planeta TO.

6.díl- poslední

Probouzím se. Cítím jak ležím v louži své šťávy. Rozkoukávám se a znovu dostávám hlad. Na talíři se právě vytvořilo něco jako kobliha ale chutnalo to jako plněné masem. Znovu dostávám tu bublinkovou vodu a cítím se dobře. Klekám si vedle dveří a čekám na milovanou paní. Ruce mám za zády a dívám se na podlahu. Doslova se těším na další výchovu. Uvnitř hlavy se motají stále tytéž slova o pokornosti, nádržní a tak jako včera. Jsem s tím smířena a jen cosi někde vzadu mozku je pocit. Ale jistě se pletu, patřím své paní jsem její děvka a je hodná když se stará o moji výchovu. Celé tělo se chvěje vzrušením i když jen klečím a čekám. Konečně paní přichází. Jen otevře celu líbám ji nohu na důkaz mé oddanosti. Připíná vodítko a odvádí mě ven. Venku je nádherně. Paní mě přivedla pod jakýsi strom. Neznám stromy ani nevím kde to jsem. Věřím paní a jsem její majetek tak se nestarám o tyto věci. Vím, jsem jen hloupá nadržená hračka. Musím být pokorná, laskavá, trpělivá, cvičená a milovat paní.
Nyní stojím pod tím stromem a čekám na povel paní. „ Tak děvko dneska si to užiješ“ Zaslechla jsem, jak jinak než v hlavě. „ Dej ty nohy od sebe a ruce nahoru „ Pokračovala paní. Brzo jsem ucítila jakési kořínky které se ovinuly kolem kotníků a později jsem ucítila to samé ale shora na ruce kolem zápěstí. Nyní mám ruce u sebe ale následně kdy je dokončen akt ukotvení jsou roztaženy více do stran a mé tělo je dost silně napnuto. Táhne mě to do všech stran. Cítím jak se napínají vazy v kloubech. Pak však se děje něco zvláštního zespodu mi do zadečku i dírky vrůstá jiná větévka. V dírce začíná tlačit na dno pochvičky kde se růst zastavuje a začne se rozšiřovat čímž vyplňuje celou pochvičku až je silně napnutá každá strana. V zadečku je to podobné jen hlubší. Cítím doslova jak prorostla kamsi hluboko. Je ot nepříjemné ale zatím nijak bolestivé. Madam přichází k mému tělu a za vlasy zaklonila moji hlavu hodně dozadu. Je to šílené nechápu, néééé to snad néééé křičím v sobě. Ale to už jiná větévka shora vrůstá do úst a prorůstá snad až někam k žaludku. Pak sílí a já se částečně dusím.. Paní pustila moji hlavu. Jsem jak napíchnutá na kůl a nemohu se hnout. Nevidím nic, jen slunce a stále neslyším, vlastně ani nevím zda jsem někdy slyšela. Možná se mi to jen zdálo. Stojím tam ani se nehnu. Paní bere moji kapičku mezi prsty a lehce ji pomačkává. Moje pochvička vlhne ale šťáva nemůže odtékat, tak vyplňuje a nafukuje pochvičku ještě více. Zvláštní jak je to vzrušivé. Bojím se mít orgasmus, co když se rozklepu takhle napíchnutá? Nevím netuším věřím a sloužím paní. To je nádhera jak masíruje kapičku. Cítím to vzrůstající napětí po spánku kdy jsem si na ni nemohla sáhnout je to vlastně odměna. Ta odměna však brzo přestala. Paní vzala bič a začala mě švihat. Vzala to pěkně od spodu. Nejprve po jedné noze pak přes obě , buchtička a zadeček, bříško a kříž. Skončila až pod krkem kde byl obojek a znovu dolu. Už u bříška jsem brečela a dusila se. Celé tělo pálilo jak v ohni a když bych to mohla vidět jistě je zalité krví. Konečně paní přestala. Paní přišla úplně ke mě a začala mě jemně hladit. Bolest se měnila v tisíce krásných doteků. Ale ani tady jsem neměla právo poklidu. Paní vzala jakousi mastičku a ta začala šíleně pálit když bych uměla vydávat zvuky řvala bych na všechny strany. Pak mě všechny větvičky opustily a já spadla v bolesti na zem.
