Šárka (soutěžní)

Když jsem po vysoké škole nastoupil do prvního zaměstnání, šéfovou mi dělala Šárka a z mé strany to byla tak říkajíc láska na první pohled. Nebo tedy asi ne láska v pravém slova smyslu, ale od prvního dne hrála hlavní roli v mých masturbačních fantaziích. Byla zhruba od deset let starší než já, ale mohlo to být i o víc, protože jsem to nikdy nedokázal u holek poznat, asi tak o necelou hlavu menší než já, měla dlouhé rovné vlasy obarvené na takovou rezavohnědou, a docela milý úsměv. Ale hlavně to byla bacule s neuvěřitelně rajcovním zadkem a těma největšíma koziskama, jaké jsem za celý život viděl. K její postavě byly ale prostě tak nějak úplně akorát, vyvažovaly proporčně její široké boky a relativně štíhlý pas, takže to byla prostě pastva pro oči.
Miloval jsem ty chvíle, kdy ke mně přišla ke stolu, aby se mi podívala přes rameno a přitom mi vždycky ty svoje osmičky opřela o lopatky, o rameno a já cítil jejich váhu a taky Šárčinu nádhernou vůni. Nikdy jsem si ale nic nezkusil, protože kolem byli ostatní členové teamu a ani jsem nevěděl, jestli by třeba ona měla zájem. Svým způsobem jsem s ní ale trávil dlouhé večery v mých fantaziích a tak mi vlastně skoro nic nechybělo. Na teamových poradách jsem hltal její křivky, když nám na whiteboardu kreslila kvartální plány a úkoly, případně jsem s ní hrál hru na to, kdo se tomu druhému dokáže dívat déle do očí. Byla to docela sranda, protože z mé strany se tak nějak očekávalo, že na ni budu koukat, ale ona by se měla věnovat i zbytku zasedačky, takže jsem vždycky vyhrál.
V posledních pár týdnech jsme se maličko sblížili i mimo práci, respektive několikrát jsme se sešli v kuchyňce na odpoledním kafi a když kolem nikdo nebyl, poodhalila mi i trochu ze svého soukromí. Byla skoro rok sama, nějak myslela, že našla toho pravého, měla snad i před svatbou a pak z toho sešlo, ale úplně dopodrobna jsem to neslyšel, nebo možná spíš nevnímal, protože jsem pořád těkal očima do jejího výstřihu a snažil se krotit fantazie. Nic ale samozřejmě nenaznačovalo, že by měl náš "vztah" překročit kamarádskou rovinu.
Byla první půlka prosince, pomalu končil pro naši firmu tolik úspěšný rok a tak se naše vedení rozhodlo, že po nás uspořádá vánoční večírek. Nebo ne úplně večírek, ale spíš takové lehčí občerstvení v kanceláři s trochou vína. Já byl v práci autem a navíc jsem potřeboval ještě dodělat důležitý projekt, takže jsem se asi dvacet minut věnoval kolegům, vyměňoval jsem si zdvořilostní fráze, ale pak jsem se zase odebral ke svému stolu a pokračoval jsem v práci. Docela jsem se do toho zabral, protože mi tak trochu "hořely termíny" a za takových okolností jsem vždycky odváděl ty nejlepší výkony. Bylo to tak před maturitou, před zkouškami na vysoké, před státnicemi a je to tak i teď v práci. Vyplňoval jsem tabulky v Excelu, kreslil jsem schémata ve Visiu a prakticky jsem nevnímal, že jsou všichni už pomalu pryč. Najednou mne z mého pracovního zápalu vyrušilo cinkání skleničky.
"Cink cink! Copak je to tu za pracanta takhle pozdě večer? Jestli to není můj oblíbený člen týmu!"
Byla to Šárka a evidentně měla docela rozvernou náladu.
"Všichni už jsou pryč a já jsem zůstala vysloveně na ocet!" našpulila pusu v hraném rozzlobení. Měla v jedné ruce dvě skleničky a v té druhé čerstvě otevřenou lahev Bohemky.
"Šéfová, nezlob se, ale já jsem tu autem a jak víš, tak tyhle věci fakt dodržuju. Ale jestli chceš, posaď se tady u mně, já pomalu stejně končím a můžu Ti dělat aspoň společnost. Pít ale budeš muset sama za nás oba!" Mrknul jsem na ní a ona se rozesmála.
"Jasně, se tady zpumprdlíkuju a pak abych se před Tebou měla na pozoru, co? Si nemysli, že nevím, jak mi furt čumíš na kozy!"
Nevěděl jsem, co na to říct a co si o tom myslet, jestli se na mně opravdu zlobí nebo se naopak snaží zavést hovor na moje oblíbené téma.
"Ale neee Šárko, to je úplně jinak..." začal jsem, akorát mi okamžitě došly slova. Co jsem jí měl vlastně říct? Lhát jí že to není pravda? Je to pravda a ona to asi moc dobře ví. "...no dobře, tak není. Nemůžu za to, ale prostě se mi líbí, když má holka ty správný křivky, když je umí nosit tak perfektně jako Ty a když z ní vyzařuje to co z Tebe."
