Příběh kurtizány 6- plavba

Od Baryho odcházím jako v mrákotách. Nikdy bych nevěřila čeho jsem schopná. Asi trochu ve mne probudil Tomas mé dominantní já svou nabídkou. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Vyrážím městem domů. Díky myšlenkám v hlavě nedávám pozor a málem upadnu, kdyby mne nezachytil mladý muž. Je to cizinec.Jde to poznat podle šatů i podle přízvuku, když se mne ptá zda jsem v pořádku. Nejsem schopná odpovědi. Jednak z šoku tak i z jeho pohledu. Takové hnědé oči jsem ještě neviděla. Pomalu mne zvedá do vzpřímené polohy. Vzpamatuji se.
„Ano děkuji, nic se mi nestalo. Omlouvám se za svou nešikovnost." A raději odcházím.
Doma mne matka vítá, jako by mne neviděla dny místo pár hodin. „Co se děje?" Takovou ji neznám v očích jde vidět, že měla strach. „Viděla jsem tě, že jdeš k Barymu. Tak jsem o tebe logicky měla strach." Aby se uklidnila, vyprávím ji, co se u něj událo. Na závěr ji podám list s mírami.
„Potřebuji, abys podle toho ušila kostým psa z vlčí kůže, co zůstala na půdě." Matka se toho nápad chytne. Jde vidět, že taky se chce pomstít, ale cítím, že z jiného důvodu. Nevyptávám se. Za pomocí mé představivost a šikovných rukou matky je kostým hotový. Do výroby jsme se zabraly až tak, že jsme zapomněly na čas.
Pohled zavadím o hodiny, které jsou zavěšené na zdi . Najednou ve mne hrkne. Rozeběhnu se po schodech nahoru. Nechtěně převrhnu židli. Rychle se vykoupu. Rychle se převléknu. Do halenky, pod ní korzet na háčky. Tenké kalhoty, na ně z boku připnu sukni. S matkou se srazím v půlce schodiště.
„Počkej, kam letíš divochu."
„Promiň nemám teď čas ať stihnu, být u kotviště včas. Pak ti to vysvětlím, jen mi podej tu kabelku."
Letím, jak splašená. Sotva popadám dech. Úplně jsem zapomněla na admirála.Jeho loď nacházím rychle. Už mne vyhlíží z přídě lodi. Pomalu po můstku vchází na palubu. Na palubě si všimnu dalších tří postav. Poznám v nich Lukase, Baryho a cizince. Admirál, Lukas a cizinec nestydatě se na mne dívají. Bary má skloněnou hlavu. Admirál ke mne přistoupí a dvorně mi políbí ruku.
„Mohu vám Kateřino představit Alexe. Je synem mého blízkého přítele u královského dvora. Dnes přijel mi osobně, říct o záležitostech říše. Pokud nás omluvíte dořešíme pár věcí a budu se vám věnovat podle plánu."
Alex ještě než odejde společně s ostatními do kajuty se dvorně ukloní a políbí mi ruku. Do ucha mi zašeptá.
„Moc mne těší neznámá dámo jenž mi dnes spadla do klína a nemohu zapomenout."
I když už je dost hodin je stále horko. Na palubě je menší stolek se džbánem s vodou a sklenice. Voda mne osvěžila. V zadní části jsou rozprostřeny lehátka. Svléknu halenku i sukni a nastavuji se slunci. Pomalu usínám. Náhled ucítím něčí ruce na mé šíji. Leknutím sebou cuknu. Otevřu oči a vidím Alexe. Mužům se vymluvil, že si jde zakouřit. Přisedne ke mne na lehátko. Jeho pohledu se nemůže odhrnout od mého poprsí uvězněného v korzetu. Rukou i přes něj se snaží nahmatat bradavku. Chce mne políbit, ale nedovolím mu to. Uhnu hlavou na stranu. Tím pádem se uvolní přístup k mému krku. Využijte toho tak mne políbí aspoň tam. Polibky sjíždí do výstřihu. Rukama mi obepne poprsí a zmáčkne jej. Reflexně ode mě dostane facku.
