3. V nouzi poznáš šéfa

"Dobrý začátek?" Zeptal jsem se.
"Jasně," řekl šéf. "Snad sis nemyslel, že to bude vše? Máme pár dnů, než se vše vyúčtuje. Ale neboj se. Jsme na dobré cestě. Teď mám schůzku, takže Jitko kalhotky a podprsenku dej do šuplíku u mého stolu ukliď tady po sobě ten svinčík a, můžeš jít domů, a Aleši, ty máš určitě nějakou práci."
Jitka se narovnala a já i můj šéf jsme sledovali, jak papírovým kapesníčkem začala utírat kapky šéfova semene ze stolu a podlahy, jak kalhotky a podprsenku skládá a uklízí do stolu. Pak si na kundu plnou semene a potřísněný zadek natahuje modré džíny a přes kozy přetáhne svetřík. Otřela si slzy z tváře a šéf nám otevřel dveře kanceláře, já jsem šel ke svému stolu a Jitka zamířila chodbou na parkoviště k autu. Šéf jí sledoval ze dveří a když byla asi v půlce chodby zavolal na ní,, Jitko“. Jitka se zastavila, ale na šéfa nepohlédla. On v klidu pokračoval hlasem, který byl určitě slyšet ve všech kancelářích,, od zítra budeš mít svou kundu hladce oholenou“ a zavřel dveře do kanceláře. S manželkou jsme se nedokázali přimět k tomu, abychom o tom, co se stalo mluvili. Jen jsme debatovali o tom, jestli šéf dodrží svůj slib. Neřešili jsme, co dalšího od Jitky nebo ode mě v příštích několika týdnech očekává. Několik dní se nám neozval. Pak mi jednoho dne do práce zavolala manželka.
"Právě mi telefonoval šéf," řekla. "Volal ti domů?" Zeptal jsem se. "Ano". "Co chtěl?" "Chce, abychom zítra večer hostili nějaké jeho klienty. Pozval je na večeři." "Večeři? "On chce, abys uvařila večeři pro něho a jeho klienty?" "Ano šéf, říkal, že to jsou velmi důležití nový obchodní partneři ne obyčejní zákazníci a chtěl je pohostit domácí večeří, když jsou ve městě. Říkal, že spolu s ním budou čtyři."
"To je všechno? Co ještě říkal?" "Řekl mi, co si mám vzít na sebe." "Co si máš vzít na sebe? Co říkal?"
"No, ne tak docela co si mám vzít na sebe. Ale řekl 'Ukaž nohy a výstřih'. Znovu se mi zachvěl penis, když jsem přemýšlel, proč šéf chtěl, aby si manželka vzala něco sexy, a co od ní očekával v našem vlastním domě, se třemi klienty. Ale vlastně jsme neměli na výběr. Další večer manželka vařila a připravovala vše pro naše "hosty". Zatímco se vařila večeře manželka se šla obléct. Vyšla z ložnice v přiléhavé černé sukni. Byl to starší kus, který našla vzadu ve skříni. Nikdy úplně krátké sukně nenosila, takže z jejího pohledu byla krátká končila těsně nad koleny. A byla těsná, protože manželka od té doby, co si ji koupila, trochu přibrala. Přiléhavá sukně se jí provokativně obtáčela kolem zadku, takže bylo vidět, že dle příkazu šéfa neměla žádné kalhotky. K sukni si vzala bílí top bez rukávů. Byla to tenká přilnavá látka. "Já opravdu nemám nic s hlubokým výstřihem," vysvětlila mi žena. "Tohle je top, který jsem si koupila, abych ho mohla nosit pod saka a svetry na knoflíky. V obchodě vypadal dobře, ale později jsem zjistila, že po chvíli sklouzne dolů a když se předkloním, tak se rozevře, tak jsem ho nikdy nenosila." Top, ale pěkně přiléhal k její plnoštíhlé postavě a zvýrazňoval její velká prsa, která se bez podprsenky svažovala dolů a bylo jasně vidět že její prsa jsou opravdu velká, těžká a přirozená. Její plné bradavky