Naposled ❤ … (soutěžní)

26. 11. 2021 · 2 937 zhlédnutí stonygirl

Miluju, když slyším v telefonu to Tvoje rázný „Jdeme si konečně pořádně zamrdat Ty jedna couro? Anebo taky to „Chci Tě zprznit Čubko jedna drzá“. „Umej si pořádně tu svojí píču a prdel, za hodinu Tě vyzvednu“…

Cítím vždycky už jen z toho hlasu, jak moc mě chceš, ostatně já Tebe taky. Tak moc a pořád. Nejen tehdy, když si na mě náhodou vzpomeneš. Ten Tvůj hlas je takovej sametovej, jako by k Tobě nepatřil, protože jsi pěknej kus chlapa. Jinak taky jak kus ledu, nedostupnej a tak nějak odtažitej. Vždycky, když jsem s Tebou, tak jsem jiná, než se znám, nesmělá a nejistá.

Bojím se Tě dotknout, bojím se cokoliv, vždycky mi přijde, že nemáš rád doteky, jakejkoliv náznak nějaký něhy z mý strany. A nakonec asi nejen z mý. Potom vždycky slyším to Tvoje „Nedělej to“...

Přesto Tě mám pořád „plnou hlavu“, tenhle výraz jsem se naučila od Tebe, kdysi dávno jsi mi ho napsal, anebo řekl, už vlastně ani nevím. Mám plnou hlavu různých Tvých vět a slov, vždycky si je vybavuju, když si to dělám sama a představuju si Tebe, jak si se mnou hraješ. Protože hrát si umíš – a nejen v sexu. Pohráváš si s citama všech holek co jsi kdy potkal, jako kočka s myší.

Dneska jsme taky domluvený, ale je to pro mě jiný. Jiný, protože to chci ukončit. Chci ukončit ty roky, co jsem čekala, až zase zavoláš. Ukončit tu Tvoji hru.

Hru na to, že pro mě musíš existovat jen Ty. Zatímco Ty budeš moct bejt pro ty všechny ostatní. Vždycky poznám, když šoustáš někde jinde. Je mi to celkem jedno, nežárlím, jen mě mrzí ty Tvoje lži, že ne.

Teda tu jednu uvnitř mě, ta druhá je Ital a nejradši by Ti ho asi minimálně ufikla. Dost by jsi koukal, jak ta Tvoje „Čubi“ umí bejt nasraná, kdyby Ti byla pořád na blízku ...

Jednou jsi mi taky řekl, že jsem jako dvě ženský v jedný a měl jsi tenkrát sakra pravdu. Je ale jen a jen Tvoje chyba, že znáš jen tu jednu, kterou jsem. Tu nenasytnou hravou a bezcitnou kurvu, co jde dál, pokud není uspokojená ve všech směrech. Jde za dalším chlapem, jako jsi Ty. Tak to prostě je. Jsem totiž stejná jako Ty. Vždycky jdu dál.

No a zrovna ta jedna z těch dvou, ta kurva na Tebe teď čeká naposledy na místě, kde jsi chtěl. Má čerstvě oholenou kundu a krajkovej korzet. Je jen v těch modrejch šatech, ze kterých jí lezou kozy ven na všechny strany i když je má narvaný v tom těsným korzetu, protože mají kurevsky velkej výstřih, že jsi i Ty minule čuměl a utrousil „To je strašný“ … No to určitě chlapečku – není, všem okolo se to líbí a to mě baví, mám ráda, když na mě mlsně čuměj všichni chlapi okolo ...

Jo a taky mám narvanou kabelku různejma hračkama a provazama a tak, prostě jsem na Tebe připravená. Tak snad jsi i Ty chlapečku a jdeš si pořádně hrát, bez ohledu na čas. Ta kurva totiž čeká pořádný hraní a ne nějakou rychlovku jako minule, protože furt spěcháš a sleduješ hodiny.

Jo a taky jsem pořádně zmalovaná, mám rudý rty, abys měl na tom svým čůráku kroužky, až Ti ho budu muset kouřit přesně tak, jak to máš rád a jak si to v ten moment přeješ. Ty ho totiž všem ženskejm rád rveš až po koule do pusy.

