Šaty - první pokračování

V místnosti bylo šero a chladno. Začala mi být zima, začal jsem se choulit v koutě. A začalo se mi chtít na záchod. Hledal jsem místo, které by nebylo pod dozorem kamer nainstalované v té místnosti. No nevypadalo to, že takové místo najdu. Tak jsem si nějaký roh vybral a tam to udělal. Hned v zápětí ozval hlas v reproduktoru, že snad jasně nařídili, že musím použít obě věci, jinak mám smůlu. A ihned se spustila ledová sprcha, která spláchla vše pryč i mne omyla. Jen mi začínala být větší zima a pomalu se začal projevovat hlad.
Ozvalo se z reproduktoru, že pokud takto po každé nechci umýt, je třeba využít ten funnel, který vede pryč a pak dostanu i matraci na spaní a nemusím spát na holé zemi.
No za pár hodin, možná den, těžko odhadnout. To zase na mne přišlo, ale přeci jen touha spát na matraci a nebýt umýván studenou sprchou mne donutila se k tomu postavit čelem, vlastně zadkem.
No jako, když jsem se na to zadkem natlačil a můj zadeček na to úplně nebyl připraven, tak přeci jen o zasunout dovnitř nešlo. Takže část vypadla ven. Hned v zápětí se ozvalo, ale přeci nám nebudeš zasírat místnost. Tak zase studená sprcha.
No na potřetí už jsem se nasunul tak, že všechny exkrementy dle jejich požadavků odtékali pryč.
Po pátém dni už jsem dostal i matraci a hned bylo lépe. Přeci jen jsem se to naučil zasouvat tak, ab to fungovalo, jak mělo.
Jen ten hlad…