Deník jedné učitelky V.

Pátek, 28. 10. 1993
Jestli byl včerejšek mým naprosto nejlepším dnem v životě, dnešek byl určitě ten nejhorší. Co já kráva jsem si myslela, že dělám? Jsem naprostá blbka, co myslí jen píčou a neřeší následky. Prostě: Někdo nás včera viděl. Nevím kdo a asi se to nedozvím. Hned po snídani, na kterou jsem se doplazila jako kachna (nemůžu pořádně chodit) a s kruhy pod očima velkýma jako duha na obloze si mě Bára hned vzala stranou a pořádně mi vynadala. Jako že ohrožování mravní výchovy mládeže, naprosto nezodpovědné chování, ztráta důvěry, porušení etického kodexu gymnázia,... aaaa. Nejhorší je, že má pravdu. Má pravdu. MÁ PRAVDU!
Nevím, kdo všechno to ví. Nevím jestli to řekla Jirkovi, nevím, jestli to volala do školy. Nevím nic. Celý den mě sledovala jako ostříž, daleko víc, než všechny ostatní děti dohromady. Jen co se ke mě přiblížil Patrik, významně zvedla obočí a já se raději pakovala pryč. Patrik chudák vůbec netuší, co se děje, nedokázala jsem si s ním vyměnit ani půl slova za celý den. Jen spoustu a spoustu smutných pohledů, na které on odpovídal němou otázkou. Kdybych já ti mohla říct, co se děje, miláčku můj!
Hlavně že ona (Bára) vyšoustává s tím praktikantem prakticky před studenty a je jí to úplně jedno. Svině jedna. Dnes při obědě mu ho normálně honila pod stolem a myslela si, že to není vidět. Říje starých panen.
Co bude, až se vrátíme domů? Ostuda, vyhodí mě, rozvod (ten jsem řešila nejmíň, stejně bych se s Pavlem rozvedla) a možná i něco víc? Zavřít mě už snad nemůžou, když mu už bylo osmnáct, ne? Já jsem prostě kráva! Kráva!!
---
Šla jsem normálně za ní si s ní o tom promluvit. Za Bárou. Přece mě nemůže jen tak normálně udat! A zrovna ona. Doma má manžela a dvě děti na střední a sama tu vyšoustává s klukem, který je jen o pár let starší než Patrik. Kde myslíte, že byla? V jeho posteli. Když jsem se nedoklepala na ni, zkusila jsem Jirku, který mě po drahné době otevřel a Bára seděla u něj na pokoji v křesle. Postel narychlo ustlaná, Bára měla na sobě pomačkané tričko (bez podprsenky!!) rubem nahoru. Ta podprsenka ostatně vykukovala zpod postele. Omluvila jsem se, že přijdu za chvilku a zase vypadla.
Na druhý pokus už byla oblečená normálně a dokonce i učesaná. Řekla jsem jí normálně všechno (tedy o Ivetě ne, to by se asi pos...). Hlavně to, že jsem se zamilovala a že se rozvedu. Brečela jsem a nemusela jsem se do toho vůbec nutit. Maličko jsem jí i připomněla její vztah s Jirkou a to asi rozhodlo - není dobré hrát si na moralistku, když máte sami máslo na hlavě. Nepráskne mě. Ale musím si dávat pozor a už se s Patrikem nescházet. Jo - a viděl nás sám Jirka. Naštěstí nikdo ze zbytku studentů.