Paní se nade mně naklonila, vzala za vlasy a nutila olizovat její prsty na druhé ruce. Pak mě natočila a nutila olizovat její závojíčky a dírku. Po chvilce si na moji pusu silně sedla a začala močit. Nebyla jiná šance než to skoro bez polykání nechat stékat do žaludku. V závěru jsem ji musela očišťovat.
Neuvědomovala jsem si čas a netušila vůbec zda výchova paní někdy skončí. Nic takového jsem nevěděla. Jen jsem se učila plnit, poslouchat a milovat paní. Paní mě cvičila ji ukájet prsty, jazykem i se o ni třít. Učila mě ji vylizovat pusu plnou slin a polykat je. Naučila jsem se brečet a přijímat bolest tak, že jsem byla víc mokrá než při dráždění kapičky. Nikdy jsem si nepamatovala kolikrát jsem spala a jedla. Kolikrát jsem paní ukojila. Nevím ani zda jsem byla někdy ukojena já?! Nic nevím, musím jen poslouchat a ten hlas v hlavě je stále stejný. Když si pro mě paní přišla zase po odpočinku odvedla mě ke stolu. Očekávala jsem výprask. Paní však tentokrát chtěla abych si na stůl lehla. Větvičky mě přivázaly končetiny a paní na chvilku někam odešla. Vracela se do ruda s rozpáleným kusem železem na jehož rudém konci byl jakýsi znak. Pomaličku aby si vychutnala můj strach ho přiložila několik centimetrů pod pupík a já ucítila pach spáleného masa uvnitř v hlavě jsem řvala bolestí a tělem projížděl pálivý pocit. Slzy tekly proudem. Madam se naklonila nad moji hlavu a hltala moji bolest. Když jsem se uklidnila větvičky mě propustily. Nemohla jsem se spálené značky otrokyně ani dotknout byla to čerstvá rána. Nyní jsem byla jasně označena kdo a čí jsem. Za tu značku jsem musela dlouhou dobu líbat její tělo hladit ji a ukájet. Bolest odešla a já znovu cítila její lásku. Třela se na její příkaz o její tělo a vnímala pocit vzrušení. Kdykoliv jsme se na příkaz třela o její tělo buchtičkou zanechávala za sebou vlhkou stopu. . Tu jsem musela slízávat a pak líbat. Nenašla jsem žádný způsob jak s paní komunikovat. Mohla jsem jen poslouchat a být trestána.
Paní přikázala abych ji začala jemně prstit a masírovat závojíčky. Měla je tak krásně velké vystupujíc s těla ven stejně jako její nateklá kapička. Krásně se dala cucat i olizovat. A pak se to stalo nechtěně jsem zavadila nehtem o kapičku a to v době její nejvyšší slasti. Okamžitě chytla prst který to zavinil. Odtáhla mě ke stolu Ohnula mě přes kraj a já čekal že dostanu řádný výprask. Ano byla to má chyba musím být potrestána. Větvičky mě připevnily ale stala se divná věc. Odkud si vytáhla věc připomínající nůž. A i když jsem uvnitř řvala nic neslyšela. Ohnout jsme se nemohla a tak jsem jen chtěla sevřít prsty v pěst. Ale byla silná a článek prstu odřízla. Vytryskla krev a já prožívala doslova muka i jakoby zradu od paní kterou miluji. Přece stačil by snad výprask. Nešlo o záměr. Ale bylo už pozdě. Článek prstu spolkla. Cosi nalila na otevřenou ránu a šíleně to pálilo. Když jsem byla uvolněná zhroutila jsem se a jen plakala. Za vlasy mě tvrdě odtáhla do cely. Opřela jsem se na zemi. Zoufalá. Ale co jsem jen hloupá hračka. Paní by mohla cokoliv i uříznout ruku. Tak to prostě je. Usnula jsem na zemi.