Jsi tady, vidím, jak moc nadrženej, ono Tě vlastně jinýho ani neznám a je to asi lepší, že se vídáme jen občas. Ještě bych se mohla zamilovat do něčeho, jako jsi Ty ,-P ...

Jsme před privátem, už v autě jsi mi projel rukama kozy a kundu. Proto jí mám teď mokrou a chtivou. Když se na Tebe kouknu, tak vidím, jak Ti taky zase stojí ten Tvůj neposednej čůrák, co nemá nikdy dost, prostě nějakou vidí a stojí, že je to až neuvěřitelný.

Jen vejdeme na pokoj, tak si mě k sobě přitáhneš. Díváš se mi zblízka do očí „Tak co Ty Čubko, jsi na mě připravená?“ ptáš se a a rukama mi mačkáš kozy přes korzet, šaty už jsi stáhnul dolů.

Jen se na Tebe dívám, vyndaváš mi kozy z korzetu a pevně utahuješ provazem z kabelky, plácáš mě přitom rukama přes prdel. Když máš svázaný kozy, vezmeš kolíčky a dáš mi je na bradavky. Štípe to, ale jen jsem přimhouřila oči a pozoruju ty Tvoje, jak jsou rozzářený. Dáváš mi obojek, pouta na ruce, na nohy, občas mi šáhneš na kundu, co Tě tak moc chce v sobě.

Stojíš proti mně nahej, jsi krásnej chlap, jasněže mi poručíš, abych Ti ho kouřila a držíš mě přitom za hlavu, pomalu mě nenecháš nadechnout, bavíš se tím, jak se dusím. Potom mě hodíš na postel a připneš mi ruce a pelest, abych se Tě nemohla dotýkat. Lížeš mi píču, občas mě i kousneš, strkáš mi do ní a do zadku prsty i vibrátory co jsem měla v kabelce. Vezmeš důtky i bič a občas mě různě švihneš po těle. Taky taháš za ty kolíčky na kozách.

Mám přivřený oči, nemám od Tebe dneska nandanou masku, takže Tě většinu času pozoruju. Vidím ten Tvůj chtíč, tu radost z hraní si se mnou. Ty oči přímo září a já bych pro ně snesla cokoliv. Cokoliv by jsi kdy chtěl …

Střídavě mi šoustáš píču a anál, oboje miluju, miluju Tě v sobě, ať je to jakkoliv si vzpomeneš. Jakkoliv mě otočíš. Můžeš si se mnou dělat co chceš a taky děláš.

Šoustáš mě v leže, ve stoje, chceš, abych se šoustala já o Tebe, když sedíš.

Všechny hračky co jsem donesla, jsi použil. Přesto mám nejradši jen Tebe. Tvůj jazyk, Tvoje ruce, toho božskýho širokýho čůráka.

Vnímám Tvůj dech, Tvoji vůni kůže, odepnul jsi mi ruce, tak se Tě chvilkama dotýkám. Snažím se ty doteky zapamatovat, vím, že se nebudou opakovat.

Mám jeden orgasmus za druhým, cítím Tvýho čůráka v sobě na doraz, jsi divokej chlap plnej emocí, takový mám ráda. Všechny ty pocity si vrývám do svý paměti …

Když se loučíme, tak si Tě pohladím po tváři a dám Ti na tu tvář i pusu, naposled, vím, že to takhle nejde dál.

Dívám se, jak jedeš pryč, stojím v tý ulici před tím hodinovým hotelem a najednou cítím, že mi zase teče krev z nosu a míchá se se slzama z mých očí …

Neřekla jsem Ti dopředu, že je to naposled, že se Tě vzdávám, protože už na Tebe nemám. Nedokázala jsem to, promiň …

Nejsem teď pro Tebe, ale taky pro nikoho jinýho. Jsem už jen stín sebe sama, nemocnej stín …

Ale byla jsem jen Tvoje Čubi, Dorota … Říkal jsi mi totiž různě a milovala jsem to.

Jsem ráda, že jsi mi prošel životem, jsi úžasnej a krásnej chlap.

Mám Tě ráda. Víc, než bych měla a o to jde.

Proto naposled.

Tvoje Dorotka 😘

---------------------

Povídka napsaná v létě v roce 2007 a znovu nalezená ,-)