Sobota 29. října 1993
Dnes je poslední den. S Patrikem jsem mluvila hned po snídani. Musel jít těsně za mnou z jídelny a jakmile jsem vešla do pokoje, vtrhnul za mnou. Nemohla jsem se mu ubránit! Jakkoliv bylo moje předsevzetí sebelepší, skončili jsme v dlouhém polibku plného přidušených vzdechu a vzájemně propletených jazyků. Opět mě dostal a jeho doteky mě posílaly do kolen jak obrazně, tak i ve skutečnosti.
Když jsem ho dokázala od sebe alespoň trochu odstrčit, vylíčila jsem mu celou včerejší lapálii. Jeho první reakce byla, že dá tomu zkurvenýmu šmírákovi (Jirkovi) přes držku - asi by se mu to bez problémů povedlo, vzhledem k Jirkovo rachitické postavě - a že tý starý krávě (Bára) natrhne píču - což by se asi opravdu stalo, pokud by ho do ní strčil. Musela jsem se smát, ale honem jsem ho uklidňovala, protože tím by se všechno jen zhoršilo. Nakonec jsem ho musela na uklidněnou hezky předpisově vykouřit, abych ho ujistila o své lásce a vyhnala mu z krve tu chuť někoho přizabít. Udělala jsem to samozřejmě moc a moc ráda! Na to, že jsem Báře slíbila, že se s Patrikem už nebudu scházet, jsem nemyslela. Ona sama ostatně zase spala u Jirky.
---
Vzala jsem si dnes sukni a samodržky. Bez kalhotek, samozřejmě. Budeme dnes v nějakém zatraceném muzeu, takže mi na kundičku netáhlo. Patrik měl stejné kalhoty, jako když ke mě ráno vtrhnul. Nádherně mu obepínaly zadeček a když jsem si vzpomněla, jak dokonale jsem ho vepředu olízala, dělali se mi zas mžitky před očima.
Bývala bych ze všech starostí zapomněla na Ivetu. Ta se na mě po včerejšku dotčeně koukala. Stejně jako Parikovi i jí jsem se důsledně celý pátek vyhýbala, i když v jejím případě nebylo proč. Měla na sobě rozkošný pletený svetřík, tak o dvě velikosti menší, než by měla mít a elasťáky tak obtažené, že jí rýsoval i chocholek chloupků nad její kundičkou, který mě předevčírem tak ochotně ukazovala. Zbrojní pas na tohle tělo! A místo kluků koukala jen po mě. Docela mě bylo jejích spolužáků líto.
Pěkná situace nastala při obědě. Psala jsem, jak ho Bára honila Jirkovi pod stolem, že jo? No, asi to pár našich studentů vidělo, protože zrovna to samé se mi pokusili udělat Patrik s Ivetou dnes v poledne v jedné restauraci, kam jsme se zašli najíst. Humor byl, že oba současně. No ano - jejich ruce se pod mojí sukní setkaly. Smála jsem se tak, že oba, nejdřív celý rudí a rozpačití, se přidali taky. Ostatní, co seděly u stolu s námi moc nechápaly. A jak myslíte, že to skončilo? Ti dva začali spolupracovat, takže za chvilku jsem se kroutila jako had a zadržovala steny jak jen to šlo. No trapas. Ještě štěstí, že Bára s Jirkou obědvali v jiné restauraci.