Po odpočinku jsem si klekla zase vedle vchodu s očima do země čekajíc na svoji paní. Stále jsem cítila bolest uříznutého článku. Jen si nejsem jistá zda mě víc nebolela duševní stránka než skutečnost nemít kus prstu?! Ale komu na mě záleží. Musím být poslušná a hodná.
Paní přicházela. „Děvko stoupni si“ Uslyšela jsem v hlavě. Okamžitě plná strachu jsem se postavila. A ani se nepohnula. Musím být pečlivější. Jenže se stalo něco podivného. Paní vzala moji ruku kde včera ještě byl celý prst. Čímsi ho omotala. Pak zaklonila moji hlavu. Nebránila jsem se, podlehla jsem a jsem plně její. Ona to už ví. Vrazila ruku do mé pusy a její jeden prst se prodloužil až za polykací ústrojí. Cosi vypustila do mého žaludku. Nevím zdálo se že jsem to už někdy zažila ale byla jsme odevzdaná. Zamotala se mi hlava, že jsem málem upadla. Co se to děje? Netuším paní sundává můj obojek. Začínám slyšet jakési zvuky né ty hlasy že mám být poslušná už neslyším. Slyším jiné jakési zvuky zvenčí. Přírody a větru ano jistě já slyším. Vždyť jsem hluchá nebo je to jen mámení? Ale v hlavě si říkám že to není možné jenže zaslechnu svůj hlas. Copak mohu mluvit? Ano , jo , paní? Mluvím nahlas. Paní stojí proti mě a jen pozoruje moje počínání. A co se to děje teď moje vzpomínky vždyť já nejsem odsud, jsem s planety země a jsem tu na planetě „TO“ a to co vidím za paní je „TO“ vše se vrací. To není možné já už byla přesvědčena že sem patřím a jsem otrokyně. Všechno si pamatuji. Paní se konečně pohnula. Přišla až ke mě a lehounce začala třít moji kapičku. Byla tak něžná a já brzo dostala orgasmus. Když odezněl znovu zavedla tentokrát jen prst do krku a pustila znovu jakousi šťávu přímo do žaludku.

Nebránila jsem se. Mé trvalé vzrušení opadlo a já se cítila trošku vyčerpaná a šťastná. Tak to byla jízda. V hlavě jsem uslyšela hlas paní „ Váš pobyt zde končí. Doufám že, jste si splnila svůj sen a brzo nás zase navštívíte. Nyní je čas zabalit si věci. Za chvilku pro vás přijdu a vyprovodím na odbavovací plochu.“ Paní odešla. Vrátila jsem se do cely. Těch pár věcí jsem měla zabaleno hned. Svlékla jsem popruhy a zanechal na věšáku. Oblékla jsem si šaty a prohlédla zda jsem tu něco kromě zážitku nezapomněla. Nečekala jsem dlouho, paní mě vzala za ruku odvedla na pláž. Ohlédla jsem se zpět ale hnízdo už tam nebylo. Za chvilku paní nastavila souřadnice a přenesla nás obě na plochu. Pár lidí už tam bylo a proti nim stály jejich představy. I já jsem se přidala a koukala na paní. Viděla jsem všechno co se dělo. Ale až teď mě došlo co můj článek prstu, který je stále ještě omotán. Rozvazuji cosi jako obvaz. Nevěřícně koukám jak můj prst je celý. Vzpomínám že jsem ještě měla vypálený znak na břiše Odhaluji nenápadně oblečení a ani ten tam není. Všechno byla jen iluze. Svůj zrak otáčím k paní. Ale stojí tam už jen skupinka „TO“. V okamžiku jsem byla spolu s cestujícími přenesena zpět na loď tam uzavřena do sedačky a uzavřena. Probrala jsem se na kosmodromu planety země. Jsem doma. Jaká bude asi moje první noc po takovém zážitku?