Šárka si zhluboka přihnula ze skleničky sektu a pak se mi dlouze zadívala do očí. "Jasně, sladký řečičky který šeptáš těm svejm mladejm roštěnkám každej večer, co? Takový jako Ty znám moc dobře!" Znovu jsem absolutně netušil, na čem jsem, ale řekl jsem si, že těžko něco zkazím, když budu upřímný.
"A víš, že ne? Že to nikomu nešeptám? Dnešní holky jsou většinou divný, pořád řeší blbosti a jestli náhodou nepřibraly a přitom nechápou, že to nejdůležitější je, aby byly spokojené samy se sebou, aby dokázaly přijmout to, že třeba nemají postavu jako modelky z časopisů, a aby věděly, jak toho využít. Že třeba některý kluci jsou na hubený anorektičky, jiný na vysportovaný běžkyně a jiný zase na oplácaný selky. Každej má nějakej vkus a stačí se jen dobře podívat kolem sebe."
Trochu jsem se divil, kde se to ve mně všechno bere, respektive že jsem to teď před Šárkou takhle vysypal, ale nevypadalo, že by se jí to nějak dotklo.
"Hmmm, to bych do Tebe neřekla, že budeš mít takový rozumný pohled na věc. Měla jsem Tě za normálního mladýho kluka, co vojede každou co před ním neuteče na strom a Ty tady na mně vybalíš takovýhle moudra. No, na to bychom se měli napít!" řekla moje šéfová a nalila obě skleničky.
"Vždyť jsem Ti říkal, že budu řídit a nemůžu pít. Ale dobře, aspoň si přiťukneme a já jen tak smočím jazyk." Vzal jsem skleničku, přiťuknuli jsme si a mně až v tu chvíli došlo, jak dvojsmyslně to vyznělo. Šárka ale nijak nereagovala, otočila do sebe svoji šampusku a vzala mne za ruku, ve které jsem držel tu svoji. Poposedla si na stůl vedle mně, druhou rukou mi z prstů sebrala sekt a zatímco se mi dívala hluboce do očí si moji prázdnou dlaň přitáhnula na svoje prsa a přitiskla si ji tam.
"Když nemůžeš alkohol, tak ty Tvoje ručičky zaměstnáme jinak, co říkáš?"
Cítil jsem jak se mi rozbušilo srdce a ve spáncích mi začalo tepat. To, o čem jsem celé týdny po večerech snil je najednou tady a já se vlastně ani nijak nesnažil. Objel jsem křivky jejího ňadra rukou a cítil jsem, že je má opravdu neskutečně velká a plná.
"Co Ty na to? Líbí se Ti?" dráždila mne dotěrnými otázkami, zatímco mi stále hleděla z blízka do očí. "Teď nejsme na meetingu, tak schválně, kdo to vydrží dýl!" Malinko přimhouřila víčka, ale pořád mne hypnotizovala. Najednou jsem nevěděl, co mám dělat. Co když si se mnou jenom tak hraje? Co když z toho bude nějaký průšvih? Pak jsem si ale řekl, že kdo neriskuje, ten nevyhraje a druhou rukou jsem podebral její druhé prso. "Wow, to je teda váha, to Ti fakt nezávidím tohle tahat!" vyrazil jsem ze sebe tak nějak bezmyšlenkovitě a okamžitě bych si jednu fláknul.
Šárka se ale místo toho jen rozesmála a začala si rozepínat knoflíčky halenky. "To jste přesně vy chlapi! Jen si s nima pohrát, čím větší tím lepší, že? Ale tahat se tím musíme my!"
Halenka sklouznula na stůl a ona přede mnou seděla jen v dlouhé černé sukni až na zem a rajcovní černé krajkové podprsence. Byl to fantastický pohled a já si nemohl pomoc, přitisknul jsem se k ní obličejem a začal jsem líbat ten nádherný žlábek mezi jejíma koziskama.
"Ale to se podívejme na hošánka, ještě nedávno tichá voda a teď se nám tu pěkně tulí! A prohrál jsi, uhnul jsi pohledem!" zasmála se Šárka, ale bylo jasně cítit, že jí teď zajímají úplně jiné věci než nějaká hra.