Neděle 30. října 1993
Včerejší večer byl poslední na letošním školním výletě. Vůbec jsem neočekávala, že by měl být v něčem významný. Po tom, co jsem prošla pokoje, které jsem měla na starosti jsem normálně zalezla do vany a dala si sprchu. Trošku jsem bilancovala náš brněnský výlet. Vůbec jsem nelitovala, že jsem jela, naopak. Stalo se toho tolik, že bych ani nevěřila, že je to možné. Patrik a Iveta, oba dva tak právě na prahu dospělosti, každý z nich úplně jiný. Patrik přes svá široká ramena a rašící fousy v osmnácti ještě trošku dětský (milovala jsem to!) a naopak Iveta ve stejném věku tak dospělá a zkušená. Ona mě naučila za ten jeden večer víc, než jsem se naučila za celých 25 let předchozího života. A naučila mě i mít ráda ženy. Což jsem asi měla vždycky v sobě, ale po sexu s Ivetou to dostalo nový rozměr.
Patrik na druhou stranu má sice přes ramena čtvrt hodiny rychlé chůze ale v intimnostech je tak neuvěřitelně nezkušený a zároveň sexuálně obrovsky výkonný. Je rozkošný ve své nevinnosti. Nevinnost s tak neuvěřitelně hříšným tělem!
Nechala jsem si horkou vodu stékat po těle a pro změnu jsem zas dostávala hříšné myšlenky. Zajela jsem si dlaní mezi nohy. Pořád to pro mě byl nezvyk, být takhle holá. Připadala jsem si jako nahá, tedy víc nahá než bez oblečení. Iveta mě nechala nahoře tak krátké chloupky, že se za ně nedalo ani zatahat. Kdo mi asi vyholí, až to začne dorůstat? Přesunula jsem si proud vody z prsou dolů na mé pysky, jemně jsem rozhrnula závojíčky a nesla se na vlnách rozkoše. Před očima se mi míhaly obrázky Patrika, sedícího na kraji bazénu, opřeného na loktech a s penisem tak tuhým, že bych se na něm mohla houpat a Ivety, šibalsky mě hledící do očí, zatím co její jazyk rejdil na mém poštěváčku. Opět jsem ztratila pojem o čase a když jsem se vzpamatovala, bylo v koupelně pořádně mokro.
Vlezla jsem si do postele a okamžitě usnula. Probudilo mě zhoupnutí matrace, jak se někdo opřel o polštář vedle mé hlavy a v příštím okamžiku jsem ucítila Patrikovu kolínskou a šimrání jeho vousů na rtech. V polospánku jsem jen lehce nastevřela rty a nechala se líbat, byla jsem přesvědčená, že je to sen, jen pokračování mého řádění v koupelně. Když ale polibek neustával, objala jsem pažemi toho sladkého dobyvatele a začala se těšit z toho, že můj předvčerejší sex s ním u bazénu nebyl ten poslední.
V příští chvilce, ještě stále napůl ve spánku jsem ale dostala šok. Na kotníky mi lehce zavanul chladnější vzduch, jak někdo v nohách postele nadzdvihl mojí pokrývku. Dvě horké dlaně začaly putovat od mých kotníků směrem ke kolenům a výše k pasu. Když jsem ucítila na stehně horký polibek, doprovázený šimráním nakrátko střiženého mikáda, poznala jsem, že druhý vetřelec je Iveta. Čtyři ruce a dva jazyky současně na mém těle bylo na mě moc a tak jsem se prostě udělala. Chudák Iveta si v té chvíli musela připadat jako jezdec na divokém býku, jak se úpěnlivě snažila udržet jazýček na něčem, co skákalo jak pračka po koupelně.
Nenechali mě však odpočinout, vůbec nebraly ohledy na to, že jsem starší a těsně po orgasmu. Iveta se mě dole odmítala pustit a její jazýček, doprovázený prsty na mě hrál takový koncert, že jsem kvapem směřovala k další slastné křeči. Patrik nahoře se také činil, jeho rty se snažily nejdřív zničit mé rty, pak bradavky a nakonec mě strčil do pusy svůj roubík. Zapnula jsem autopilota a opět se začala vznášet ve stavu beztíže.
"Jak vás napadlo přijít?" ptala jsem se Ivety asi o hodinu déle mezi jednotlivými polibky. Obě dvě jsme byly zmučené několika orgasmy a Iveta nyní ležela na mě a něžně mě líbala. Dalo by se to považovat za důvěrný rozhovor vedený šeptem a vzdechy. Důvěrný byl proto, že Patrik ležel mezi našimi roztaženými stehny a střídavě lízal nejdříve horní Ivetinu kundičku a nebo dolní mojí kundičku. Kde zrovna pracuje se dalo usuzovat i podle toho, která z nás místo líbání a odpovědí jen vzdychala.
"Patrik za mnou přišel. Že prý poslední večer a pak kdo ví, co bude. Musel mi ale slíbit, že ho do mě nebude strkat!” Ivetě se v té chvíli zamžili oči a z posledních sil dodala: "Měla jsem mu ale zakázat i jazyk! Božeeee!" zasténala a doslova se zhroutila na moje rameno.
"Je šikovný viď?" musela jsem se smát a snažila se políbit její vzdychající rty. Byla jsem pyšná na to, že jí můj miláček dokáže takhle uspokojovat. "Jak jste se sem vůbec dostali?" Iveta ale nebyla schopná souvisle odpovědět.
"Klíč... recepční...aaaach..." Když začala odpovídat trošku souvisleji, bylo to tím, že se Patrik dole posunul o dírku níž a zase já jí slyšela jako z veliké dálky. Navíc mi odpovídala mezi líbáním mých bradavek, což byl v jejím podání zážitek sám o sobě.
"Patrik udělal oči na recepční a ta nám půjčila náhradní klíč" odpovídala s šibalským úsměvem mezi mými kozičkami. Naznačil jí, že ti chceme připravit kanadský žertík. Povedl se, že?"
"Anoooo....aaaaach...." bylo jediné, co jsem dokázala odpovědět.