na topu tvořili viditelné kopečky. Na zralé ženě, která má na sobě takhle vyzývavé oblečení, bylo něco obzvlášť sexy. Oblečení doplnila krásným make – upem. Má manželka byla opravdu sexy. "Doufám, že to pro šéfa bude dost dobré. Výhoda je, že by neměl nic zkoušet, když jsou kolem tři důležití klienti. Možná chce, abys byla jenom pastvou pro oči," řekl jsem a snažil se ji uklidnit. Ale sám jsem si tak jistý nebyl, jen jsem doufal, že večeře proběhne bez incidentů. Když šéf dorazil, měl s sebou své tři klienty. Všichni byli zhruba ve stejném věku, pravděpodobně tak 60–65. Byli to vysoce postavení lidé jako šéf a uzavírali nějaký významný obchod. Každý z nich nám byl představen. Manželka se usmívala a plaše po nich pokukovala. Když Jiřího, hnědovlasého muže se spoustou šedin, představoval šéf manželce, řekl: "Vladimír (Šéf) nepřeháněl, když nám líčil, jak jsi hezká." "Děkuji," odpověděla manželka a s pohledem upřeným do země udělala pukrle. František, těžší muž s kulatým obličejem, podal manželce ruku a poznamenal: "Vladimír nám o tobě hodně vyprávěl." Robert, muž s hlubokým hlasem, který nosil brýle s černými obroučkami, řekl: ,,Aleši, jsi šťastný člověk."
Hned zkraje se tedy ukázalo, že se předtím probíralo něco jiného než manželky kuchařské umění. Podával jsem v obývacím pokoji nějaké nápoje, zatímco manželka se snažila vymluvit, že jde dodělat večeři, ale šéf ji zahnal do kouta v obývacím pokoji a něco jí tam důrazně říkal do ucha. Jitka stála v pozoru a vyděšeně šéfa poslouchala. Najednou Jitka trochu nadzvedla top a Šéf ji začal podkasávat sukni a neskončil dříve dokud její lem nebyl v horní polovině Jitčiných stehen. Teď kdy byl očividně spokojen jí poslal do kuchyně. Jitka přinesla polévku a každému z nás nalila do talíře. Při servírování byli všechny oči upřeny na Jitku, protože když se předklonila top visel rozevřený a v něm se přelévala její volná prsa. Jitka stála vedle Františka, který si před večeří dal několik velkých martini a u stolu už vypil první sklenku vína. Neztrácel čas a začal Jitce osahávat zadek. Ke cti mé manželky slouží, že Františkovi na klín nevylila polévku. Rozšířila oči narovnala se, a mlčky snášela dlouhé osahávání zadku. Ostatní se zájmem sledovali, jak se Jitky polokoule vlní a již upravená délka sukně se povážlivě dále zkracuje. František ukončil osahávání zadku jeho popleskáním a pokynul Jitce ať se posadí.
Jakmile se Jitka posadila, Jiří, který seděl po její pravici, si dal záležet, aby židle byla blízko jeho. Jiří začal mluvil s Jitkou a díval se jí do topu, který se rozevíral, jak se nakláněla k jídlu. Měla pravdu; čím déle měla top na sobě, tím víc jí top klouzal a rozevíral se. Několikrát se ho pokusila upravit, ale vždy se ozvalo varovně syknutí šéfa. Netrvalo dlouho a Jiří obrátil svou pozornost i jinam. Když jsem se ze svého krajního místa podíval dolů pod stůl, viděl jsem, že se manželce po zásahu Františka vyhrnula sukně už hodně vysoko a Jiřího levá ruka byla položena na manželčině stehně.
Šéf zapojil skupinu kromě mě do konverzace. Všichni čtyři muži kladli Jitce otázky. Nejdřív se ptali na děti, jak už je má velké, kde bydlí a co dělají a tak, ale brzy se otázky staly osobnějšími.
