Hrátky: Muchomurka-Zlin

Drahá naše abatyše představená, všemi mastmi mazaná @Januar29, mě také nominovala na autorku jedné z kapitol Lexikonu neřesti, který se tady tak nějak pomalu utváří, za velmi aktivního přispění těch největších zvrhlíků a nejlepších pisálků amatérského webu. Děkuji mnohokrát a doufám, že důvěru ve mě vloženou nezklamete 😀

Jen jsem tak přemýšlela, jak tahle jedna činorodá zvrhlá dáma ovlivňuje životy tolika lidí. Od zkoumání velikostí řadících pák ve všech typech aut a autobusů, vzpomínání na mladická a vojenská léta, přes nakupování jinak nepotřebných kutilských nástrojů, svíček, exkluzivních WC mís a podobně, po drobnosti jako je neplánovaná cuketa z pátečního nákupu u mne v lednici (jo, pořád tam je!). Nebo když na romantickém výletě v Kroměříži (správně, arcibiskupský zámek a zahrady) se svým drahým probírám kromě vzájemných citů také zadané téma povídky, a fascinovaně zírám na pávy, pyšně předvádějící své ocasy, a dumám nad podobností s chováním mužů (nejen) na této stránce.

No ale slíbila jsem povídku, nikoliv blog, tak jdeme na to. Užijte si čtení 😊

Tak si představte takovou paní Jedovatou. Miluje svíčky, mimo jiné. Ale postupně jí učarují také speciální lampy, které náhodou objeví někde na netu. Kombinace dřeva a pryskyřice, vytvářející nevšední efekty. A líbí se jí čím dál víc, až se jednoho dne rozhodne, že si takovou lampu objedná. Výrobce pan Dřevěný je milý a vstřícný člověk, domlouvají se spolu na typu lampy a dalších podrobnostech. Pak paní Jedovatá dostane poněkud překvapivou zprávu. Pan Dřevěný jí píše, že to prodá do muzea erotických kuriozit... Paní Jedovatá kouká s otevřenou pusou a nechápe, naštěstí následuje vysvětlující a omluvná zpráva, že to nepatřilo jí 😊 a pan Dřevěný vysvětluje, že zkoušel výrobu nového typu lampy, ale výsledek se nedá použít ani publikovat. Paní Jedovatá je ovšem osůbka zvědavá, tak se ptá, zkoumá, až se dozví pointu. Lampa má tvar mírně kuželovitý, krásně obroušený, no ve výsledku ovšem příliš falický. Zkrátka vypadá podobně jako různé hračky pro osamělé dámy nebo hravé páry.

Paní Jedovatá je nejdřív velmi pobavena, ale kromě toho také fascinována! S tím tvarem a velikostí by se daly vymyslet věci.... Ptá se tedy pana Dřevěného, co s tou lampou bude, když se nedá nabídnout veřejnosti k prodeji. Říká, že nic, pokud neklapne to erotické muzeum. Bude ji muset vyhodit nebo ještě nějak přetvořit. A v hlavě paní Jedovaté se rodí plán. Nabídne, že se o lampu postará, za rozumnou cenu. Pan Dřevěný je rád a souhlasí, a dokonce nabídne, že bude mít cestu kolem, a obě lampy paní Jedovaté přiveze osobně.

V dohodnutý termín je paní Jedovatá celá natěšená na dodání očekávaných život zpříjemňujících předmětů (ano i běžná hranatá lampa bude zpříjemňovat prostředí, zase trošku jinak). Rozhodne se, že pana Dřevěného pozve aspoň na kávu, když k ní vážil cestu. Ona si po příchodu z práce dá sprchu a převleče se do pohodlných domácích šatů, aby se po odchodu výrobce mohla věnovat rovnou zkoumání a zkoušení dodaných výrobků. A pan Dřevěný už zvoní.

Paní Jedovatá je ve dveřích velmi příjemně překvapena. Charismatický chlapík, vyzařující nečekaně pozitivní energii a kouzlo osobnosti. Vtipný, příjemný, bezprostřední, a paní Jedovatá tuší, že má problém, podlamují se jí kolena. Vzchopí se a pozve ho dál, na kávu a..... málem to řekla, na kávu a sex? Uf, musí se trochu kontrolovat. Pan Dřevěný přijímá, ona netuší že i on je mile okouzlen.

Při vaření kávy si ho ještě potají prohlíží, a se znepokojením zjišťuje, že začíná mít vlhko v rozkroku a absence spodního prádla se může stát problémem. Snaží se ale udržovat společenskou konverzaci. Káva je na stole a pan Dřevěný vybaluje přinesené lampy. Kámen úrazu nastává, když se při vybalování té druhé, speciální, zeptá paní Jedovaté, co že s ní zamýšlí dělat. Ona když na to jen pomyslí, začíná se pod ní tvořit louže a v očích panika. Nasucho polkne, co mu na to říct? Nemůže přece přiznat pravdu o tom, jak je zvrhlá a nadržená. Navíc zrovna drží lampu v ruce a druhou rukou po ní mimoděk jezdí.... jako by ji hladila. Mlčí a pan Dřevěný na ni fascinovaně kouká, na pohyb její ruky, na její mírně zrychlené dýchání a zrůžovělé tváře, a všechno mu dojde. Otevře oči doširoka když si představí, kde se asi jeho lampa ocitne..... a následkem toho pocítí prudkou reakci v kalhotách.