---

Teď už jsem ale opět v autobusu. Cesta zpět je vždy smutná. Zvlášť, když mě čeká doma prázdný byt. Pořád lepší prázdný, než s Pavlem, ale tím 'prázdný' myslím hlavně bez Patrika. Bez Patrika a bez Ivety, protože ta lasička si mě dokázala k sobě taky náramně připoutat. Naprosto netuším, jak to budu doma zvládat. Tenhle výlet vymazal vše, co jsem doposud zažila a v mém srdci nezbylo už žádné místo pro někoho jiného. Jsem smutná, moc smutná.
Tentokrát jsem si sedla až skoro dozadu. Vedle mě sedí Patrik, za mnou Iveta. Vedle Ivety nesedí nikdo a pak jsou schody k zadním dveřím a řada pěti sedadel až úplně vzadu autobusu. Kupodivu je tahle nejoblíbenější řada sedadel prázdná, první studenti sedí až dvě řady před námi. Jak jen by se toho dalo využít, jen kdybych nebyla tak smutná a zničená.
Jedeme ve dne. Patrik se už při odjezdu přitulil a beze studu přesunul svojí dlaň na mé stehno. Zatímco tohle píšu, hřeje mě jeho dotek jako dotek rozžhavené oceli. Pokouším se psát tak, aby ani on ani Iveta nemohli číst přes rameno...

---

Samozřejmě že mě ti hajzlíci zase dostali. Donutili mě přestat psát a plně se jim věnovat. Iveta bez bázně a hany prostrčila ruku kolem opěradla mého sedadla a tak dlouho rejdila prsty až mi vyhrnula svetr a dostala se pod něj. Samozřejmě že jsem neměla podprsenku. Když Patrik spatřil, jak se mi hýbe levé prso okamžitě mi svetr vyhrnul úplně a zaujatě pozoroval práci Ivetiných prstů. Aby si nezadal, začal mě přes legíny hladit na kundičce. Sešit mě vypadl z rukou a už to jelo... Hrozně rychle se ti dva ďáblíci naučili, jak se mnou zacházet. S nimi to bylo jako cvaknutí vypínačem. V jednu chvíli tady přemýšlím nad svojí existencí a jsem v hluboké depresi ze života, který vedu a který mě čeká a v příštím okamžiku jsem zmuchlaná do jedné velké, chodící a nadržené pičky bez zbytků jakéhokoliv zdravého rozumu. Po chvilce laskání mě společně přesunuli na zadní sedadla a oba se na mě vystřídaly. Nejdřív Iveta s jejím jazýčkem, který mi vlezl úplně všude, pak Patrik, kterého jsem si nejdřív osedlala a se zbytky pudu sebezáchovy se snažila udržet svojí blonďatou, nadskakující hlavu co nejníž, aby se řidič autobusu nenaboural, kdyby si toho všimnul. Když jsem se bez dechu sesula vedle Patrika, nenechal mě vydechnout a začal domě na zadním sedadle nevybíravě bušit. Nakonec si ke mě vlezla zase Iveta, která nenasytně uklidila spoušť, kterou na mě nastříkal.
Byly jako dravci. Já ležela pod hromadou našich bund na zadním sedadle od pasu dolu nahá a se svetrem vyhrnutým až pod bradu, v ústech jsem měla nacpané své legíny, abych nekřičela. Vytáhl mi je až na závěr Patrik, ale jen pro to, aby mě do pusy místo nich nacpal svého ptáka, který mu zase stoupnul, jak pozoroval očistné práce Ivety na mém těle. Zbytek cesty jsem prospala a oblékala se až těsně před domovem.
Výlet skončil. Zítra je pondělí a já si vůbec nedokážu představit, že si před ty dva stoupnu a budu si opět hrát na seriózní paní profesorku.