„Omlouvám se, nechal jsem se strhnout." Všimnu si, že přes malou škvíru nás pozoruje Lukas. Tváří se velmi naštvaně a mrzutě.Odchází znova do kajuty i Alex usoudil, že by se měl vrátit.
Asi po půl hodině všichni čtyři muži objevují. Lukas odchází ani se na mne neohlédne. Nakopne první věc, co vidí. Z razance jde vidět, že je hodně vytočený. Bary si dovolí letmý pohled na mne, ale hned sklopí zrak a odchází. Na záď dojde admirál.
„Kateřino nevadilo by vám, kdyby s námi podnikl plavbu i Alex. Nemohu ho jen tak tady nechat. Kdyby ho spatřila manželka byl by problém."
Chvíli dělám, že přemýšlím. Nakonec souhlasím pod podmínkou, že se mne Alex již nedotkne. Admirál můj požadavek přetlumočí. Jde jen slyšet Alexův povzdechl. Vyplouváme. Velmi mne zaujme vykasávání plachet. Netrvá dlouho a z řeky se dostáváme k moři. Vzduch je chladnější. Proto odcházím dovnitř.
Po chvíli přichází admirál i Alex. Vedení lodi předal svým mužům. Stůl je zde prostřený různými lahůdkami z mořských tvorů. Už mi vyhládlo. Muži si přisednou a pustíme se do jídla. Alex vypráví příběhy od dvora. Jak má král trápení se svým bratrem díky jeho vrtochům. Při některých se mohu potrat smíchy. Máme dojedeno. Admirál má tajný sen a dnes ho chtěl uskutečnit. Nikdy neměl na palubě ženu. Zalíbila se mu představa milovat se při houpání vln.Jeho přání je pro mne lákavé, ale co s Alexem. Náhle dostanu nápad.
„Mám pro vás návrh, tak abychom byly spokojení všichni tři. Přesuneme se do komnaty.
„Alexi ty se smíš jen dívat."
Odcházím, ještě si z kabelky nenápadně vezmu pouta, které tam zůstaly od rána. Muži mne následující. Oběma řeknu, aby se svlékly. Nahého Alexe připoutám k sloupu. Admirál si hoví v posteli také nahý. Pomalými smyslnými pohyby se také svlékám. Oběma se už postavily péra.Přistoupím k Alexovi a od klíční kosti po pánev ho poškrábu nehty. Potěžkám jeho pytel a jemně zatáhnu. Tím veškerá moje pozornost pro něj končí. U admirála použiji polohu 69. Tu má velmi rád. Baví ho lízat, prstit a přitom nechat sám sebe dráždit. Nejprve se zdráhá, ale pak úplně zapomene, že nejsme sami. Tohle vydrží dlouho. Po nějaké době dosáhnu orgasmu. Jeho chlouba je pořádně tvrdá a já dost vlhká. Osedlám si ho opačně, jsem k němu zády k Alexovi čelem. Nejprve se setkají naše oči poté jeho pohled se sklání níž po celém mém těle. Chvíli se zastaví na mých kozách,pak na rozkrok, který je spojený s admirálovým. Na Alexově penisu jde vidět kapička vzrušení. Zavřu oči ať se nesoustředím na ty jeho. Admirál mne chytne za boky a rychlost a hloubku si určuje sám.
Já si hraji s poštěváčkem. Naše vzdechy hodně rajcují Alexe, zkouší jestli se mu nepovede vyrvat z pout. Když se podruhé udělám stáhnu sebou i admirála. Přistoupím k Alexovi a sperma, co je ve mne mu rozmažu po celém těle. Ale aby nepřišel zkrátka párkrát mu promnu penis v ruce a udělá se taky. Právě v pravý čas už jsme zpátky v přístavišti.
Obléknu se, rozloučím se s admirálem a odcházím.