Šmátral jsem jednou rukou na zádech a hledal jsem zapínání podprsenky, ale ona mne rychle nasměřovala doprostřed mezi košíčky. "Vepředu...je to vpředu!" Rukama si tiskla moji hlavu mezi ty svoje výstavní poklady, až jsem občas měl trochu problém se nadechnout a já horečně zápasil s háčky a očky. Nakonec se mi to povedlo, rozepnul jsem ji a vypustil jsem ty její utiskované obří polštáře na svět. Zhouply se, aby taky ne, ale nebyly to žádné vytahané věšáky, byly to prostě překrásně plná a velká prsa s tmavými bradavkami a dvorci, které byly vzrušením stažené do protáhlých oválů kolem tvrdých bradavek. Hladově jsem se na ně přisál a najednou mi bylo všechno úplně jedno. Bylo mi jedno, že je to moje nadřízená, bylo mi jedno, jestli třeba ještě někdo není v kancelářích okolo nebo jestli třeba nejsme vidět na bezpečnostních kamerách. V tuhle chvíli jsem už byl jenom já a tahle neskutečně rajcovní ženská a všechno ostatní bylo jedno. Líbal jsem hebkou kůži jejích ňader, z plných plic jsem dýchal její opojnou vůni a užíval jsem si každou mikrosekundu. Šárka byla jednou rukou opřená za zády o stůl, občas odletělo pár papírů nebo kancelářských potřeb, když sebou zmítala v návalech vzrušení a já pomalu stoupal ústy k těm jejím. Začali jsme se vášnivě líbat, její sametové horké rty mně přiváděly k šílenství a ona se snažila mi přitom sundat košili a následně bojovala s páskem a zapínáním kalhot. Určitě jí v tom nepomohlo to, že můj klacek v tu dobu už byl dávno v plné síle a bouli v rozkroku jsem měl snad půl metru. I přesto všechno se jí to ale povedlo a džíny mi sjely někam ke kotníkům. Trochu se nadzvednula, stáhnula si sukni a několika kopnutími nohama se jí taky zbavila. Všimnul jsem si, že nemá kalhotky, jako by celou tuhle věc plánovala. Zajela mi rukou pod slipy mezi půlky a zbavila mne i posledního kousku prádla.
"Vezmi si mně, hned teď, dělej...hrozně Tě chci!" zašeptala mi do ucha a fakt mne nemusela nijak pobízet. Ještě se posunula víc ke hraně stolu, abych měl lepší přístup, opřela se o lokty a lýtkama si mne sama přitáhnula do svého klína. A najednou jsem byl v ní až po kořen. Žádné opatrné a něžné dobývání, žádné pomalé zvykání si, měla kundu úplně zmáčenou a připravenou, jak jsem to snad ještě u žádné holky nezažil. Je ale pravda, že jsem z ní byl taky tak hotovej, že bych se s tím asi taky moc nemazal. Neskutečně mne přitahovala a já si to parádně užíval. Začal jsem jí docela divoce šoustat a užíval jsem si, jak při každém přírazu se ty její megakozy zavlnily a ona slastí heknula.
"Jo, to je ono Ty bejku, hezky mně mrdej! Jo, to je paráda, to se mi fakt líbí!" pobízela mne Šárka a já měl co dělat, abych se okamžitě neudělal. Byl to neskutečně rajcovní. Moje šéfová tu leží na mém pracovním stole úplně nahá a já ji tvrdě šukám tu její nadrženou kundu. Její obří koziska se vlní v rytmu našich přírazů a já si s nima můžu dělat cokoliv se mi zachce. Můžu jí olizovat ty fantastický bradavky, můžu se zabořit mezi ty její poklady a ona mne ještě povzbuzuje docela peprnýma slovíčkama.
"Jo, píchej mě ty kanče! Udělej mi to nejlíp jak umíš! Jo! To je vono! Pořádně mi ji projeď!"
Byla čím dál divočejší a sprostější a bylo vidět, že už během pár okamžiků bude, stejně jako já.
"Kam...můžu? Do Tebe...? Můžu do Tebe?" snažil jsem se jí dát možnost volby, ale Šárka byla jako v tranzu. Držela mne za týl, divoce mne líbala a sama přirážela jako smyslů zbavená.
"Neměl bys...chci to...neberu...dělej...nemůžeme...stříkej...to je nádhera...zůstaň...já nevím...udělej mně!" vyrážela ze sebe a já fakt netušil, co mám dělat. Ale na druhou stranu mi to bylo vlastně docela jedno. Byl jsem jako v opojení, šílel jsem z toho, co se právě dělo a i Šárka mne tiskla nohama k sobě, takže jsem na nic nemyslel a během chviličky jsme spolu dosáhli orgasmu. Ona mi zatnula svoje pěstěné nehty do zad a pevně mne objala nohama, já jsem ji přitisknul vahou na stůl a dlouhé vteřiny jsem hluboko do ní stříkal. Oba jsme si hlasitě prožili ty krásné okamžiky pevně spojení v jedno tělo a vůbec nic kolem jsme nevnímali. Zůstával jsem dál v ní i potom, když jsme se jenom trochu udýchaně a něžně líbali a i ona mne stále tisknula k sobě. Najednou to nebyla moje občas přísná šéfová, ale křehká holka, která potřebuje obejmout a chránit a která se mi choulí v náruči.
"To bylo nádherný, krásný, takhle jsem to ještě nikdy s nikým neprožila...najednou...ve stejnou chvíli!" Dala mi další něžně vášnivý polibek a zhluboka oddychovala. "Tys mi teda dal ty draku! Ráno nebudu chodit!" smála se na celé kolo Šárka a začala se shánět po oblečení. Ještě než se ale oblékla, tak si zajela prsty do čerstvě vystříkané kundičky, nabrala směs nás obou a skoro obřadně si olíznula prsty. Vzal jsem ji za ruku a zopakoval jsem to po ní. Chutnali jsme báječně...