Ta boule v rozkroku zase neujde paní Jedovaté. Usměje se a rozpačitě pokrčí rameny, na znamení, že to pochopil správně. Oba na sebe chvíli hledí, v hlavách myšlenky jediného druhu. Ve vzduchu erotické dusno, které by se dalo krájet. První se pohne pan Dřevěný, natáhne ruku po ovladači od lampy, a začne nastavovat světlo. Lampa se v rukou paní Jedovaté rozsvítí a pomalu plynule mění barvy. Ona jen beze slova hypnotizuje lampu, a pak zase s úžasem hledí na něj. Pak pomalu, pomaličku lampu zvedne, pootevře ústa a olízne vršek lampy. Jednou, podruhé. Vyplázne jazyk víc a špičkou olízne po celé délce, nebo spíš výšce lampy. Pan Dřevěný v tu chvíli má pocit, že exploduje. Boule na jeho kalhotách hrozí protrhnout látku, jeho úd si absolutně nezadá s jeho příjmením. On jen zasténá a už to nevydrží, nakloní se k paní Jedovaté a přisaje se svými rty na její.

Jako by čekala jen na ten podnět, hladově se na něj vrhá také, chtíč vybuchuje, ústy se téměř okusují, nasávají, jazyky šermují a přetlačují. Ruce pana Dřevěného přes látku šatů hladí ňadra s trčícími bradavkami, hněte je a mačká. Ale chce se dostat hlavně pod sukni – jede rukou po stehně a zvedá okraj šatů nahoru, do úrovně pasu, odtrhne se od úst, aby se mohl nadechnout, a překvapeně zjišťuje, že nemusí překonávat překážku v podobě kalhotek. Rozevře pomalu stehna paní Jedovaté, zaúpí při pohledu na viditelně promáčený flek na spodní straně šatů, a na nádherně prokrvenou hladkou mušličku, otevírající se k dalšímu zkoumání. Pohladí ji jemně prsty, skloní se a olízne špičkou jazyka. Ale dlouho s jemností nevydrží, to zvíře v něm chce pustit ze řetězu, takže se přisaje ústy k jejími klitorisu, a prsty začne nořit dovnitř mezi pysky. Paní Jedovatá vzdychá už vůbec ne tiše, pánví vychází vstříc jeho ruce a prohýbá se v zádech. Evidentně si tu péči velmi užívá, sténá a heká, a on je rád, moc se mu to líbí a pomalu se připravuje na další level. Sahá rukou po lampě, přiblíží ji ke vstupu do kundičky, ta už tak čvachtá, že rozhodně nebude problém hladce obroušenou lampu zasunout. Začne zase jemně, jakmile zatlačí špičku, paní Jedovatá mírně vykřikne, je to tak vzrušující pocit, že je její chtíč na nejvyšší úrovni a už dlouho nevydrží. On začne lampu zasunovat hlouběji a zase ven, s každým pohybem víc a víc, a rychleji, ona je za chvilku totálně nabodnutá na svítící kužel, který stále pozvolna mění barvy. Fyzický pocit vyplnění dohromady s tím pohledem na lampu mezi jejíma nohama, ji dovede k vrcholu, křičí, zmítá se v extázi nekonečně dlouho, až přichází i uvolnění.

Pan Dřevěný pomalu vytahuje lampu, namáčí prst v její studánce, a píše tou vláhou po jejím těle vzkazy a obrazce. Paní Jedovatá pomalu přichází k sobě a vrní blahem. A uvědomí si, že on má stále na sobě kalhoty, čím dál víc těsné, pokud to ještě jde. Rychle mu je pomůže odhodit a osvobodit jeho až bolestivě nalitý nástroj. On je z té předchozí podívané na pokraji šílenství. Paní Jedovatá udělá to, co předtím s lampou, jazykem párkrát olízne špičku žaludu, přejede po uzdičce, pak po celé délce penisu... A jakmile si jej vsune celý do úst a začne sát, už není cesty zpět. Pan Dřevěný, ač se brání, po chvíli nevydrží její šikovné zacházení a exploduje do jejích úst. Paní Jedovatá pomáhá rukou vypumpovat celý obsah jeho klacku a polyká, aby jí nic neuniklo.

Po úpravě oděvů do slušné podoby a vypití již studené kávy se pan Dřevěný rozloučí a odchází. Přeje paní Jedovaté, ať si dosyta užívá obě své nové lampy a je s nimi bohatě (u)spokojena. A ona ví..... <3