Kolik měla sexuálních partnerů, zda jí uspokojím a kolik vlastě dlužíme Vladimírovi peněz. Jitka poslouchala celá ztuhlá a v obličeji červená jak rak. Sice koktavě, ale přesto na všechny otázky odpovídala. Na mě se ani jednou nepodívala. O pár minut později, když jsem se mohl nenápadně ohlédnout pod stůl, jsem měl to štěstí, že jsem zachytil přesně ten okamžik, kdy se manželce rozestoupila kolena a umožnila Jirkově levé ruce vklouznout hluboko pod sukni na její čerstvě oholenou kundu. Přistihl jsem šéfa, jak se rozhlíží pod stolem, jak jeho klient osahává mou ženu. A teď už z toho úhlu nebylo pochyb, že jeho dlaň je přímo v jejím rozkroku. Jitka seděla a snášela masáž kundy od muže, kterého ještě před necelými dvěma hodinami neznala. Kdyby muži na druhé straně stolu dávali pozor, i oni by podle šéfovy polohy poznali, co se děje pod stolem.
Šéf se snažil protáhnout večeři tím, že udržoval konverzaci i poté, co jsme dojedli, a poskytl tak Jiřímu více času na hraní s kundou mé ženy. Ale Jitka nakonec řekla: "Dá si někdo koláč?" A nenápadně když vstávala, vytáhla ruku ze svého rozkroku. Pokračovali jsme v konverzaci, ale Robert se zvedl a řekl: "Promiňte." Myslel jsem, že jde na záchod. Ale místo toho jsem ho přistihl, jak jde za mou ženou. Ze svého pohledu na konci stolu jsem částečně viděl do kuchyně a viděl jsem ženu u pultu, jak krájí koláč a dává kousky na talíře. Robert se k ní potichu přiblížil. Slyšel jsem, jak žena zalapala po echu, když ji chytil zezadu za prsa. Když se hovor u stolu ztišil, slyšel jsem, jak Robert říká: "Vláďa mi říkal, že jsi žhavá." a přes topik jí hnětl obě prsa, nadzvedával je a mačkal. Jitka odevzdaně stála a jen vypnula hruď, jak ji osahával. Když se Jitka odhodlala popadnout několik talířů s koláčem a od Roberta se odpoutat, s úsměvem ji pustil a vrátil se ke stolu. ,,Chceš dezert?,, Šéf se zeptal Roberta a podal mu kousek koláče. "Ne, díky," odpověděl Robert. "Právě jsem si v kuchyni našel svůj dezert."
"Půjdeme do obývacího pokoje na další rundu drinků" řekl Šéf. Přinesl jsem všem další pití. Poté, co se všichni usadili v obývacím pokoji s pitím, Jiří Jitku pochválil " jsi nejen krásná, ale i dobrá kuchařka máš ještě nějaké další přednosti, o kterých nevíme?" "Ano," odpověděl za ni šéf. "Taky umí dobře tančit."
"Tancoval jsem s ní loni na vánočním večírku a je opravdu skvělá tanečnice“. „Jiří, měl by sis zatančit s Jitkou," řekl šéf. "Aleši, máš nějakou pomalou taneční hudbu?" Jako zpitomělý jsem vyskočil a začal prohledávat hromadu cédéček na polici. Našel jsem jedno cédéčko s převážně popovými baladami a vložil ho do přehrávače. Jiří popadl Jitku a začal s ní tančit. My ostatní jsme se posadili a sledovali tančící pár. Viděl jsem, jak Jiří sklonil hlavu k jejímu krku. Pravou ruku spustil dolů a sevřel jí zadek. Tančil pomalu a rozkrokem se o ní začal třít, pravou rukou jí sklouzl po boku na ňadro. Pevně ho stiskl a já viděl, jak se jeho prsty zabořili do prsa mé manželky.