sebe. Byla jedním slovem úžasná! Pak se mě zeptala jak se udělám já. Poprosil jsem ji o to ať se nadzvedne a místo zepředu dozadu začne po mně jezdit nahoru a dolů. V ten moment jsem zase přesně nevěděl kde jsem, ale po půl minutě tohohle dráždění se mi zatmělo a já se jí vystříkal do kundičky. Po tom celém dni a po tomhle čísle jsem odpadnul a na tom propoceném a mokrém prostěradle jsem zůstal bezvládně ležet. Když se fotila tam dolů, jak je použitá a sperma jí stéká vkleče po stehně, pootočil jsem trošku hlavu. Ten pohled nebyl určený pro mě.

Odešla s telefonem do koupelny. Bylo slyšet jak s někým mluví. Sprcha se spustila dobře až po čtvrthodině. Nazdal jsem že už bych za ní mohl…. Vešel jsem do koupelny a zalezl za ní do sprchového koutu. Bylo tam málo místa a tak jsme se museli dost tisknout k sobě. Přišlo mi že je ráda. Potřeboval jsem to vědět, protože jsem si nebyl jistý, jaká je po vykonaném aktu vlastně ta moje pozice. Obával jsem se, že tu už pro mě třeba není místo. Bylo. Ona byla spokojená a uvolněná. Zas ta veselá ženská, co si jenom tak nalehko vyrazila na Radhošť na kole.

Ráno jsme se nasnídali, šli podívat na vyhlídku a poté co jsme si sbalili věci jsme šli pro biky. Dělal jsem si z ní srandu, že já vozím olej na řetěz a ona lubrikační gel. Vyrazili jsme a ona byť mohla odbočit asi tak čtyřikrát a sletět dolů k Bečvě, vydržela se mnou až do nejzazšího možného bodu, do Papajského sedla. Tam jsem ji pochválil, že dala překvapivě i předchozí Krkostěnu. Nevěděl jsem jestli si mám říct o telefon. Vyřešila to za mě Naďa, nadiktoval jsem jí svoje a ona mě prozvonila. Poprosil jsem ji o zprávu že dorazila v pořádku. Nechtělo se mi ji pustit pryč, chvilku jsme se ještě ve stoje líbali a objímali. Pak sedla na kolo a zmizela dolů směrem na Kýchovou. Já tam ještě chvilku postával a koukal za ní. No a potom jsem se začal škrabat nahoru na Makytu.

Domů jsem se dostal až večer. Byl to parádní výlet a dopadl tak jak bych to nikdy nečekal. Zalezl jsem do sprchy. Když jsem vylezl ven, přistihnul jsem se u toho, čemu jsem se potutelně usmíval včera večer na pokoji. Zíral jsem na svůj iPhone a čekal až cinkne. Nic. Navečeřel jsem se, přečetl pracovní maily. Nic. Uvařil jsem si kafe a vyhodil kopyta nahoru u televize. Stejně dlouho nevydržím….. Nic. Měl jsem jakýsi splín, ale připisoval jsem to tomu, že jsem fakt unavený. Přece si nebudu kazit ten výlet. Zvedl jsem se z pohovka a odešel do koupelny vyčistit si zuby. Telefon cinknul… „Dojels v pořádku? Já jo. Byla to paráda! Líbám! Naďa“!

Usnul jsem a tu noc se mi vůbec nic nezdálo.